Článek Miloše Kužvarta Co dělat s výměty z třídiček plastových odpadů? je ve svém závěru velmi optimistický, co se týče řešení výmětů z třídiček plastových odpadů v budoucnosti. Firmy, které nakládají s výměty z linek, však mají problém už dnes. Zejména proto, že ukládání výmětu na skládku je mimo zákon pod pokutou již od 1. 1. 2021. Tím se do stresu dostalo mnoho kolegů – odpadářů, kteří denně sbírají a třídí plasty a slouží městům a obcím. Dovolím si proto s obsahem článku polemizovat několika připomínkami.

Před třemi týdny, 22. 2. 2021 odeslala Unie botanických zahrad otevřený dopis ministru životního prostředí a poslancům Výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny. Dopis vyjadřoval nesouhlas s tím, že do státní politiky životního prostředí, kterou přijala vláda, nebyla zahrnuta ex-situ ochrana rostlin. Dopis podepsalo 25 ředitelů, vedoucích a vlastníků botanických zahrad. Současně jsme i připravili petice za zahrnutí ex situ ochrany do Státní politiky ŽP. K dnešnímu dni ji podepsala 150 petentů včetně významných osobností kulturního a vědeckého života.

V Zemědělském výboru a Výboru pro životní prostředí budou zítra poslanci projednávat návrh na zrušení předkupního práva státu k nezastavěným pozemkům v chráněných územích. Poslanci ODS Jan Zahradník a Petr Bendl jej navrhují připojit k takzvané invazní novele. Případné přijetí pozměňovacího návrhu by znamenalo ohrožení cenné přírody spekulativním nakupováním pozemků a tlaku na rozšiřování zástavby v národních parcích, národních přírodních rezervacích, národních přírodních památkách a na pozemcích souvisejících s jeskyněmi.

Převážná část vystoupení poslanců v rozpravě k zákonu o nízkouhlíkové energetice (Lex Dukovany) musela být pro jen trochu znalejší posluchače tristním zážitkem, protože potvrdila přetrvávající konzervativismus české politické reprezentace ve věci energetické koncepce. Tento postoj byl podpořen těžko uvěřitelnými dezinformacemi, které byly bez uzardění (možná ale pod rouškou nebylo vidět) prezentovány s cílem dále diskreditovat obnovitelné zdroje a představit jadernou energetiku jako klíčové řešení. Smyšlené a nepravdivé informace o obnovitelné energetice měly za cíl negativně ovlivnit postoj poslanců k obnovitelné energii a posílit přesvědčení o výlučnosti jaderného řešení.

Krásné zimní dny, vyšší sněhová pokrývka a snad i v brzké době očekávané jaro protkané sluncem, pučení a kvetení rostlin a stromů či probíhající tok ptáků v přírodě. To všechno jsou projevy, které lákají milovníky přírody se svými psími miláčky k vycházkám. Nahrává tomu i téměř rok epidemiologická situace, která uzavřela řadu míst, kam by lidé za normálních okolností chodili a tlak na přírodu je tak významně větší než jindy. Volně pobíhající pes je však velkým nebezpečím!

V letošním roce bude pokračovat projednávání poslaneckých návrhů k ochraně vody na ústavní úrovni. Posledním návrhem, který se v minulém roce v Poslanecké sněmovně objevil, byl návrh ústavního zákona o ochraně vody a vodních zdrojů (sněmovní tisk č. 1018/0 ). Při formulaci očekávání, co by návrh mohl prakticky přinést, se lze zabývat několika otázkami. Jednak nutností ochrany vody na ústavní úrovni a rozsahem práv a povinností ve vztahu k ochraně vody. Dále je třeba zvažovat nezbytnost zakotvení výsostného veřejného zájmu na ochraně vodních zdrojů jako relevantní cesty k řešení možného nedostatku pitné vody, resp. dopadu klimatických změn (sucha). Zvláštní pozornost by měl mít rozsah práva na pitnou vodu a specifická role státu a územně samosprávných celků v ochraně vodních zdrojů.

Text vyjadřuje stanovisko České inspekce životního prostředí.
V úterý 26. ledna, celkem bez povšimnutí některých médií, která se pasují do role vyšetřovatelů havárie na Bečvě, se na serveru Novinky.cz objevily informace o odebraných vzorcích hasičů v den havárie na Bečvě. Přitom jsou tyto informace klíčové pro vyjasnění situace okolo vzorků odebraných rybáři, jejichž nepřevzetí a klíčovost pro odhalení viníka považují jak sami rybáři, tak většina „vyšetřujících“ médií, za kardinální chybu v postupu České inspekce životního prostředí.

Děkuji řediteli Biosférické rezervace Dolní Morava, o.p.s., za reakce. Je pochopitelné, že sebe a svou organizaci hájí. Podstatné je, zda BR DM o.p.s. funguje podle platných pravidel a naplňuje své poslání. „Ochrana přírodní a kulturní různorodosti“ je prvním ze tří hlavních poslání biosférických rezervací UNESCO. Základní pravidla jejich fungování určuje zonace.

Česká republika má tzv. uhlíkový rozpočet, jenž je součástí globálního uhlíkového rozpočtu, který vyjadřuje, kolik emisí skleníkových plynů ještě může lidstvo vypustit, aby byl splněn cíl Pařížské klimatické dohody, tedy udržení růstu globální teploty na úrovni maximálně 2 °C stupňů oproti předprůmyslové době a pokud možno co nejblíže oteplení o 1,5 stupně.

V mediálním humbuku kolem rozhodnutí o zrušení části volebního zákona mohlo poněkud zaniknout jiné významné rozhodnutí, které Ústavní soud rovněž vyhlásil v minulém týdnu. Ve svém nálezu Pl. ÚS 22/17 ze dne 26. 1. 2021 těsnou většinou pouze osm soudců ku sedmi s odlišným stanoviskem potvrdil ústavnost novely § 70 zákona o ochraně přírody a krajiny, kterou byla k 1. 1. 2018 omezena účast veřejnosti v řízeních vedených podle jiných zákonů – zejména podle stavebního zákona.