Jak vypadá v ČR boj s klimatickou změnou v praxi? Poslanec Kott (hnutí ANO 2011) načetl do 2. čtení invazní novely zpět návrh na kácení podél vodovodů a kanalizací. Jde o tentýž návrh, který Legislativní rada vlády v lednu 2020 i díky intervenci Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu (SZKT) z návrhu vyškrtla. Nyní se vrací. Tato změna umožní kácení dřevin rostoucích v ochranných pásmech vodovodů a kanalizací bez povolení orgánu ochrany přírody (pouze na tzv. oznámení). Shrňme si, co z toho vyplývá:

Současné projednávání novely zákona o ochraně přírody a krajiny se v Poslanecké sněmovně stalo předmětem boje silných zájmových skupin. Jeho výsledek nelze předvídat, ale je silně pravděpodobné, že ohrozí základní principy ochrany přírody a krajiny v ČR. Český svaz ochránců přírody proto doporučuje ministerstvu životního prostředí novelu z projednávání stáhnout. (Pozn. red. Tento text byl sepsán 1.3.2021.)

V posledních dvou letech zemědělci čelili problému přemnožení hraboše polního, který za toto období zapříčinil škody na polních plodinách v řádu miliard korun. Do značné míry se dá tato situace přičítat i neschopnosti resortů zemědělství a životního prostředí efektivně a rychle rozhodovat o možnostech řešení kalamity hrabošů.

Přehled základních parametrů

Motorem oteplování klimatu jsou emise CO2 ze spalování fosilních paliv (uhlí, nafty a zemního plynu). Pandemie COVID-19 způsobila pokles průmyslové aktivity a tím globální snížení emisí CO2 z fosilních paliv o přibližně 7 % ve všech hlavních ekonomikách světa.

Pro pochopení je nutné se nejdříve seznámit, alespoň s některými epizodami jejího vzniku. V roce 2017 existovalo v Česku šest biosférických rezervací. Biosférická rezervace Šumava, zahrnující národní park Šumava, část Chráněné krajinné oblasti Šumava a některé menší oblasti za jejími hranicemi. Biosférické rezervace Křivoklátsko, Krkonoše, Bílé Karpaty a Třeboňsko jsou totožné se stejnojmennými chráněnými krajinnými oblastmi.

Ve svém posledním článku jsem se kriticky zamýšlel nad informacemi, které zazněly v Poslanecké sněmovně při pojednávání zákona o nízkoemisní energetice. Uvedené informace měly za cíl diskreditovat obnovitelné zdroje a ukázat jadernou energii jako jediné řešení pro Českou republiku, nehledě na ekonomická a sociální rizika. Tímto článkem reaguji na dezinformace uvedené v tomto článku.

Lesy ČR zvou na webu Soutok všem k diskusi o Soutoku slovy: „Páteří našeho programu pro oblast soutoku Moravy a Dyje (...) je diskuse se všemi zainteresovanými stranami“. Výzvu jsem přijal. Doufal jsem v korektní diskusi. Ale zejména v poslední reakci spoléhá reprezentant Lesů ČR místo faktů spíše na invektivy, manipulativní vyjádření a opakovaně se pokouší debatu vyhrotit. Těžko za tím vidět něco jiného, než nedostatek argumentů. Styl jeho reakce ukazuje, že Lesy ČR svou výzvu nemyslely vážně.

Vůbec největší antilopou na světě je antilopa Derbyho (anglicky giant eland).

Úsloví „hop, nebo trop“ znamená, že můžeme významně získat, nebo ztratit. Když v roce 1896 došlo k objevu radioaktivity a v roce 1938 objevili němečtí vědci, že rozštěpením atomu uranu se uvolňuje energie, určitě si nikdo nepomyslel, že o pouhých 7 let později budou japonská města Hirošima a Nagasaki srovnána se zemí atomovými pumami „made in USA“.

Děkuji profesoru Maděrovi za reakci. V textu, na který reaguje, nebylo mým záměrem nikoho urazit ani zpochybnit objektivitu výzkumů zúčastněných vědců. Práce mnoha z nich si totiž vážím. Velmi pečlivě jsem proto volil slova a doufám, že z textu je to zřejmé. Pokud ne, pak se omlouvám. Vyslovené obavy souvisejí s „komunikační strategií“ v rukou podivně fungující o.p.s. BR Dolní Morava a tím, jak výsledky výzkumu použijí Lesy ČR.