Snaží-li se někdo snížit energetickou náročnost budovy, je to bezesporu skvělý záměr. V minulosti bohužel nezřídka docházelo k tomu, že při rekonstrukci byla nejprve řešena výměna tepelného zdroje za nový se stejným výkonem, a až následně proběhlo zateplení dané stavby. Ve výsledku byl nový tepelný zdroj předimenzovaný a z principu nemohl pracovat v optimálním režimu. Nyní hrozí, že stejnou chybu zopakujeme, a to v podstatně větším měřítku.

Z Markova kopce bývá vzácně vidět neobvykle daleko. Stává se to, když silný vítr žene masy vlhkého vzduchu přes horské hřebeny a rozpohybuje tak gigantické přírodní tepelné čerpadlo.

Rusko je hlavní dovozce ropy, zemního plynu, ale také uhlí do Evropy. Napadení Ukrajiny a zahájení agrese ruského režimu směrem na západ potvrzuje, že dlouhodobá varování (zde, zde a zde) ekologických organizací před rizikem závislosti na dovozu ropy, plynu a uhlí, byla zcela na místě. Nyní je poslední možnost začít opravdu jednat a urychleně přestavět energetiku na domácí a evropské obnovitelné zdroje spolu s posilováním regionálního, přeshraničního a celoevropského propojení energetických sítí.

Tak nějak by se dal parafrázovat titulek článku, ve kterém Tomáš Havrlant rozvíjí úvahy o možnosti koexistence vlků a chovu hospodářských zvířat v naší krajině. Inspirací mu bylo konstatování Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, že škody způsobené vlkem meziročně klesly. Oceňujeme, že se autor tématu dlouhodobě věnuje. Z dostupných dat dělá ovšem nepřehledný mix, který je směsí faktů a jejich velmi volné interpretace. Pár krátkých upřesnění uvádíme níže.

I přesto, že se podařilo nastavit mechanismus Modernizačního fondu a parlament schválil novelu zákona o podporovaných zdrojích energie, což je v oboru obrovské penzum práce, jde stále teplárnám o prostou existenci. Nynější prostředí v energetice je devastující. Jaké procesy je třeba urychleně podpořit? I to bude tématem letošní dubnové konference Dny teplárenství a energetiky.

Vyhlašování národních parků je politický akt, který musí vzejít z demokratické diskuse a zároveň musí být založen na dobře podložených odborných argumentech. V případě Křivoklátska existují silné odborné argumenty, proč by se jádrová část území mohla stát národním parkem.

V nedávné době jsme zaslali výzvu ministryni životního prostředí Anně Hubáčkové s prosbou o zastavení lovu březích laní v NP Šumava. Otevřený dopis jsme zaslali také Ministerstvu zemědělství, kde jsme společně již před vydáním vyhlášky doslova prosili o změnu doby lovu v případě první věkové skupiny spárkaté zvěře. Vyhověno nám samozřejmě nebylo.

Letošní rok je pro nás zemědělce do jisté míry přelomový. Naplno pokračují jednání o novém evropském dotačním období 2021-2027, které je aktuálně zpožděno a důležité finance pro farmáře budou uvolněny v nové podobě až příští rok. Digitalizace je jedním z hlavních pilířů celého dotačního programu a všichni doufáme, že nezůstane jen u slov na papíře a digitalizace opravdu dostane tolik potřebnou finanční injekci.

Profesionální strážci přírody jsou lidé, kteří svoji práci dělají srdcem bez vidiny kariérního postupu, za skromný plat a dělají společensky potřebnou a užitenou práci pro nás všechny. Dobrovolní strážci navíc bez nároku na odměnu.

Agentura ochrany přírody a krajiny informuje na svých stránkách 11.2.2022 o výsledku sčítání škod, které působí vlci na domácích zvířatech pod titulkem „Škody vlkem na hospodářských zvířatech meziročně klesly.“