Názory a komentáře / SurovinyPokud chcete v této rubrice zveřejnit svůj názor, pošlete nám ho na ekolist@ekolist.cz nebo využijte formulář Přidat názor. Vyhrazujeme si právo nezveřejnit názory vulgární, obsahující nepodložené urážky nebo nesrozumitelně formulované. Pokud výslovně neuvedete opak, předpokládáme, že souhlasíte se zveřejněním vašeho názoru v Ekolistu.cz. Všechny zde prezentované příspěvky vyjadřují názory jejich autorů, nikoli redakce Ekolistu.cz.
Kateřina Paříková: Nestlé karma aneb jak se korporace schovávají za drobné farmáře18.8.2021
Nadnárodní korporace Nestlé se sídlem ve Švýcarsku čelila v minulosti několika skandálům ohledně používání neudržitelně produkovaného palmového oleje. V roce 2018 jí bylo dokonce pozastaveno členství v certifikačním systému palmového oleje The Roundtable on Sustainable Palm Oil - Kulatý stůl pro udržitelnou výrobu palmového oleje (RSPO) z důvodu porušení pravidel organizace. Hana Müllerová: Význam klimatické vědy pro právo: Čím méně je klimatické vědy při tvorbě politik a zákonů, tím více je jí pak v soudních síních17.8.2021
Mezivládní panel pro změnu klimatu (dále též „Panel“ nebo „IPCC“) existuje již 33 let a v těchto dnech vydal první část své již Šesté hodnotící zprávy (AR6). Poznatky klimatické vědy by měly být stěžejním podkladem pro tvorbu klimatických politik a klimatické legislativy státu; čím méně se tak děje, tím častěji se pak klimatická věda a právo setkávají v soudních síních, kde žalobci v klimatických litigacích využívají poznatky vědy včetně zpráv IPCC jako podklad pro dokazování. Tento text chce blíže popsat, jakou roli hraje klimatická věda, zvláště pak výstupy Mezivládního panelu pro změnu klimatu, pro právo. Radek Holomčík: Nikdo nechce Lesům ČR poroučet, jen je třeba, aby se stát začal chovat jako řádný hospodář16.8.2021
Tento komentář je reakcí na článek Ing. Aleše Erbera Poroučet Lesům ČR, komu mají prodat kolik jakého dřeva, je cesta do slepé uličky. Musíme jinudy. A přestože na danou věc máme s Alešem Erberem odlišný názor, dávám mu za pravdu téměř ve všem, co ve svém textu píše. Zuzana Arnadová: Fotím změnu13.8.2021
Česká krajina se mění kvůli rostoucí průměrné teplotě. V zimě není sníh, prší jindy, než jsme byli zvyklí a teploty neodpovídají pranostikám minulých generací. Podívej se, jak se naše krajina mění, nahrávej své fotografie a sdílej své zkušenosti prostřednictvím nové foto-platformy Fotím změnu.
Počasí a klima jsou dvě různé věci, které jsou však vzájemně provázané. Když hovoříme
o počasí, máme tím na mysli aktuální stav všech atmosférických podmínek v daném místě
a čase, zatímco klima označuje dlouhodobý charakter počasí v určité lokalitě: Například
o oblastech Arktidy a Antarktidy můžeme říct, že tam panuje chladné a suché klima. Pokud se však změní na základě vnějších faktorů klima, změní se i různorodost počasí. Většinu času
– v ideálním případě – je relativně dobré počasí, tedy bez velkých extrémů. Méně času přicházejí události jako bouřky nebo výrazně teplé či studené dny. Jestliže se klima oteplí, nezmění se o tolik charakter typického počasí, ale zvýší se pravděpodobnost a frekvence dříve výjimečných extrémních jevů. Jan Rylich: Veřejná diskuse o záchranných stanicích: záchrana zvířat vs. (ne)zasahování do přírody, názory a komentáře, fakta vs. domněnky12.8.2021
Zhruba před dvěma týdny jsem zde publikoval článek Kauza čapího mláděte v Oseku: selhání záchranářů vs. argument „přírodou“, ve kterém jsem se věnoval nedávné velmi sledované události na hnízdě v Oseku u Rokycan, kde čapí matka téměř dva týdny opakovaně napadala své nejmladší mládě a nakonec ho zabila, zatímco dvě místně příslušné záchranné stanice (v Plzni a v Rokycanech) odmítly do dění na hnízdě zasáhnout s vysvětlením, že se jedná o „přirozený proces“, do kterého „nezasahují“.
Jakub Hruška: Ryby v Bečvě nemohly otrávit toxiny z rožnovského kanálu11.8.2021
Ryby v Bečvě nemohly otrávit toxiny z rožnovského kanálu. Protože opravdu není možné, aby se jedy více než 3 km „plazily“ při pravém břehu řeky, neotrávily žádnou rybu a teprve po 3 km se rozmíchaly do celé šířky řeky. A to proto, že rozmíchány jsou již po prvním jezu a první peřeji po ca. 600 metrech od ústí rožnovského kanálu. Vyplývá to z experimentu, který jsme tam před 14 dny se Stanislavem Pernickým a dalšími rybáři udělali, za průtoku téměř shodného jako v době havárie (3,1 m3/s teď a 2,8 m3/s tehdy).
Radomír Dohnal: Komplikované počty zelených pracovních míst11.8.2021
Globální přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku, elektromobilitu, energetiku sycenou obnovitelnými zdroji energie můžeme vnímat velmi pozitivně. Pokud nás tedy neživí práce naftaře, dřina v konvenční automobilce nebo zaměstnání v uhelné elektrárně. Kolik takových míst nejspíš zanikne a jaké pozice je asi nahradí? Magdalena Davis: Času na radikální změny ubývá9.8.2021
Vlny veder, stále ničivější požáry a povodně, tání ledovců. Klimatické změny a jejich efekty ovlivňují naši současnost, nikoli vzdálenou budoucnost. Právě o fyzikálních dopadech globální klimatické změny pojednává zpráva, kterou dnes v Ženevě zveřejnili členové Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) při OSN.
|
reklama |