15. srpna tohoto roku zemřel ve svých pětadevadesáti letech Vojen Ložek, nestor české přírodovědy. Psalo se o tom všude možně, vesměs v duchu článků publikovaných vždy u příležitosti jeho předchozích kulatin – že jde o posledního opravdového polyhistora, který se dokonale vyznal v zoologii a v botanice, stejně jako v geologii a archeologii. Že publikoval přes 1500 odborných prací na obrovské spektrum témat, od biologie plžů až po čtvrtohorní historii Evropy nebo dějiny pravěkého osídlení Čech. Že svůj kurs Příroda ve čtvrtohorách přednášel na pražské Přírodovědecké fakultě více než 50 let a ovlivnil celé generace přírodovědců, kteří v jeho šlépějích začali detailně zkoumat historii naší přírody v měřítku posledních stovek, tisíců a desetitisíců let. Přesto se domnívám, že v nekrolozích něco chybělo. Totiž vysvětlení, čím byl tak jedinečný, že ovlivnil nejen své žáky, kteří studují historii přírody, ale i generace přírodovědců oborově značně vzdálených (včetně autora těchto řádků, který se zabývá makroekologií a ekologickou teorií, což jsou oblasti, k nimž se Vojen Ložek nikdy nepřiblížil). Co bylo vlastně jeho poselství, kterým oslovoval přírodovědce tolika generací a nejrůznějších specializací?

Zvolila jsem ultimátní formu protestu - hladovku - v reakci na nečinnost vlády v situaci bezprecedentního ohrožení společnosti a globálních ekosystémů v důsledku klimatické a ekologické krize.

Epidemie nastoupila v době již vznikající ekonomické krize. Nastoupila také v době, kdy u nás přetrvávalo kritické sucho. Velmi hlasitě se tehdy vedly diskuse jednak o potřebě zadržet vodu v krajině, jednak o tzv. Zelené dohodě (Green deal). Jejím cílem je dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Plán zahrnuje ambici ve snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a to o 50–55 %. (Ač jde o v podstatě rozumnou myšlenku, ani konkrétní postupy, ani ekonomické či sociální dopady tohoto záměru dosud nejsou vyhodnoceny a je zjevné, že jen tak od stolu bez hlubších analýz mohou být jen dílčí opatření velmi sporná. Česká vláda kladoucí, bohužel, jednostranný důraz na ekonomickou stránku života společnosti, ovšem po koronaviru tento záměr odmítá; což také není moudré.)

Nový stavební zákon nedávno prošel vládou a míří do Sněmovny. Já bych však rád připomněl především jiný „stavební“ zákon, který je poněkud ve stínu velké rekodifikace stavebního práva. Neprávem.

Problémy čištění odpadních vod ve Varšavě nepřestávají plnit stránky polských médií. Prakticky za jeden rok a dva týdny tečou opět varšavské odpadní vody z levobřežní Varšavy do Visly a způsobují tam ekologickou katastrofu. Na vině není ani tak samotná relativně nová čistírna odpadních vod Čajka, jak se také lze dočíst, jako přivaděče splaškových vod z levobřežní Varšavy v úseku pod Vislou. Proevropské vedení varšavského magistrátu včele s vůdcem proevropských sil primátorem a nakonec neúspěšným kandidátem na prezidenta Polska Rafalem Trzaskowskim z Občanské platformy (OP) s tím má problém. Opět. Problém ekologický, ekonomický, politický. Současně se vyrojila řada teorií, nejednou i podivných.

Nemálo papíru bylo popsáno o tomto šlendriánu, kdy lidská hloupost a lhostejnost zabíjí. Jestli pro něco platí pořekadlo o házení hrachu na stěnu, tak pro dané téma zcela nepochybně. V následujících příspěvcích se může širší veřejnost seznámit s problematikou, která se objevovala dříve na stránkách ornitologických periodik, avšak kýžený efekt se stále nedostavuje. Snad vyhlášení Záchranného programu pro sýčka povede k potřebným změnám v legislativě, a potažmo i k omezení zcela zbytečné mortality ptáků.

Zelení požadují zastavení investic prostředků kraje do nové infrastruktury i do provozu letiště. Požadují, aby se kraj zbavil podílu v dlouhodobě ztrátovém letišti Pardubice. Samotná logická konstrukce, že se bude po krizi letecká doprava rozvíjet ještě více než před krizí a tudíž bude potřeba navyšovat kapacity letišť, je podle Zelených chybná.

Vážený pane ombudsmane,
předem tohoto dopisu mi dovolte dodatečně Vám poblahopřát ke zvolení do funkce. Věřím, že ve Vaší osobě má Česká republika veřejného ochránce práv založených na tradičních hodnotách a zdravém rozumu.

Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) ve své snaze protěžovat problematickou středočeskou dálnici D3 opakovaně uvádí výrazně nižší cenu této stavby, než jaká odpovídá realitě. Proti 38 miliardám, o kterých mluví hejtmanka, totiž stojí reálný odhad realizačních nákladů ve výši 62 miliard. Tuto částku uvádí Národní investiční plán, a usvědčuje tak hejtmanku z účelové lži.

Ode dneška jsou známé nové požadavky na novostavby budov s téměř nulovou spotřebou, které s předstihem 16 měsíců zavádí aktualizovaná vyhláška MPO o energetické náročnosti budov. Přísnější požadavky se budou vyžadovat pro novostavby, které podají žádost o stavební povolení od ledna 2022.