EKO-KOM od počátku roku zareagoval na změny v odpadové legislativě. Od 1. ledna 2021 zvýšil o 30 až 40 procent platby třídicím linkám, zejména v případě plastových obalů. Za rok tak třídicí linky získají až 100 milionů korun navíc.

Dneškem se uzavírá evropská konzultace ke směrnici o energetické účinnosti, jejímž cílem je snížit spotřebu energie v Evropě. V oblasti úspor energie si Česko nevede úplně špatně.

Bedlivě sledují hledání viníka havárie na Bečvě. Kdysi dávno (před 30 ti lety) jsem absolvovala školení u Českého rybářského svazu, co by uchazečka o rybářský lístek, a již tehdy rybáře učili, jak postupovat při zjištění havárie. A pak jsem havárie sama šetřila. Vodoprávním úřadem už nejsem skoro dvacet let a stejnou dobu havárie nešetřím, ale nějakou praxi mám za sebou. K té praxi bohužel patří i poznání, že původce se občas nenajde a není v tom politikaření, ani Babiš, ani …Marťané. Prostě se pachatel nenajde, protože nebyl nalezen, usvědčen a sám se nepřiznal. Ano, ti solidní se sami přiznali. Pevně doufám, že v případě Bečvy bude původce opravdu usvědčen a potrestán.

Otrava řeky Bečvy 20. 9. 2020 a na ní navazující události uplynulých čtyř měsíců jsou tragikomickým obrazem (ne)schopnosti a (ne)ochoty státních institucí i samosprávných orgánů na podobné havárie reagovat, zjišťovat jejich viníky a případně také ekologickým katastrofám předcházet. Jako spojovací prvek se vším proplétá případ tzv. rožnovského kanálu, na který pomyslná ruka Spravedlnosti zdánlivě neomylně ukázala se slovy „vinen“. Tento článek je námětem k přehodnocení a nápravě tohoto stavu. Nechme se při tom doprovázet přiléhavými citáty z filmu „Tajemný hrad v Karpatech“, geniální parodie na Vernův román, filmu, který nepochybně patřícího do zlatého fondu české kinematografie.

Kde se můžou hodit „nezávislé“ výzkumy, které Lesy ČR platí? To naznačuje jejich facebookový post ze začátku listopadu 2020: „Postupně v rámci lokality Soutoku vymezíme bezzásahová území všude tam, kde to má smysl. Ve spolupráci s odborníky pečlivě vybereme ekologicky nejcennější oblasti. “Skvělé, že? Jenomže odborníci už „ekologicky nejcennější“ plochy dávno vybrali, včetně vymezení bezzásahových území.

Svejl z anglického swale znamená vlhká prohlubeň či mokřad, někdy také známý pod termíny zasakovacích příkop či průleh. Jsou to mělké prohloubeniny vedené po vrstevnici, případně mírně šikmo, sloužící pro zadržení dešťové vody nejlépe v místě jejich dopadu. Takto zachycená voda se vsakuje do půdy a podloží a slouží pak jako její rezervoár pro zdejší vegetaci či napomáhá sytit zdroje podzemní vody. Toliko teorie a nyní trochu z praxe.

Ústavní soud rozhodl, že vyloučení ekologických spolků a veřejnosti z řízení navazujících na řízení, jež jsou vedena podle zákona o ochraně přírody a krajiny, je ústavně konformní.

Třebaže naši pozornost vloni poutal především Covid-19, oteplování Země se nezastavilo. Minulý rok byl podle evropského programu Copernicus globálně spolu s rokem 2016 nejteplejším v historii měření, o 1,25 °C teplejší než v předprůmyslové době (1850-1900), Byl rokem s nejvyšším dosud naměřeným obsahem skleníkových plynů v atmosféře a s nejvyšší dosud naměřenou hladinou oceánů. I u nás byl rok 2020 mimořádný z hlediska klimatu a počasí. V tomto příspěvku shrnuji to nejzávažnější, co se v ČR i na jižní Moravě v této souvislosti událo.

V žurnálu Vodohospodářské technicko-ekonomické informace 2/2008 je tabulka (číslo 2) udávající závislost charakteristik znečištění vod na vzdálenosti od zdroje znečištění.

Účast veřejnosti při projednávání staveb a záměrů, které mohou negativně ovlivnit životní prostředí každého z nás, je důležitou součástí ochrany kvality našeho života. A nejde jen o aktivity nevládních ekologických organizací. Jde o právo každého občana na kvalitní životní prostředí, které máme ústavně garantováno. Vyloučení veřejnosti ze stavebních řízení, které bylo výsledkem novely stavebního zákona v roce 2017, možná částečně omezilo činnost ekologických organizací, především ale zabránilo konkrétním občanům vyjádřit nesouhlas s likvidací zeleně nebo cenných přírodních lokalit v souvislosti s nejrůznějšími stavebními aktivitami v jejich městě. To na jedné straně určitě nepřispělo ke kvalitě života v městech a obcích, na straně druhé to ani nevedlo ke zrychlení povolování staveb. Pokud Ústavní soud označil novelu z roku 2017 za neodporující Ústavě ČR, bude nutné jeho rozhodnutí respektovat, a to i s vědomím, že k tomu došlo po velmi nepřesvědčivém hlasování (8 soudců pro a 7 proti). Přesto bychom se měli zamyslet nad úvahami ústavních soudců o hledání rozumnosti takové změny zákona. Jejich sdělení v tzv. disentním stanovisku (sedmi soudců) zní: “I kdyby totiž bylo možno připustit, že (změna zákona) sleduje legitimní cíl rychlého a hospodárného územního a stavebního řízení, je zřejmé, že tohoto cíle uspokojivě nedosahuje, a proto je právní úpravou nerozumnou.”