Předseda vlády Andrej Babiš vystoupil 1. listopadu 2021 s projevem na mezinárodním klimatickém summit COP 26 ve skotském Glasgow.

Energetika se v posledních dnech stala tématem číslo jedna nejen pro majitele fotovoltaických elektráren, ale v podstatě pro každého. Aktuální situace na trhu s cenami elektřiny, která se dotkla již tisíců domácností, je důsledkem několika souběžných událostí. Jedním z klíčových nástrojů, jak tento nepříznivý vývoj do budoucna změnit, je rozvoj decentrálních obnovitelných zdrojů energie a nastavení vhodného energetického mixu.

Nový stavební zákon prošel jako velbloud uchem jehly – nebýt hlasů KSČM, SPD a Trikolóry, zákon by potřebnou většinu ve Sněmovně nezískal. Na svět mu pomohla zejména legenda, že zlepší poměry na trhu s bydlením. Zákon díky novým procesům zrychlí výstavbu, a ta prý zase zlevní ceny bytů. Že jde o nereálné očekávání, potvrzuje i aktuální analýza OECD k bytové politice České republiky. Argumentů, které vyvracení legendu o možnosti se z bytové krize prostavět, je ale mnohem více. I to by měla mít na paměti nová Sněmovna při revizi stavebního zákona.

Špatná realizace na Modřanské (kterou Česká televize prezentovala jako pruh, do kterého se auto nevejde, i když musí) a nedávná kontroverze v Příbrami to ukázaly naplno: Část nově malovaných cyklopruhů – takzvané cyklopruhy ochranné – veřejnost v Praze i jinde prostě nechápe. Dává za takových podmínek vůbec smysl malovat na silnice dva druhy podobných cyklopruhů, které se od sebe liší jenom tím, že do jednoho řidič za určitých podmínek vjet může, a do druhého ne?

Správně položené otázky jsou v kritických okamžicích často základem pro vyřešení situace. Hospodářské lesy v ČR jsou bezesporu v kritické situaci a tato kritická situace se přelévá dále do lesnického sektoru, dřevařského sektoru atd. První otázka, kterou by si stát, jako vlastník Lesů ČR a aktér, který může ovlivňovat vývoj i v dalších lesních majetcích, měl položit, zní: „Jaká je pro hospodářské lesy celospolečenská objednávka“?

Česká republika je průmyslová země. Průmysl zaměstnává spoustu lidí, platí spoustu daní, vyrábí spoustu věcí, spotřebovává spoustu zdrojů a emituje spoustu skleníkových plynů. Je to prostě významný sektor a transformace na klimatickou neutralitu s průmyslem musí počítat.

Za první tři čtvrtletí letošního roku bylo registrováno 1 647 nových vozidel na LPG. To je výrazně více než za dosud rekordní rok 2015, v němž bylo za srovnatelné období registrováno přes 1 100 vozů. V segmentu továrních LPG vozidel jednoznačně dominuje Dacia. Oblibě se ale těší také dodatečné přestavby benzínových motorů na LPG, kterých byly letos realizovány asi 3 000. V součtu nově registrovaných vozů a přestaveb si tak LPG stále drží výrazný náskok před dalšími alternativními pohony.

Po svém nástupu do Zoo Praha jsem hned první víkend strávil v kanceláři. Jak jinak… Během onoho víkendu jsem sepsal i deset bodů, v nichž jsem se pokusil definovat náš budoucí přístup k projektům na ochranu ohrožených druhů v přírodě; ty byly a stále zůstávají jednou z mých priorit. Na základě tohoto dokumentu jsme potom začali podporovat či přímo realizovat řadu in situ projektů. Za jeden z nich, Návrat divokých koní, jsme nyní obdrželi nejvyšší možné ocenění, jakého se může zoologické zahradě dostat: WAZA Conservation Award.

Zatímco doposud nás na evropské úrovni reprezentoval někdo, kdo klimatické politice nerozumí, s panem Fialou to bude... stejné. Tento příspěvek ukazuje, že má o fungování trhu s emisními povolenkami špatné informace a požaduje něco, co není možné "předjednat".

Odpadky se hromadí. Zpráva o životním prostředí v ČR z roku 2019 uvádí, že produkce odpadů u nás stále roste, v případě těch komunálních to bylo za posledních 10 let o 10 %. Zároveň jsme ale přeborníky v třídění. Žlutá, modrá, zelená, oranžová a stříbrná. 95,44 % Čechů tvrdí, že třídění je hlavní věc, kterou pro životní prostředí dělají, a nedávno zveřejněná statistika EKO-KOMu potvrzuje, že do barevných kontejnerů prokazatelně pravidelně odnáší tříděný odpad 73 % z nás. Problém je, že roztřídit neznamená totéž, co zrecyklovat, protože opravdu zrecyklovat se nám v roce 2019 dařilo pouze 41 % komunálního odpadu. Na základě nového odpadového zákona, který zapracovává požadavky EU směřující k ukončení skládkování, by ale toto číslo mělo do pěti let vzrůst na 55 % a do roku 2030 na 60 %. V roce 2035 bychom měli být schopni znovu využít 65 % komunálního odpadu.