Na Bečvě byly od ekologické katastrofy v září minulého roku provedeny dva experimenty, jejichž závěry se v populární podobě dostaly na veřejnost a jejichž výsledky se navzájem popírají. Pokusil jsem se po konzultaci s několika odborníky podrobit to, co bylo o experimentech publikováno, kritickému rozboru.

Francie je v evropské energetice synonymem hlavně pro atomové elektrárny. Do konce tohoto desetiletí však posílí také zelená složka energie. Do budoucna by měly solární či větrné elektrárny pomoci nahradit část elektřiny ze stárnoucích jaderných reaktorů. Podíl obnovitelných zdrojů by měl narůst během následujících deseti let na 33 procent. Pomoci k jejich rozvoji má finanční podpora i nová pravidla pro výstavbu komerčních budov.

Poslední článek ing. Klicpery nebudu hodnotit do detailu. Protože naše mediální komunikace se bohužel odehrává stylem „jeden o koze, druhý o voze“. Ale ani tato strategie, ani Klicperova vlastní a zcela originální „známkovací metoda“, či jeho neznalosti v oboru hydrochemie tekoucích vod nezpochybní to, proč jsme náš pokus udělali - tedy prokázání skutečnosti, že již po 820 metrech od rožnovského kanálu jsou látky, které z něj vytekly, již zcela rozptýleny po celé šířce řeky. To je zcela zásadní pro možnou interpretaci potenciální kontaminace řeky Bečvy z tohoto zdroje.

Babí léto, pár relativně teplých večerů, komáři a stovky netopýrů. Vše trvá už týden a teplé, vlahé večery oceňují zejména netopýři. Problematika, která se opět každý rok v Plzni opakuje a kterou již 28 let marně vysvětlujeme stále dokola.

Pan Hruška ve své replice na mou kritiku práce o solení Bečvy opět manipuluje s veřejností. Neodpovídá na to, co je mu vytýkáno, že totiž jeho práce postrádá potřebné náležitosti, podle kterých je možno slušnou vědeckou práci hodnotit. Především nejsou k dispozici konkrétní naměřené hodnoty s konkrétními časy, takže je třeba sáhnout k metodě odečítání z grafu a k interpolaci. Proto jsem také odmítl vyhodnotit první článek na Ekolistu. Kdyby byla zveřejněna datová řada naměřených hodnot, dala by se lépe vyhodnotit, i když si myslím, že jsem v odhadech neudělal takovou chybu, aby to významně rozhodilo výsledek, jak jsem jej vyhodnotil. Chyba je na straně nepřesné publikace dat se strany pana Hrušky. Dostává mínus.

Dohoda české a polské strany na ukončení těžby v polském dole Turów či na opatřeních, které by zastavily negativní vliv dolu na české území, zatím stále není uzavřena. Provoz dolu pokračuje v rozporu s rozhodnutím Evropského soudu a čeká se, kdy bude Soudním dvorem Evropské unie uložena sankce. Výbor pro životní prostředí dnes přijal usnesení, ve kterém zavazuje Ministerstvo životního prostředí, aby do konce září předložilo výboru souhrnnou zprávu o stávajícím vlivu dolu Turów na české území, zejména s ohledem na podzemní a povrchové vody, vysoušení krajiny, emise hluku a prašnosti.

K úvahám ing. Klicpery o našem pokusu se solí na Bečvě dne 27. 7. bych rád podotknul:

Přimlouvám se za to, abychom neztráceli ze zřetele prohlubující se klimatickou změnu, což u nás znamená mimo jiné posun semiaridního klimatu ze Středomoří sem do střední Evropy. Na tom trendu se nic nezmění, ani když se i některé další roky budou teplotně a vláhově blížit dlouhodobému normálu, jako tyto dva poslední. Ty nám můžou jen usnadnit naplňování dobrých úmyslů z let předchozích po snaze tu vodu v krajině v co největší míře zadržet.

Ve sdělovacích prostředcích se stále objevují úvahy a zaručeně spolehlivé informace o tom, kdo vlastně způsobil havárii na Bečvě, resp. o tom, proč nemohla otrava vzniknout tak, jak si dotyční myslí, že je psáno někde jinde. Rád bych nyní použil veřejně známých informací k tomu, abych uvedl některé věci mimo mlčenlivost znalce na pravou míru.

2818 stránek v angličtině obsažených ve 13 kapitolách - i to je 6. hodnotící zpráva, oficiálně AR6 Climate Change 2021: The Physical Science Basis, která je uvedena takto: “Příspěvek pracovní skupiny I k šesté hodnotící zprávě se zabývá nejaktuálnějším fyzickým chápáním klimatického systému a změny klimatu, spojením nejnovějších pokroků v klimatické vědě a kombinací více linií důkazů z paleoklimatu, pozorování, porozumění procesu a globální a regionální klimatické simulace.“