Někdejší mlýnský náhon v Zoo Praha je již nějakou dobu vypuštěný a nyní se vápní. Cílem je připravit ho na vysazení některých původních ryb, zejména karase obecného. Tato zdánlivě obyčejná, ale přitom v mnoha ohledech mimořádná ryba u nás dnes patří ke kriticky ohroženým druhům. Přispět k její záchraně je cílem projektu, který jsme začali realizovat společně s Biologickým centrem Akademie věd ČR.

Lesy ČR by bez dotací neměly na provoz. Na Soutoku jsou pod dlouhodobým tlakem ochrany přírody, s níž nedávno uzavřely přelomovou dohodu o změnách hospodaření. Zhruba v téže době se rozhodly vložit pět a půl milionu do projektu nazvaného „Monitoring biodiverzity a ekologických změn lužních lesů a luk v oblasti soutoku řek Dyje a Moravy“. Podnik spravuje téměř šestinu území republiky. Ale nikde jinde, pokud je mi známo, monitoring biodiverzity a ekologických změn v jeho režii neběží. Proč Lesy ČR tak náhle potřebují informace o přírodě lužních lesů? A jak s nimi asi naloží? Jde skutečně jen o monitoring?

1) Zásadní věc: přeorat dotační programy. Ubrat podporu na velkoplošné pěstování základních surovin (obilniny, kukuřice, řepka...), naopak výrazně přidejat na zušlechtění surovin do finálního potravinářského výrobku: maso a masné produkty, mléčné produkty, přímo konzumovatelné potraviny z luštěnin, ovoce, zelenina.

Lužní lesy v dolních částech řek Dyje, Kyjovky a Moravy, zvláště pak území Soutok pod Lanžhotem, se staly synonymem přírodní jedinečnosti a dlouhodobě přitahují pozornost nejen přírodovědců a turistů, ale i médií. Je to dobře, protože čím více lidí bude mít dostatek objektivních informací o tomto fenoménu, tím lépe bude možné zajistit správu, ochranu a dlouhodobě udržitelné využívání všech jeho funkcí ve prospěch celé společnosti.

Litva provedla zajímavou akci. Lidem, kteří se rozhodli zbavit starého automobilu, nabídla dotaci 1000 euro na elektrokolo či elektrokoloběžku. S ohledem na to, že vozový park v Litvě nepatří k nejmodernějším, tvoří jej přestárlé koncernové ojetiny, mnoho automobilů ani tuhle hodnotu nemělo, takže pro obyvatele šlo o vcelku zajímavou nabídku. Už s ohledem na to, že za tisíc euro se slušné elektrokolo dá pořídit. Takže se původní osmimilionová částka rychle vyčerpala a vláda přihodila další tři miliony, čímž se počet elektroprostředků zvýšil o jedenáct tisíc a zároveň z autooběhu vypadly nejhorší vraky. Pro představu, představuje to jedno procento automobilů v Litvě. Zdroj: Electrek.

Vážený pane ministře, vážené poslankyně, vážení poslanci,

Unie botanických zahrad České republiky dlouhodobě upozorňuje na nutnost institucionalizace a podpory ex situ ochrany ohrožených druhů rostlin. Populace řady kriticky ohrožených druhů na přírodních stanovištích, i přes jim poskytnutou péči, klesají. Ex situ kultivace je jedním z možných nástrojů, jak předejít jejich vyhynutí a mnohdy je i metodou poslední volby. Přitom se jedná o metodu pro mnoho druhů volbou nákladově efektivní.

Ještě před pár měsíci se zdálo, že politici na megalomanský kanál Dunaj-Odra-Labe zapomněli. Jenže to jsme se přepočítali. Česká republika a Polsko krok za krokem stavbu připravují. Propojení však bude mít nedozírné následky nejen na naši a polskou přírodu, ale i na přírodní klenoty v okolí Dunaje protékající Rakouskem. Jak nedávno napsal rakouský magazín Falter, političtí představitelé našeho jižního souseda jen nevěřícně kroutí hlavou a jakoukoliv podporu škodlivého projektu odmítají. Otázkou zůstává, proč se stavbu s katastrofálními důsledky snaží česká i polská vláda prosadit.

Poslední události, které se staly v evropské přenosové soustavě ukazují, že odstavování stabilních jaderných a uhelných bloků bez náhrady vede ke zvýšení rizika ohrožení stability sítě a případně i vzniku blackoutu. Pokud si tuto hrozbu naši politici nedokáží uvědomit, může to vést nejen v naší energetické soustavě k velmi nebezpečnému vývoji.

Před šesti lety padla za oběť kůrovci skupina smrků u příjezdové cesty k Ekocentru Chaloupky v Kněžicích. Chaloupky jsou největší organizací na Vysočině, která se věnuje environmentální výchově, a tak se zdejší pracovníci rozhodli nechat tuto mýtinu svému osudu a vytvořit tak prostor, na kterém bude možno pozorovat, jak se chová příroda, pokud do ní (příliš) nezasahuje člověk.

Ve středu 20. ledna 2021 v 14:00 hodin plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj JUDr. Radovan Suchánek Ph.D.) zamítlo návrh Nejvyššího soudu na zrušení § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech „stanovené podle § 28a“ na zrušení části zákona o půdě, která při výpočtu finanční náhrady odkazuje na vyhlášku z počátku 90. let.