Vážení a milí členové vlády,
přijměte od nás toto vánoční přání jako poselství z křivoklátských lesů, jejichž osud nám, stejně jako Vám, leží na srdci. S vědomím všech složitostí, které poslední rok přinesl, si ceníme vašeho zájmu o náš kraj a vůle chránit jeho přírodní a kulturní bohatství. Křivoklátsko je náš domov, kde kořeny mnohých našich rodin jsou opravdu staleté.

Firmy mohou na vybudování obnovitelného zdroje energie získat dotaci. Doporučuji podnikatelům, aby si podmínky dotace, o kterou chtějí požádat, detailně prostudovali. V opačném případě mohou být nemile překvapeni, že se v budoucnu nebudou moci stát součástí energetického společenství, tedy vzájemně s dalšími členy sdílet vyrobenou energii z obnovitelných zdrojů.

Hlavačkovec Glenův (Perccottus glenii) je poměrně drobná, ale velmi dravá a žravá ryba pocházející z východní Asie, dorůstá 20 – 25 cm a preferuje pomalu tekoucí a stojaté vody. Je jedním z nejrozšířenějších invazních druhů ryb v evropských vodách. Do Evropy se dostal roku 1912 a již za 4 roku opustil chovy a dostal se do volné přírody. Z okolí Moskvy a Petrohradu pak velice rychle kolonizoval značnou část Evropy, a to jak samovolně, tak coby „černý pasažér“ v násadách býložravých ryb určených pro chovy v akvakulturách.

Nový zákon o jednotném environmentálním stanovisku (JES) se letos nejen úspěšně narodil, ale má za sebou také pomyslný křest v podobě mezirezortního připomínkového řízení (MPŘ) a biřmování ve Strakově akademii, kde jej projednala a doporučila Legislativní rada vlády a následně požehnala, resp. schválila sama Vláda ČR. Nyní jej čeká další cesta legislativním procesem na půdě Parlamentu ČR.

CHKO Jeseníky jsou ostrovem horských lesů a vysokohorského bezlesí a útočištěm pro řadu vzácných druhů. Otázka ale zní, co bude s touto největší divočinou na Moravě dál a zda jí vytvoříme podmínky pro přežití.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR samozřejmě vítá, že Společnost přátel Jeseníků na krásy zdejší přírody a její jedinečnost upozorňuje. To je koneckonců i cílem filmu Jeseníky – Kralovství horské divočiny, na kterém se AOPK ČR podílela. Film a následné besedy shlédlo od premiéry za první měsíc téměř 1500 diváků. Je ovšem škoda, že Společnost přátel Jeseníků státní ochraně přírody neposkytuje – na rozdíl od jiných organizací – například údaje z fotopastí, které jsou dobře využitelné v následné praktické ochraně přírody. Některá tvrzení Společnosti přátel Jeseníků si také zaslouží širší odborný komentář:

Bude mít Česká republika klimatický zákon? Už to vypadalo, že možná ano, a to v očekávání, co přinesou „teze k podpoře klimatu“, na kterých pracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Z dílny resortu však vzešla pouze podpora jaderné energetiky zahalená do zdání širší podpory klimatické mitigace, vtělená do materiálu Teze pro změnu liniového zákona za účelem podpory klimatu a energetické bezpečnosti ČR (pro podporu výstavby nízkouhlíkových výroben energie a dalších záměrů podporujících dekarbonizaci hospodářství).

Již nějakou dobu se hovoří o potřebě změny zákona o myslivosti a snížení výměry honiteb k tomu, aby se snížily početní stavy spárkaté zvěře. Osobně si myslím, že by stačilo ze strany vlastníků, a hlavně orgánů státní správy myslivosti (OSSM), řádně využívat současné právní normy. Což ale podle mé zkušenosti, jak popíši níže, nikdo uskutečnit nechce, a to včetně pana ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, který již třikrát přislíbil setkání nejen se mnou, ale i s dalšími zemědělci a třemi starosty obcí. Nicméně vždy schůzku zrušil „z důvodu pracovního vytížení“ a od posledního termínu již náhradní termín stanoven nebyl. Zřejmě tedy vysoké stavy spárkaté zvěře nejsou prioritou. Pak ale nevím, proč je prioritou změna zákona.

Ne vždy platí, že co je z ciziny, to je lepší. V případě městské zeleně tomu bývá často přesně naopak. A jelikož nám podíl okrasných dřevin, počínaje červenolistými, v intravilánech neustále roste, je namístě krátká úvaha, co tento trend způsobuje na diverzitě hmyzu a ptáků. Hodně se o úbytku ještě nedávno hojných druhů napsalo, ale málokdo jde do důsledků, proč k němu vlastně dochází.

Tenhle pstruh potoční v Černé Nise mě fakt potěšil. Narazil jsem na něj (a ještě nějakého soukmenovce) při vzorkování DNA potoka (o tom někdy jindy). Délka cca 45 cm, krásný dospělý kus (myslím, že jikernačka), byl tam do horního toku do lesa vytažený do tření.