Poprvé jsme Vás o jeho výskytu informovali loni v květnu. V tu dobu jsme ještě nevěděli, o jakého vetřelce útočícího na běžce určitého typu se jedná.

Na základě vydané tiskové zprávy se nám následně ozvalo přes 30 dalších sportovců, kteří potvrdili, že v úseku lesa v Plzni na Valše (za psím útulkem) se pohybuje létající fantom.

Město Ostrava už po třetí předložilo přepracovanou dokumentaci EIA ke kontroverznímu projektu výstavby nových tramvajových tratí v obvodech Poruba a Pustkovec. Krajský úřad Moravskoslezského kraje zveřejnil dokumentaci ohledně posouzení vlivu projektu na životní prostředí (EIA) na své úřední desce 1. dubna a občané se k ní mohou vyjádřit do začátku května. Některé spolky a právníci už upozornili na nesrovnalosti a chyby, které se vyskytují i v nové verzi dokumentace, již Ostrava připravovala od loňského dubna. Poukázali rovněž na to, že vzhledem k nouzovému stavu a karanténním opatřením v době koronavirové pandemie budou mít lidé cestu ke vznášení případných námitek značně ztíženou.

Citace: Je těžko myslitelné vzdát se pěstování smrku, přinejmenším s výhledem půl století neztratí vůdčí pozici a není důvodu, aby mu byla upřena. Vysoké podíly nahodilých těžeb v nedávné minulosti se jednalo o relativně příznivý stav. Novinkou je ale poznání o přetrvávající vysoké ekonomické efektivnosti pěstování smrku. S touto dřevinou jsou z lesnického hlediska největší zkušenosti. Snížíme obmýtí smrku na 40-60 roků. Smrk má spokojenou existenci. Pakliže tam budou listnaté porosty, Praha bude plavat víc, než při povodních před pár lety. Vystoupení představitelů českého lesnictví na různých aktivech, seminářích a v lesnických periodikách svědčí o tom, že jsou zamrzlí ve smrkovém hospodářství lesa věkových tříd. Vedoucí lesnických institucí studovali v době normalizace, kdy jsme si chtěli podrobit přírodu a „poručit větru, dešti“ s funkčně integrovaným lesním hospodářstvím a s ekonomicky usměrněnou biocenózou.

Pandemie koronaviru uzavřela hranice národních států a odkryla tak mimo jiné zranitelnost současného nastavení globální potravinové politiky. Pokud by měl tento výjimečný stav trvat déle než několik měsíců, může být řadu lidí obtížné dostat se k celé řadě potravin, či je vůbec vypěstovat.

Ústřední a kontrolní zkušební ústav zemědělský (Ústav) vydal v únoru tohoto roku nařízení, kterým povolil plošné rozhazování přípravku Stutox II na zemědělské pozemky v ČR za účelem hubení přemnoženého hraboše polního. Tento článek se zabývá právní stránkou tohoto nařízení a v rámci toho dvěma klíčovými otázkami. Za prvé, zda vydané nařízení bylo vydáno v souladu se zákonem. A za druhé, zda právě a jen na základě tohoto nařízení jsou dotčení vlastníci či uživatelé zemědělských pozemků bez dalšího oprávněni nechat rozhazovat Stutox II na své pozemky, anebo zda či v jakých případech k tomu potřebují (navíc) povolení výjimky ze zákazů zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných druhů živočichů podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Využití biologického odpadu pro výrobu energie představuje moderní a efektivní přístup k obnovitelné energii. Česko v této oblasti disponuje velkým, ale zatím nevyužívaným potenciálem.

Pandemie ještě nekulminovala a lidé už se ptají, jaký svět bude po ní. Je to přirozené. Omezení snad jednou skončí, doufáme, ale bude život takový, na jaký jsme byli zvyklí. Téměř s jistotou se dá říct, že ne. Takže až se jednoho dne probudíme…

Agentura Reuters zveřejnila zprávu, že kvůli koronaviru klesnou emise CO2 letošní rok o 5 %, což je nejvíc od druhé světové války.

Současná pandemická krize je tvrdá, ale zdaleka není tou nejtvrdší a největší, jakou by mohla být, a ani tou nejničivější. Může se ale stát školou, trochu podle Nietzscheho: Co nás nezabije, to nás posílí. V rámci současné krize máme možnost si odzkoušet, jak se budeme vyrovnávat s dalšími krizemi, které velmi pravděpodobně budou následovat. Dozvíme se, zda jsme osobně i jako společnost na takové situace připraveni.

Výbor pro životní prostředí ani přes nouzový stav nepřerušil svou činnost. Kromě legislativního procesu, do kterého spadá projednání horního zákona a vodního zákona, se Výbor životního prostředí zabýval financováním národních parků ČR a kauzou prodloužení těžby v polském dolu Turów. A také odstrašujícím případem právě probíhající „opravy“ koryta Srbického potoka na Domažlicku, na který mě upozornili zemědělci hospodařící na okolních pozemcích.