Členové Českého svazu ochránců přírody opět pomohou zachránit tisíce žab a čolků. Postaví totiž dočasné zábrany kolem vytipovaných rizikových úseků silnic v místech, kde je přetínají tradiční migrační cesty obojživelníků. Zadržené obojživelníky pak bezpečně přenesou k vodním plochám, kam se vždy na jaře snaží dostat. Takových míst zabezpečí ČSOP letos celkem 29. V tomto roce poprvé podpořila návrat obojživelníků do svých domovů společnost Billa.

Dění okolo koronaviru v minulém roce naplno odhalilo fenomén, který v české společnosti narůstá již delší dobu, a to stoupající návštěvnost přírodních oblastí a s tím spojené problémy. Článek Jana Lenarta: Overturismus v české přírodě. A co dál? publikovaný v polovině ledna na Ekolist.cz je zatím posledním z řady příspěvků do debaty, která na toto téma již nějakou dobu probíhá. Problematikou rekreačního managementu se velmi podrobně zabýváme již více než deset let v praxi i teorii, a proto považujeme za svou povinnost do této debaty přispět, zpřesnit ji a nastínit některá možná východiska.

Za roky 2015 až 2020 státu a vlastníkům dluží myslivci minimálně nějakých 25 miliard Kč za škody, které způsobila přemnožená zvěř na lesích a pícninách.

V médiích se objevila zpráva o tom, co všechno způsobil Daniel Szórád ve funkci generálního ředitele Lesy ČR a o jakou škodu v řádech miliard se přičinil. K tomu se vyjádřit nemohu, neviděl jsem vyšetřovací spis. Ale vinit jediného člověka ze způsobení kalamitního schnutí jehličnatých dřevin nevídaného rozsahu, to mě tedy nadzvedlo.

V pondělí budu mít tu čest moderovat online diskuzi s předními představiteli českých církví a českého lesního výzkumu. Zúčastní se představitel Federace židovských obcí Tomáš Kraus, patriarcha Československé církve husitské ThDr. Tomáš Butta, generální vikář Pražského Arcibiskupství Mons. Jan Balík a správce arcibiskupských lesů ing. Milan Mochán. Lesnickou a vědeckou komunitu budou zastupovat děkan Lesnické Fakulty ČZU Dr. Román Marušák a profesor ekologie lesa Dr. Miroslav Svoboda.

Představte si 10 m vysokou plechovou halu na ploše jednoho fotbalového hřiště, která vyroste na poli kousek od vašeho domu. Vedle této haly bude malá správní budova a parkoviště pro několik desítek aut. Po nové asfaltové silnici vedoucí od nejbližší dálnice budou každý den přijíždět stovky kamionů, které do nového velkoskladu budou přivážet miliony tun nejrůznějšího zboží, a další desítky náklaďáků, které je budou rozvážet do více i méně vzdálených obchodů a fabrik.

Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče,
dovolujeme si Vás společně oslovit ve věci otravy řeky Bečvy. Ta se stala 20. září loňského roku a my dodnes neznáme pachatele této katastrofy. Jsme si vědomi, že v těchto dnech, týdnech i měsících řešíte bohužel stále aktuální problematiku pandemie koronaviru a usilujete o udržení co nejpříznivějších podmínek ekonomických, sociálních a především zdravotních pro nás, občany ČR. Přesto Vám zasíláme tuto naléhavou prosbu.

„Emeritní ředitel odboru statistiky zemědělství a životního prostředí ČSÚ“ Ing. Jiří Hrbek publikoval na Ekolistu další ze svých článků, který se věnuje tématu dat o odpadech. V tomto článku se zaměřuje na jeho výklad zásadního posunu, kterého se podařilo na přelomu roku 2020 a 2021 dosáhnout a přiblížit se tak řešení problému, který byl v posledních letech jedním z hlavních témat odpadového hospodářství České republiky. Jedná se o dvojí data o odpadech, které vykazuje Český statistický úřad a Ministerstvo životního prostředí.

Ona spolupráce se týkala převážně oblasti lužních lesů při dolních tocích řek Moravy a Dyje. Nejvíce k ní přispěly pozitivní charakterové vlastnosti lidí, kteří si k sobě zachovávali úctu a byli se schopni domluvit.

Hitem udržitelného rozvoje ve stavebnictví je oběhové hospodářství neboli cirkulární ekonomika. Velké naděje se vkládají do recyklace stavebního kamene. Objevují se dokonce názory, že docházející přírodní kamenivo bude možné postupně kompletně nahradit recyklátem a přírodní beton umělým betonem a že tímto způsobem lze odvrátit nadcházející stavební surovinovou krizi. Má však technologie skutečně tak dalekosáhlý potenciál? A je vůbec šance, že by někdy recyklované kamenivo splňovalo kvalitativní i kvantitativní požadavky českého trhu?