Stejně jako na jaře i v zimě světu vládne covid-19. Zatímco na jaře u nás nouzový stav trval asi dva měsíce, ten podzimní začal 5. října a jeho konec je prozatím v nedohlednu. Dalším rozdílem oproti jaru je sílící kritika veřejnosti namířená proti vládním opatřením. Rozpačitému dojmu z počínání české vlády přitom nepřidávají ani bizarní informace, které s pandemií nesouvisí.

Boleslavsko i Mladá Boleslav má mnoho krásných míst, o čemž svědčí nedávný příspěvek Antonína Kůrky Mladoboleslavsko pod rouškou. Tímto příspěvkem bych však rád nastínil na třech konkrétních příkladech naopak ty temné části především samotného města Mladá Boleslav, a to z mého pohledu, tedy pohledu studenta Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity, který má plno informací tzv. z „první ruky“, od mnohých akademiků, a to navíc mezioborově.

Zástupce Ministerstva zemědělství ve své odpovědi na výzvu „Kácením české lesy nezachráníme“ odmítá, že by Ministerstvo svými příspěvky podporovalo nerentabilní a zbytečnou těžbu odumřelých stromů. Ke zbytečné těžbě stromů, na kterou v důsledku přispíváme my všichni, však jednoznačně dochází.

Mohutné davy turistů nejsou v naší přírodě nic nového. Už František Horečka popisuje ve sborníku Kniha o památném Radhošti (1931) zástupy tisíců poutníků směřujících na slavný beskydský vrchol u příležitosti svátků a slavností.

Česká republika už není země klima-skeptiků. Podle průzkumu CVVM je 89 % respondentů přesvědčeno, že člověk pravděpodobně nebo určitě přispívá ke změně klimatu. Naprostá většina veřejnosti nezpochybňuje, že se klima planety mění a více než polovina se o problém zajímá. Přesvědčovat veřejnost tedy už asi nemusíme.

Pocit laického čtenáře z dalšího článku Lukáše Čížka o lesnickém způsobu hospodaření v oblasti Soutoku bych odhadnul na všeobecný zmar. Kdybych o této problematice nic nevěděl, či měl všechny informace pouze z předvybraných sociálních sítí, propadnul bych naprosté skepsi a pocitu, že na Soutoku dělají lesníci dlouhodobě všechno špatně a nikdo a nic, ani pan Čížek, s nimi nepohne a je kupodivu, že navzdory všemu je tato oblast stále zachována a stále stojí za „ochranu“….

Vítám výběr správce slovenského zálohového systému na nápojové PET lahve a plechovky. Slovenské Ministerstvo životního prostředí jeho založením pověřilo 5. ledna 2021 konsorcium čtyř sdružení zastupujících výrobce nealko nápojů, výrobce piva i obchodníky. Tento významný krok přibližuje Slovensko plné cirkularitě nápojových obalů od ledna 2022. České úřady se k podobnému kroku zatím nemají.

Začněme optimisticky. Koncem listopadu médii proběhla informace o tom, že „Státní lesníci se dohodli s ochranou přírody na dalším hospodaření“ na Soutoku. Zpráva je to podstatná a velmi dobrá. Dohoda mezi Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Lesy ČR skutečně může být přelomová. Lesy akceptovaly požadavky ochranářů na úpravu hospodaření v lužních lesích. Slíbily je zahrnout do lesního hospodářského plánu (LHP), dokumentu, který na deset let určuje pravidla hospodaření. Jde o zásadní průlom, který je nezbytným krokem k realizaci péče, jakou Soutok potřebuje. Skvělé, potlesk si zaslouží obě strany. Jenže...

Otázka v nadpisu není důležitá, i když na ni také dojde. Rád bych upozornil, že v meteorologii a klimatologii (velmi příbuzné obory) existuje ustálené názvosloví, doporučené metody, jasné výsledky, ale i pravděpodobnostní modely a nejistoty. Nejsou to úplně jednoduché obory a docela jim škodí, když se někdo snaží být "tvůrčí" a vymýšlí si vlastní interpretace bez znalosti podstaty. V klimatologii jde například o srovnávání klimatických scénářů s předpovědí počasí nebo o posuzování antropogenního vlivu na změnu klimatu s použitím změn proběhlých na matičce Zemi před tisící i miliony lety.

Rok 2020 se asi každému z nás zapíše do paměti jako vybočující z řady let předchozích. Ne pro každého to však musí primárně být jen rok zavřených restaurací, zrušených letů nebo povinných roušek.