Mají-li moderní zoologické zahrady plnit svá hlavní poslání, musejí se zaměřit především na populace, a nikoliv na jedince. A zájmy populací si mohou často protiřečit se zájmy jedince. Jednou z nejviditelnějších situací, kde dochází ke střetu těchto zájmů, je problematika zvaná regulace populace, neboli problém „nadbytečného jedince“. (Ve skutečnosti se jedná o střet zájmů lidí „lpících“ na jedinci a těch „lpících“ na populaci, tedy o záležitost spíše kulturní a nikoliv biologickou).

Výměna prezidenta přináší do Česka po dlouhých letech čerstvý vzduch, neboť až dosud obsazovali tento post lidé úzce spjatí s nejvyšší politikou polistopadové éry. Petr Pavel a jeho tým už také deklarovali, že jsou připraveni na Hradě pořádně vyvětrat. Lze díky tomu čekat závan čerstvého vzduchu i v dlouho zatuchlých tématech české společenské diskuse?

Postup Ministerstva zemědělství při přípravě novely zákona o myslivosti nenaplňuje závazky programového prohlášení. Ve společném dopise představitelům vládní koalice na to upozorňují zástupci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR, Asociace soukromého zemědělství ČR, Hnutí DUHA, ProSilva Bohemica, Českého svazu ochránců přírody, České společnosti ornitologické a Spolku vlastníků honebních pozemků. Na dnešní tiskové konferenci vyjádřili znepokojení nad postojem ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, který se odpovědnosti za plnění programu vlády vyhýbá, když rozhodnutí o bodech, které se nelíbí Českomoravské myslivecké jednotě, zvažuje ponechat až na poslancích .

Dovoluji si zde uvést pár poznámek ohledně připravované novely zákona o myslivosti, jehož změna je dlouhodobým tématem. Nicméně mne k tomuto přivedlo přečtení článku Novela zákona o myslivosti má zavést plány lovu podle míry poškození lesů na stránkách Silvarium.cz, kde jsou z mého pohledu vysokými úředníky Ministerstva zemědělství uváděny úmyslné nepravdy, nebo to svědčí o jejich nekompetentnosti.

20. února 2023 zrušil Nejvyšší správní soud zásadní části prvního českého klimatického rozsudku a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení. V tomto komentáři vysvětlíme, s jakými právními argumenty původního rozhodnutí Nejvyšší správní soud nesouhlasil a proč, zdůrazníme, že zrušení prvoinstančního rozhodnutí neznamená, že česká ministerstva konají ve věci klimatu dostatečně, a nastíníme, jaký vývoj v této kauze můžeme dále očekávat.

Před pár dny jsme si s manželkou v e-shopu objednali pánvičku a tuto posléze i obdrželi. Naprosto běžná záležitost, snad až na to, že předmět, který manželka přinesla z výdejny, jako pánvička moc nevypadal. Spíš připomínal igelitem silně zafačovanou tenisovou raketu.

Hluk v životním prostředí představuje v Evropě i v České republice jeden z hlavních zdravotních problémů. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) odhaduje, že dlouhodobá expozice hluku ve venkovním prostředí v Evropě každoročně způsobí 12 000 předčasných úmrtí a přispěje ke 48 000 nových případů ischemické choroby srdeční. Dále se uvádí, že 22 milionů lidí trpí chronickým obtěžováním hlukem a u 6,5 milionu osob vede hluková zátěž k chronickému značnému narušení spánku. Podle výsledků z hlukových map, které Česká republika vytváří a reportuje do EEA na základě požadavků Směrnice č. 2002/49/EC o řízení a snižování hluku, je vystaveno ve dne nadlimitnímu hluku 1,7 milionu lidí a 1 milion lidí v noci. Limity pro hluk jsou založeny na doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), ale jsou i předmětem politických rozhodnutí, která zohledňují jejich dosažitelnost. O to se právě vede spor.

MŽP a MZe v pondělí oznámily, že bude opět povoleno trávení hrabošů na polích rodenticidem (přípravkem na hubení hlodavců) STUTOX. Na rozdíl od situace v roce 2019 bude na Moravě povolena jen aplikace do nor (bohužel s možností výjimek), aby plošným rozmetáním nebyly zabíjeni jiní živočichové.

Dne 27. února 2023 uplynula 60denní lhůta pro vypořádání námitek podaných k Záměru na projednání vyhlášení Národního parku Křivoklátsko. Žádná z křivoklátských obcí však v zákonem definované lhůtě svou námitku vypořádanou neobdržela.

Starostky a starostové 31 dotčených měst a obcí ze čtyř lokalit - Březového potoka v Pošumaví, (Čertova) Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Janochu na Českobudějovicku, se dozvěděli z dopisu ředitele Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), že úřad v pondělí požádal Ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumných území pro vyhledávání hlubinného úložiště vysoce radioaktivních odpadů na jejich katastrech. Stalo se tak i přesto, že vládní „Návrh zákona o řízeních souvisejících s hlubinným úložištěm radioaktivního odpadu“ teprve doputoval k projednání do Parlamentu. Nejsou tak zajištěna slibovaná práva obcí a ani dílčí zlepšení v těchto řízeních o stanovení průzkumných území tak vůbec nebudou moci být v praxi využita.