Rozhodl jsem se, že napíšu seriál o změně klimatu, kdo ji způsobuje, jak se tomu dá zabránit, co pro to může člověk udělat a jak by vypadal náš život v uhlíkově neutrální společnosti.

Z veřejně dostupných prohlášení českých zástupců vyplývá, že se česko-polské vyjednávání zásadně posunulo a bezprostředně se schyluje k uzavření dohody s Polskem. Právníci expertní skupiny Frank Bold však upozorňují, že obsah dohody se podle všeho neposunul, a dohoda tak stále není způsobilá ochránit české území před škodami způsobenými těžbou v dole Turów.

Od ledna budou moci řídit traktor i držitelé řidičského oprávnění skupiny C. Do našeho právního řádu se tak vrací praxe, která je obvyklá i v jiných zemích Evropské unie. Kromě toho se tím usnadní zaměstnávání cizinců, držitelů oprávnění skupiny C, v jejichž zemích není kategorie T uplatňována. Vyplývá to z přijaté novely zákona o provozu na pozemních komunikacích.

Máme mimino, nemáme auto. Jsem zvyklý si nové věci pořizovat až ve chvíli, kdy je subjektivně opravdu potřebuji. Až když mám pocit, že bez nich už je život zbytečně nepraktický, takže si zaslouží svoje místo v mém životě, mé peníze, fyzický prostor v bytě, údržbu, atd. Pořád čekám na chvíli, kdy se mi tohle stane s autem a pořád se to ještě nestalo. Myslím si, že hlavní zásluhu na tom má žižkovské „město krátkých vzdáleností“.

V dubnu a květnu jsem upozorňoval na dlouhodobě žalostný stav malého parčíku v centru Prahy, který má od roku 2000 v nájmu od hlavního města Prahy švýcarský byznysmen-developer Sebastian Pawlowski.

Vláda bude za pár dní projednávat Plán územní spravedlivé transformace, jízdní řád odchodu od uhlí a proměny regionů. Jeho příprava ale ignoruje potřeby místních lidí a tím pádem nepřichází s uspokojivou odpovědí na problémy uhelných krajů. Zjistili jsme to během čtyř veřejných debat pořádaných v rámci Klimajízdy spravedlivou transformací v Ústeckém a Karlovarském kraji. Během nich sesbíralo víc než sto podnětů od místních lidí, starostů i odborového svazu energetiků. Klimajízda tak byla zatím největší participativní akcí o spravedlivé transformaci.

Ačkoli jsem byl ohlášen týden předem, musel jsem se na místě legitimovat, podepsat se, odevzdat telefon a projít několika turnikety. Nacházel jsem se ve Státní tiskárně cenin.

V posledních letech dochází ve světě i v Evropě k rostoucímu počtu i rozsahu dopadů pohrom souvisejících s extrémy počasí (povodně, vichřice, vlny horka i požáry spojené s ničením domů a infrastruktury i ztrátami na životech apod.). Tyto pohromy jsou některými odborníky přičítány projevům změny klimatu. Příkladem mohou být letošní vlny extrémních bouřek a přívalových povodní v Německu, Belgii a dalších státech, které měly rozsáhlé negativní dopady, což poukazuje na nedostatečnou připravenost států a regionů na tento druh rychlých katastrof. Ukazuje se, že malý nebo žádný pokrok v úrovni či ve zlepšování připravenosti na katastrofy tohoto druhu v posledních letech souvisí zejména s určitým upozaděním adaptace na klimatickou změnu oproti populárnímu a intenzívnímu prosazování snižování emisí skleníkových plynů. Političtí lídři EU se soustřeďují v maximální míře na snižování emisí skleníkových plynů, při čemž téměř nezahrnují do plánů adaptaci na rostoucí budoucí hrozby katastrof, které nás s rostoucími extrémy počasí spojovanými s klimatickou změnou čekají.

Volby jsou o marketingu. Už dávno se nevyhrávají programem. Ten před volbami nikdo nečte a po volbách nerespektuje. Strany jen nahazují ksichty a hesla, aby si do nich lidé promítali svá očekávání a aby se následně zcela pocitově rozhodli, komu z dostupného výběru to hodí. Musíme ale hrát tuhle hru? Já jsem se rozhodl, že to odehraju naopak. Vyberu si téma, které je pro mě důležité a pomocí marketingu ho odkomunikuji politikům.

Zájem o energeticky úsporné renovace v Česku roste a na zvýšení jejich tempa a důkladnosti tlačí i klimatické závazky. Nejefektivněji renovacím pomáhají dobře nastavené podpůrné programy, které budou vzhledem k vyššímu důrazu na energetické úspory potřebovat více peněz. V další etapě Nové zelené úsporám (NZÚ), která startuje od října, tak nejspíš nebude 3,9 mld. Kč ročně stačit. Majitelé rodinných domů by podle průzkumu Šance pro budovy provedeného pro Technologickou agenturu ČR ocenili také možnost zvýhodněných úvěrů, které by jim umožnily získat na renovace více peněz. Vedle zateplení a výměny oken by si pak pořídili i fotovoltaiku s baterií, tepelné čerpadlo, stínící techniku nebo rekuperaci. Právě ke kombinaci více různých opatření je chce NZÚ motivovat.