Z Markova kopce bývá vzácně vidět neobvykle daleko. Stává se to, když silný vítr žene masy vlhkého vzduchu přes horské hřebeny a rozpohybuje tak gigantické přírodní tepelné čerpadlo.

Rusko je hlavní dovozce ropy, zemního plynu, ale také uhlí do Evropy. Napadení Ukrajiny a zahájení agrese ruského režimu směrem na západ potvrzuje, že dlouhodobá varování (zde, zde a zde) ekologických organizací před rizikem závislosti na dovozu ropy, plynu a uhlí, byla zcela na místě. Nyní je poslední možnost začít opravdu jednat a urychleně přestavět energetiku na domácí a evropské obnovitelné zdroje spolu s posilováním regionálního, přeshraničního a celoevropského propojení energetických sítí.

Tak nějak by se dal parafrázovat titulek článku, ve kterém Tomáš Havrlant rozvíjí úvahy o možnosti koexistence vlků a chovu hospodářských zvířat v naší krajině. Inspirací mu bylo konstatování Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, že škody způsobené vlkem meziročně klesly. Oceňujeme, že se autor tématu dlouhodobě věnuje. Z dostupných dat dělá ovšem nepřehledný mix, který je směsí faktů a jejich velmi volné interpretace. Pár krátkých upřesnění uvádíme níže.

I přesto, že se podařilo nastavit mechanismus Modernizačního fondu a parlament schválil novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, což je v oboru obrovské penzum práce, jde stále teplárnám o prostou existenci. Nynější prostředí v energetice je devastující. Jaké procesy je třeba urychleně podpořit? I to bude tématem letošní dubnové konference Dny teplárenství a energetiky.

Vyhlašování národních parků je politický akt, který musí vzejít z demokratické diskuse a zároveň musí být založen na dobře podložených odborných argumentech. V případě Křivoklátska existují silné odborné argumenty, proč by se jádrová část území mohla stát národním parkem.

V nedávné době jsme zaslali výzvu ministryni životního prostředí Anně Hubáčkové s prosbou o zastavení lovu březích laní v NP Šumava. Otevřený dopis jsme zaslali také Ministerstvu zemědělství, kde jsme společně již před vydáním vyhlášky doslova prosili o změnu doby lovu v případě první věkové skupiny spárkaté zvěře. Vyhověno nám samozřejmě nebylo.

Letošní rok je pro nás zemědělce do jisté míry přelomový. Naplno pokračují jednání o novém evropském dotačním období 2021-2027, které je aktuálně zpožděno a důležité finance pro farmáře budou uvolněny v nové podobě až příští rok. Digitalizace je jedním z hlavních pilířů celého dotačního programu a všichni doufáme, že nezůstane jen u slov na papíře a digitalizace opravdu dostane tolik potřebnou finanční injekci.

Profesionální strážci přírody jsou lidé, kteří svoji práci dělají srdcem bez vidiny kariérního postupu, za skromný plat a dělají společensky potřebnou a užitenou práci pro nás všechny. Dobrovolní strážci navíc bez nároku na odměnu.

Agentura ochrany přírody a krajiny informuje na svých stránkách 11.2.2022 o výsledku sčítání škod, které působí vlci na domácích zvířatech pod titulkem „Škody vlkem na hospodářských zvířatech meziročně klesly.“

V mediálním prostoru se stále častěji objevují jednostranné názory propagující určité komerční technologie, které jsou funkční, ale mají svá omezení, přičemž tato omezení nejsou prezentována. Politikové nám plánují zářnou budoucnost, aniž by tato omezení a rizika zahrnuly do svých proklamací. V následujícím textu popisuji některé logické ale málo diskutované problémy k zamyšlení. Článek si nedělá nárok na přesnou technickou korektnost a úplnost, článek si klade za cíl vyvolat diskuzi.