Zatím co část našich politiků se předhání ve slibech, kdo lépe zakáže Unii zvažovaný zákaz spalovacích aut po roce 2035, svět se posouvá někam úplně jinam.

Všichni aktéři potravinářského řetězce souhlasí s hlavními zásadami stanovenými ve strategii Farm to Fork a jsou si plně vědomi toho, že je třeba provádět neustálé a podstatné zlepšování, aby byl zajištěn udržitelnější přístup k našim potravinovým systémům. Několik nedávno publikovaných studií o strategii Farm to Fork naznačuje, že pokud budou současné cíle implementovány tak, jak byly navrženy, budou pro zemědělce EU představovat značné náklady a ohrozí životaschopnost celého evropského zemědělství.

Debata o budoucnosti dopravy se smrskla na politické dilema „elektromobily ANO/NE“. Jak to bývá, realita je mnohem pestřejší. Dnes je běžné, že v každém stroji je spalovací motor na fosilní paliva. Tenhle univerzální pohon vystřídá celá plejáda pohonů podle toho, na co ten který dopravní prostředek budeme chtít používat. Na každý účel se totiž hodí něco jiného, podle požadavku na hmotnost, velikost, účinnost, dojezd a práci stroje.

Když byste před padesáti či třiceti lety hledali, kde je na jižní Moravě nejvíce pesticidů, jedním z takových míst by byly vinice. Jen proti obalečům se vinice ošetřovaly dvakrát třikrát za sezonu. Nejdříve DDT, později se začaly používat ještě jedovatější látky – organofosfáty, odvozené od bojových chemických látek, a v 80. a 90. letech 20. století analogy hmyzích hormonů a syntetické pyrethroidy. Ty sice nebyly pro člověka tak jedovaté, ale hmyz a některé skupiny členovců zabíjely ještě v koncentracích miliontiny procenta.

Nad Krušnými horami svítá, je časné dubnové ráno, většina vesnice ještě spí. Na trávě leží jinovatka a je vážně zima. Sedíme s kolegyní v autě před jedním z domů, pouštíme si topení a čekáme. Kolem parkuje spousta dalších aut. Celníci už jsou vevnitř a oznamují domovní prohlídku. Začíná realizace Operace Lovec. Ve stejnou chvíli se spouští domovní prohlídky i na dalších místech České republiky, celkem jich je devět, a ještě dvě na Slovensku. Jde o mezinárodní organizovanou skupinu lovců, pytláků a překupníků, na rozkrytí jejich činnosti se pracovalo dva roky, takže je to opravdu velká akce a účastní se jí spousta lidí. Dokonce byl i ustaven mezinárodní vyšetřovací tým.

Dlouhodobě je současný vývoj energetiky v Evropě dán zavíráním jaderných a uhelných zdrojů bez náhrady a spoléhání na větrné a fotovoltaické zdroje, které jsou silně závislé na počasí. Bezprostředním iniciátorem současné dramatické situace však byla nedávná reforma systému trhu s emisními povolenkami EUETS a nastavení přísných pravidel na provoz uhelných zdrojů. Podívejme se podrobněji na tyto zdroje dnešního stavu.

Lidstvo spotřebovává nepředstavitelný množství energie a většinu si bere z fosilních paliv. Elektřina sama o sobě není zdroj energie, ale médium, které se skvěle přepravuje a manipuluje, v místě spotřeby je čisté a umožňuje využití energie na mnoho kvalit a způsobů. Proto je velmi pravděpodobné, že na straně spotřeby energie bude elektřina hrát klíčovou roli. Na přelomu 19. a 20. století u nás proběhla masová elektrifikace, teď nás čeká druhá vlna. Co si půjde představit, poběží na elektřinu – doprava, průmysl, vytápění – spotřebu rozeberu podrobněji v samostatných postech. Tenhle bude o tom, kde tu elektřinu vyrobit.

Vážený pane Rylichu,
rád bych Vás informoval, že 4. 10. 2021 nabylo právní moci stanovisko (viz přiložený protokol o kontrole) České inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát Plzeň, která prošetřovala Vámi podaný podnět na mou osobu a mnou vedenou organizaci (DES OP – Záchrannou stanici živočichů Plzeň).

V rámci předvolebních slibů, čeho se dočkáme, zvolíme-li si ty správné, jsem zachytil, že ještěrka nemůže mít přednost před silnicí. Dnes jsem se octl v podobné situaci. Jen nejsem ještěrka, ale vlastník pozemku pod plánovanou silnicí, a místo ještěrky jsou různí hmyzové. Hlavní problém je ale úplně jinde, takže jsem neodbytně puzen k tomu vykřičet, že takhle to nejde. Jde o to, že se mnou jednají jak s onucí.

Medvěd hnědý je na Slovensku nyní společenské téma číslo jedna. Nutno podotknout, že silně polarizující téma, která rozděluje širokou veřejnost na dva tábory. Regulovat, nebo chránit? To je asi základní otázka, která se prolíná nejrůznějšími vrstvami společnosti od ochranářů až po myslivce.