Vážený pane ministře, obracíme se na Vás jménem Arniky a dalších 6509 občanů České republiky, kteří k 16. prosinci 2020 podepsali výzvu Řeky bez jedů.

V pátek 4. 12. padlo závěrečné rozhodnutí Uhelné komise. Orgán, který má české vládě radit při procesu ukončení těžby a využívání uhlí, stanovil rok, ve kterém by mělo Česko uhlí definitivně opustit: 2038. V konečném stádiu se Komise rozhodovala mezi roky 2033, 2038 a 2043, přičemž vyšší hranici podporovali především zástupci reprezentující zájmy průmyslu, nižší pak ekologové. Právě environmentální organizace nyní rozhodnutí kritizují, především tedy rozložení sil při debatách v rámci Komise. Zástupci dvou z nich, kteří v Uhelné komisi zasedali, se na protest proti způsobu rozhodování v rámci tohoto orgánu rozhodli již nadále v Komisi neangažovat.

Před třemi lety se z Broumovska ozývalo mnoho lží a polopravd o vlcích vracejících se do místní krajiny. Bohužel i nyní se některé z nich vrací v “nových kabátech.” Více než dříve se však zdá, že jsou využívány k víření vod ve prospěch mediálního zviditelnění či upevňování politických vazeb.

V souvislosti s pandemií covidu a prokázaným zhoršením průběhu infekce a vyšší úmrtností vyvstává otázka: Co dýcháme v Prostějově?

Nová legislativa od ledna příštího roku zásadním způsobem omezuje skládkování odpadu, který bude směrovat do kapacit pro jeho využití, přednostně recyklací a pokud to nebude možné, pak energeticky. To ovšem logicky způsobí tlak na, stále ještě nedostatečné, kapacity. Část z nich je navíc zaplněna odpadem z dovozu, zejména dovozu alternativních paliv.

Vážený pane doktore,
rád bych Vám osvětlil svůj problém s vlky. Jak jistě víte, chovám 1300 ovcí a 2000 jehňat. Ovce paseme na cca 300 ha. Oplocení máme z pletiva, jehož délka je 42 km.

Pokud chce Evropská unie dosáhnout v roce 2050 uhlíkové neutrality, bude muset více využívat vodík. Ten má, jako nosič absolutně čisté energie, potenciál významně pomoct při naplňování deklarovaného cíle.

Před rokem a několika měsíci jsme se rozhodli, že změníme hospodaření na městských zemědělských pozemcích v Praze 12. Psala jsem o tom v článku „Co se zemědělstvím ve městě“. Po roce mohu říci, že máme splněnou řadu cílů.

Vládní návrh zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice (sněmovní tisk 966) řeší výhradně podpůrný mechanismus pro nové velké jaderné bloky. Vedle matoucího názvu (přechod k nízkouhlíkové energetice je širokou disciplínou a opatření upravuje řada legislativních i dotačních nástrojů) má návrh řadu podstatných problémů, které přináší riziko vážných dopadů na daňové poplatníky a spotřebitele elektřiny, pro které by návrh měl být buď zásadně přepracován anebo odmítnut.

Jani Silva (57) vyrostla v amazonském deštném pralese. Od svých 16 let aktivně pracovala na zachování amazonského ekosystému. Stala se hlasem stovek rolníků v kolumbijském regionu Putumayo, kteří jsou umlčováni a ohrožováni nelegálními skupinami, armádou, obchodníky s drogami a nadnárodními společnostmi. Kvůli demonstracím za zdravé životní prostředí hrozili Jani Silvě a její rodině smrtí. Přesto bojuje dál.