Dnes zveřejněná zpráva Pracovní skupiny 1 IPCC je pro lidstvo silným varováním. Vědecké důkazy jsou nezvratné: emise skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv posilované odlesňováním dusí planetu a ohrožují miliardy lidí. Globální oteplování postihuje všechny regiony světa, řada změn je již nevratných.

Jako vystudovaný inženýr v oboru životního prostředí jsem byl potěšen pozváním prezentovat snažení samosprávy v Mnichově Hradišti v oblasti hospodaření s dešťovými vodami na semináři Adaptace na změnu klimatu prostřednictvím modrozelené infrastruktury obzvlášť, když je tato bohulibá činnost zaštiťována lidmi z mé alma mater.

Nové solární elektrárny v Česku přibývají podobně rychle jako loni. Za prvních šest měsíců letošního roku vzniklo po celé republice přes 3 800 nových fotovoltaických elektráren o výkonu cca 25 MWp. Po několika letech strmého růstu se nyní trend zpomalil a většinu nových projektů opět tvoří malé domácí instalace. Vzniklo naopak výrazně méně větších elektráren na střechách podniků a továren. Zpomalení růstu částečně ovlivnila pandemie COVID-19 a její dopad na dodavatelské řetězce, který způsobil zdražení komponent. Velkou brzdou pro velké střešní elektrárny je ale i čekání na vydání stavebních povolení a nesjednocené postupy stavebních úřadů. Podle Solární asociace je třeba nastavit jasné a jednotné postupy. Současné problémy poukazují na to, že Česko nesmí být v rozvoji fotovoltaiky závislé pouze na střešních projektech, ale musí stavět nové pozemní elektrárny.

Poslaneckou sněmovnou prošel zákon o podporovaných zdrojích energie včetně návrhu kompenzace ceny povolenek pro dodavatele tepla a zachování podpory KVET pro stávající zdroje. Zdá se, že odklon od využívání fosilního uhlí a transformace celého oboru teplárenství má smysluplnou budoucnost.

Komentář k příspěvku společnosti VIN agro, s.r.o., který byl umístěn 26. 7. 2021 v 6:38 na Facebook a který obsahuje řadu chybných či zavádějících informací.

V Mladých Bucích u letos ostře sledovaného čapího hnízda včera zahynul na elektrickém sloupu další čáp, tentokrát mládě. Usedlo na sloup vysokého napětí, křídlem se přiblížilo k elektrickému vodiči, záblesk a bylo hotovo. Čápě tak následovalo svojí mámu, která zde stejným způsobem zahynula v květnu. V roce 2024 vyprší 15tiletá lhůta, ve které měly energorozvodné závody zabezpečit proti kolizím s ptáky všechny nebezpečné sloupy v republice. Už dnes se ale mluví o tom, že se tento termín nestihne. A ptáci budou hynout na jejich sloupech po tisících i nadále!

V minulých týdnech proběhla sociálními i jinými médii bouřlivá diskuse nad osudem čapího mláděte utýraného svou matkou a nad otázkou, zda v takových případech má člověk zasahovat. Problém má několik rovin a navzdory silným prohlášením není triviální.

Před několika dny jsem z čisté zvědavosti otevřel článek, který byl sepsán jako komentář k hojně diskutované „kauze“ čapího hnízda z Oseku u Rokycan. Jako biolog a amatérský ornitolog jsem tento případ monitorovaného hnízdění čápů bílých sledoval trochu zpovzdálí. Občas jsem v různých diskusích „utrousil“ svůj osobní postoj, ale tím to skončilo. Ovšem po otevření a opakovaném přečtení článku od pana Rylicha (Jan Rylich: Kauza čapího mláděte v Oseku: selhání záchranářů vs. argument „přírodou“; uveřejněný v Ekolist.cz dne 27.7.2021) jsem doslova vyskočil ze židle. Nerad někomu sděluji, že se velice mýlí nebo publikuje věci, o kterých nemá shromážděné dostatečné (v tomto případě snad ani základní) informace, ale tento článek mi nedal natolik spát, že jsem se rozhodl napsat svůj postoj.

Nehoda není náhoda a k výpadkům sítě tu a tam prostě dochází. Trvají pár hodin, někdy pár dní. Čím v takové vypjaté situaci dobíjet elektromobil?

Myšlenka České pirátské strany a Starostové a nezávislí nařizovat státnímu podniku Lesy České republiky kam, co a v jakém množství mají dodávat dříví, se mi jeví spíše jako cesta do slepé uličky.