V médiích se objevila zpráva o tom, co všechno způsobil Daniel Szórád ve funkci generálního ředitele Lesy ČR a o jakou škodu v řádech miliard se přičinil. K tomu se vyjádřit nemohu, neviděl jsem vyšetřovací spis. Ale vinit jediného člověka ze způsobení kalamitního schnutí jehličnatých dřevin nevídaného rozsahu, to mě tedy nadzvedlo.

V pondělí budu mít tu čest moderovat online diskuzi s předními představiteli českých církví a českého lesního výzkumu. Zúčastní se představitel Federace židovských obcí Tomáš Kraus, patriarcha Československé církve husitské ThDr. Tomáš Butta, generální vikář Pražského Arcibiskupství Mons. Jan Balík a správce arcibiskupských lesů ing. Milan Mochán. Lesnickou a vědeckou komunitu budou zastupovat děkan Lesnické Fakulty ČZU Dr. Román Marušák a profesor ekologie lesa Dr. Miroslav Svoboda.

Představte si 10 m vysokou plechovou halu na ploše jednoho fotbalového hřiště, která vyroste na poli kousek od vašeho domu. Vedle této haly bude malá správní budova a parkoviště pro několik desítek aut. Po nové asfaltové silnici vedoucí od nejbližší dálnice budou každý den přijíždět stovky kamionů, které do nového velkoskladu budou přivážet miliony tun nejrůznějšího zboží, a další desítky náklaďáků, které je budou rozvážet do více i méně vzdálených obchodů a fabrik.

Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,
dovolujeme si Vás společně oslovit ve věci otravy řeky Bečvy. Ta se stala 20. září loňského roku a my dodnes neznáme pachatele této katastrofy. Jsme si vědomi, že v těchto dnech, týdnech i měsících řešíte bohužel stále aktuální problematiku pandemie koronaviru a usilujete o udržení co nejpříznivějších podmínek ekonomických, sociálních a především zdravotních pro nás, občany ČR. Přesto Vám zasíláme tuto naléhavou prosbu.

„Emeritní ředitel odboru statistiky zemědělství a životního prostředí ČSÚ“ Ing. Jiří Hrbek publikoval na Ekolistu další ze svých článků, který se věnuje tématu dat o odpadech. V tomto článku se zaměřuje na jeho výklad zásadního posunu, kterého se podařilo na přelomu roku 2020 a 2021 dosáhnout a přiblížit se tak řešení problému, který byl v posledních letech jedním z hlavních témat odpadového hospodářství České republiky. Jedná se o dvojí data o odpadech, které vykazuje Český statistický úřad a Ministerstvo životního prostředí.

Ona spolupráce se týkala převážně oblasti lužních lesů při dolních tocích řek Moravy a Dyje. Nejvíce k ní přispěly pozitivní charakterové vlastnosti lidí, kteří si k sobě zachovávali úctu a byli se schopni domluvit.

Hitem udržitelného rozvoje ve stavebnictví je oběhové hospodářství neboli cirkulární ekonomika. Velké naděje se vkládají do recyklace stavebního kamene. Objevují se dokonce názory, že docházející přírodní kamenivo bude možné postupně kompletně nahradit recyklátem a přírodní beton umělým betonem a že tímto způsobem lze odvrátit nadcházející stavební surovinovou krizi. Má však technologie skutečně tak dalekosáhlý potenciál? A je vůbec šance, že by někdy recyklované kamenivo splňovalo kvalitativní i kvantitativní požadavky českého trhu?

V úterý 23. února 2021 jsme se z elektronických médií dozvěděli, že exprezident Václav Klaus má koronavirus. Potvrdili mu to na základě testu, provedeného ve Vojenské nemocnici v pražských Střešovicích. Ano, arogance Václava Klause, sahající nejen odmítáním ochrany životního prostředí až do nebe, dostala ošklivý políček.

Přečetl jsem, co o této říční krajině, jejíž osu tvoří soutoková vidlice řek Moravy a Dyje, bylo v posledním půlroce napsáno a přemýšlím o příčině tohoto nebývalého zájmu zejména ze strany pana Mgr. L. Čížka, Ph.D., a potažmo ze strany Ochrany přírody. Pokusím se v krátkosti podělit se zájemci o moje postřehy a názory na tento po mnoha stránkách zajímavý a v podmínkách České republiky jedinečný krajinný komplex.

Vážený pane ministře,

Poslanecká sněmovna ČR právě projednává novelu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, tzv. invazní novelu. Dokument, který implementuje právní předpisy Evropské unie, týkající se problematiky invazních nepůvodních druhů živočichů a rostlin byl využit k zařazení „přílepků“, které s tématem novely vůbec nesouvisí. Jedním z nich je i návrh poslance Josefa Kotta (ANO), který navrhuje výraznou změnu na kácení v ochranném pásmu vodovodů a kanalizací při provozování těchto zařízení. Jde o tentýž návrh, který Legislativní rada vlády v lednu 2020 z návrhu vyškrtla. Nyní se tedy pozměňovacím návrhem vrací. Schválením návrhu dojde k oslabení legislativní ochrany dřevin – primárně bude možné kácet bez vydání povolení orgánu ochrany přírody, pouze na tzv. oznámení.