Zprávy / Klima
7.8.2011 06:47 | PRAHA/SANT CUGAT DEL VALLES
( Ecomonitor)  Latinskoameričtí pěstitelé kávy se obávají klimatických změn, informuje server Climaticocambio.com. V některých z oblastí, odkud pochází nejlepší káva, pěstitelé s obavami sledují nebe a teploměr. V Nikaragui ještě před deseti až dvaceti lety pršelo takřka celý rok, v průměru devět až deset měsíců v roce. Dnes je to pouze šest až sedm měsíců. Na sever od hlavního města Managua existuje sdružení zhruba šesti set malých pěstitelů kávy, kteří se obávají o budoucnost svého odvětví.
 Změna klimatu a její přímé důsledky nemusí vždy nutně působit jen negativně. Alespoň s takovým tvrzením přichází nová studie Baylorovy univerzity v Texasu, která se zaměřila na efekty častějších požárů spojených s vysycháním vegetace a jejich vlivem na ptactvo, píše ScienceDaily.
 Somálsko, Etiopii a severní Keňu zasáhlo nejhorší sucho za posledních 60 let. Deset milionů lidí je kvůli němu ohroženo smrtí v důsledku hladu. Desítky tisíc z nich opustilo své domovy, aby šli hledat vodu a potravu. Stovky tisíc hospodářských zvířat zemřelo, píše server independent.co.uk
 Z analýzy poradenské společnosti Ernst & Young vyplývá, že obnovitelné zdroje energie mohou být do deseti let konkurenceschopné i bez dotací, píše deník Guardian.
 Pokud se nepodaří zvrátit trend změn globálního klimatu, až deset procent rostlinných a živočišných druhů se může dostat na pokraj vyhynutí. Vyplývá to z výzkumu vědců Exeterské univerzity, jehož výsledky otiskl respektovaný časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.
14.7.2011 01:30 | PRAHA/SANT CUGAT DEL VALLES
( Ecomonitor)  Amazonský prales byl v roce 2010 zasažen vlnou sucha, ze které se ještě nevzpamatoval. To spolu s bezohledným kácením stromů může vést k zániku jednoho z největších světových pralesů, který funguje jako plíce Země a zároveň na sebe váže značné množství uhlíku. Sucho z loňského roku je považováno za nejhorší v historii, informuje server Climaticocambio.com.
 Jak ovlivňuje letecká doprava počasí a globální klima? Vědce tato otázka zajímá již dlouho, zjistit to však není snadné. Mimo jiné proto, že kvůli husté letecké dopravě je obtížné získat představu, jak by vše vypadalo, kdyby letadla nelétala.
 Nebe je dnes plné letadel. Nabízí se otázka, zda to může nějak ovlivňovat počasí. Tým vědců, jejichž studii otiskl časopis Science, dospěl k závěru, že ano: zvýšená letecká doprava může vést k četnějšímu sněžení v okolí velkých letišť.
 Střecha tunelu na rychlodráze z Paříže do Amsterdamu byla osazena 16 000 solárními panely, které budou dodávat energii pro nádraží v Antverpách a belgickou železniční síť, píše Guardian
 V Evropském systému obchodování (ETS) je příliš mnoho povolenek. A to sráží jejich cenu i ochotu průmyslu snižovat množství emisí. Do roku 2020 by mělo být v oběhu 1,9 miliardy nadbytečných povolenek, tvrdí studie britské nevládní organizace Sandbag. Podle ní by Evropská unie měla vyřadit z oběhu nejméně miliardu povolenek ještě před tím, než v roce 2013 začne nové obchodovací období.
 Ve Španělsku je sedmnáct solárních elektráren, které v uplynulém roce 2010 fungovaly na plný výkon, informuje server Climaticocambio.com. Jejich provozem se za jeden rok ušetřilo 1 107 180 tun skleníkových plynů do atmosféry. Zmírnění dopadů na změny klimatu je tedy měřitelné.
 Polsko dnes přebírá předsednictví Evropské unie. V rámci svého programu ochrany životního prostředí deklaruje, že chce zlepšit evropskou ochranu klimatu. To se má povést zejména lepší adaptací na klimatické změny a dohodou evropských zemí o společném postupu při mezinárodním vyjednávání. Nevládní organizace CEE Bankwatch Network Polsku vyčítá, že se chová pokrytecky - sice chce chránit klima, zároveň si bere evropské půjčky na další uhelné elektrárny.
 Evropská komise včera představila návrh směrnice o energetické účinnosti. Ta má za úkol pomoci snížit spotřebu energií o 20 % do roku 2020. Nově mají snižovat spotřebu nejen koncoví uživatelé, ale také distributoři a prodejci. Ty tak čeká velká změna, z prodejců elektřiny či plynu by se měli stát tzv. dodavatelé energetických řešení.
 Nikdy v minulých dvou tisících let nestoupaly hladiny u amerického atlantického pobřeží tak rychle, jako v současnosti. Vyplývá to z nového výzkumu, jehož výsledky publikovat časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Zároveň mezinárodní tým vědců potvrdil souvislost mezi stoupáním hladiny a změnami klimatu.
 Je to jeden ze symbolů Skalistých hor: vysokohorské louky poseté záplavou květů. Jenže něco se děje. Jak si všimli vědci i „obyčejní“ turisté, v posledních letech se zkracuje doba kvetení řady rostlinných druhů. Ty nyní odkvétají mnohem dříve a v letních měsících již není možné jejich květy zahlédnout tak, jako tomu bylo dříve.
 Skutečně netradiční pobídku pro soukromé firmy vymyslela australská vláda. Ve snaze snížit podíl emisí skleníkových plynů nabízí podnikatelům možnost zastřílet si na divoce žijící velbloudy, kteří jsou výrazným producentem metanu, píše LiveScience.
 Sluneční aktivita podle amerických vědců ze Národní sluneční observatoře (NSO) klesá a zřejmě během dalšího období bude významně nižší. Neznamená to prý, že nutně nastane ochlazení Země, jak tuto zprávu interpretovala některá média. Podle šéfa výzkumu z NSO je dosud vztah mezi sluneční aktivitou a klimatem prozkoumán jen chabě.
 Ne vše, co se týká klimatu a budoucnosti v sobě musí nutně mít větší či menší varování před katastrofou. A ne každá zpráva o vodě a Benátkách musí prorokovat, že budoucnost přinese jen samé problémy.
 Stačí jen troška, ale i z malého vzorku zvířecího tuku dokážou vědci identifikovat, na čem že si to predátor pochutnal. Vzorek tkáně je pak klíčem k odpovědi, jak se mění jídelníček velkých šelem v důsledku ekosystémových změn, píše ScienceDaily.
 318 tisíc kilometrů, 1 025 lidí, 35 tun oxidu uhličitého, úspora 1,5 milionu korun – to jsou výsledky prvního ročníku kampaně „Do práce na kole,“ organizovanou iniciativou Auto-Mat. Nejpilnější cyklista najel přes 1800 kilometrů za měsíc, nejlepší tým více než pět tisíc kilometrů.
 Jak se budou vyvíjet teploty v letních měsících v příštích desítkách let? Američtí vědci z respektované Stanfordovy univerzity dospěli k závěru, že většina tropických oblastí světa a velká část severní polokoule projde v příštích 20 – 60 letech prudkým zvýšením teplot v letních měsících.
Také občas ve zvlášť horkém dni žertuje a všem kolem hlásíte, že „globální oteplování je tu“? A ve dni chladném naopak popichujete spolupracovníky konstatováním, že s „tím oteplováním to nebude tak horké“?
 Mapa Země je zase o něco podrobnější – vědci z USA, Británie a Austrálie spojili síly, aby poprvé podrobně zmapovali, co leží pod vrstvami ledu na východě Antarktidy. Vybrali si pro to jedno z nejméně prozkoumaných míst povrchu planety, oblast zvanou Aurora Subglacial Basin, rozsáhlé „nížinné“ zóny zhruba o velikosti Texasu.
 Německo před několika dny s konečnou platností prohlásilo: končíme s jadernou energetikou. A co z toho plyne? Například i posílení role obnovitelných zdrojů energie (OZE). Diskusní seminář pořádaný tento týden představil názory odborníků z Německa a českých energetických poradců na potenciál obnovitelných zdrojů.
 Je to otázka, které zejména ve Skandinávii patří k dávným záhadám: jak daleko byli schopni před dávnými stoletími doplout Vikingové? A co se stalo s jejich koloniemi, které založili na místě svých „zámořských“ objevů.
 V lednu se na titulní stránky novin (i Ekolistu) dostala zpráva o tom, že Mexickému zálivu zasaženému katastrofou ropné plošiny Deepwater Horizon bezmála zázračně pomohly bakterie, které s překvapivou rychlostí rozložily ropné produkty znečišťující vodu.
Vědecký článek přinesl respektovaný časopis Science – a ten samý dnes přináší text, který závěry této studie zpochybňuje a konstatuje, že účinek bakterií nebyl jednoznačně prokázán.
 Které projevy klimatických změn lidé nejvíce pocítí? Klimatologové by mezi ně nesporně zahrnuli stoupání moří. Jednotlivé prognózy se sice liší v tom, o kolik se hladiny v příštích desítkách let zvednou, všechny se však shodují, že to bude změna zásadní. Bylo by tedy logické očekávat, že potenciální „oběti“ nárůstů hladin se na tyto dramatické změny chystají a neplánují mohutné obranné kroky.
 Česká společnost si oblíbila ochranu životního prostředí - třídí odpady, kupuje úsporné zářivky a přemýšlí o změnách klimatu. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění společnosti Ipsos Tambor. Lidé dokonce vyjadřují ochotu méně jezdit auty nebo zaplatit víc za ekologičtější výrobek. Jedna jistota zůstává neměnná a to důvěra v bezpečnost jaderné energetiky.
 Slovo adaptace je stále modernější. Tváří tvář klimatickým změnám se stále více lidí ptá: dokáže se lidstvo adaptovat na řadu změn, které nastanou? A jak to „zvládnout“ různé druhy rostlina a živočichů? Právě na to se snaží odpovědět autoři nové studie otištěné v posledním čísle časopisu Ecology Letters.
 Od Vatikánu většinou lidé očekávají výzvy jiného charakteru, než varování před dopady klimatických změn. Přesto se to nyní stalo. Skupina špičkových světových klimatologů v těchto dnech představila studii o tání ledovců, kterou zadala Papežská akademie věd, tedy významná vědecká instituce spadající přímo pod papeže. Právě jemu bude nyní dokument prezentován.
|
24. listopadu 2024 (neděle) 11:00 - 14:50
Adventní dílny
(Dílny a workshopy, Praha 7 )
|
