Zprávy / Evropa
 Jak lidé působí na přírodu a životní prostředí a také jak poškozené prostředí zpětně ovlivňuje civilizaci? To jsou otázky, na které by měly odpovědět statistické nástroje běžně označované jako indikátory. Jak ale měřit štěstí lidí, blahobyt nebo prostou spokojenost se svým životem? Indikátorů v posledních letech utěšeně přibývá, problém je ale v tom, že si o nich vyprávějí akademici, zatímco například lokální politici o nich vůbec netuší. 
 Švýcarský turistický systém SchweizMobil kombinuje cyklistiku, in-line, pěší i vodní turistiku s veřejnou dopravou. Celá síť stojí na uzlových bodech, z nichž lze do krajiny pokračovat „bez motoru“. Švýcarský model by podle Nadace Partnerství mohl pomoci tuzemské propagaci cyklistiky "Česko jede!" 
 Jaký máme vztah k divočině? V čem je pro nás důležitá a v čem je pro nás zbytná? Umíme vůbec v ní a s ní žít? A má být v Evropě a potažmo v České republice vůbec místo, které člověk nechá přírodě a jejím procesům? Tato a další témata se probírala v televizní debatě v rámci pořadu Kabinet Havel: Divoké srdce Evropy, která se konala 17. listopadu.

 Německá firma plánuje v Zaragoze výstavbu největší větrné elektrárny na světě o výšce 198,5 m. Společnosti chtějí zastaralá zařízení nahradit větrnými giganty. 
17.11.2010 07:30 | WASHINGTON/HODONÍN
( Ecomonitor)
 Unikátní projekt monitorování pohybu orlů skalních byl odstartován švédskou zemědělskou univerzitou. Kromě zjištění, jak tito velcí dravci využívají krajinu, se studie zabývá i tím, jaký vliv na ně mohou mít větrné farmy, píše ScienceDaily. 
 Technické obory univerzit hlásí velmi nízké počty zájemců o studium. Situace začíná být kritická například v oblasti jaderné energetiky. Problémy se ale týkají energetiky všeobecně a prakticky po celé Evropě. Nejde přitom jen o to, zda se firmám podaří shánět pracovníky pro budoucí plánované stavby, ale také zda se najde dostatek zaměstnanců do stávajících provozů nebo do úřadů, které mají na bezpečnost energetického sektoru dohlížet. 
 Evropská komise včera představila novou strategii pro konkurenceschopnou, udržitelnou a bezpečnou energetiku nazvanou "Energie 2020". Tento dokument navazuje na první akční plán EU v oblasti energetiky z března 2003 a vymezuje cíle energetiky na příštích deset let. Je v ní kladen důraz na úspory energie a vytvoření celoevropského energetického trhu. 
 Česko má vlastní ekoznačku Ekologicky šetrný výrobek již šestnáct let. O její správu a propagaci se stará ministerstvem životního prostředí zřízená informační agentura životního prostředí CENIA. V minulém roce se do způsobu, jakým stát (ne)propaguje ekoznačku, obul Jaroslav Bajer z občanské sdružení Galacie. Podle něho je naše ekoznačka nejhorší v Evropě. A přináší otázku, na kterou je dobré hledat odpověď. Nedělala by propagaci ekoznačky lépe nějaká jiná instituce než stát? 
 Lidstvo již odedávna pozorovalo noční oblohu a možná právě na základě pozorování hvězdného nebe se zrodila věda, píše na El País astrofyzik Josep M. Trigo Rodríguez z Institutu vesmírných věd. V současné době ale obyvatelé velkoměst mnoho příležitostí zamýšlet se pod hvězdnou oblohu nemají. Důvodem je světelné znečištění. 
 Jaký je stav českého plynárenství a kam směřuje? Jak moc jsme závislí na nevyzpytatelném Rusku a jeho plynu? Jaká je naše připravenost na „plynové krize“? Tyto a další otázky se probíraly na konferenci koncem minulého měsíce. 
 Ve Velké Británii byla uvedena do prodeje nová strategická hra Fate of the World (Osud světa). Podle ekologických aktivistů by mohla přilákat nové skupiny lidí k počítačovým hrám. Zatímco běžně hráči bojují s vetřelci, gangstery v New Yorku nebo se snaží vychovat šťastnou rodinu, tento týden přichází mezi počítačové hry naléhavější problematika: změna klimatu. 
 Evropská komise chce zakázat používání fosfátů a omezit povolené množství dalších látek obsahujících fosfor v pracích prostředcích, napsala ČTK. Cílem je podle dnešního prohlášení komise snížit množství fosfátů v odpadu, a tím zlepšit kvalitu vody. V Česku se fosfátové prací prostředky nesmí prodávat od roku 2006. 
 Již na konci listopadu se sejdou v mexickém Cancúnu zástupci téměř dvou stovek zemí, aby se pokusily uzavřít dohodu o ochraně klimatu po roce 2012. Evropská unie pojede na jednání se stejnými návrhy, jako před rokem do Kodaně. Představitelé evropské klimatické politiky jsou ale velmi skeptičtí k tomu, že se novu dohodu podaří uzavřít. Rozhodujícím hráčem by se měla stát Čína, zatím co od USA Evropa nic čekat nemůže. 
29.10.2010 22:14 | PRAHA / NAGOJA (Japonsko)
( Ekolist.cz)
 Po půlnoci z pátku na sobotu místního času skončila v japonské Nagoji mezinárodní konference o ochraně světové přírodní rozmanitosti a o spravedlivém využívání přírodních zdrojů. Delegáti se nakonec shodli, že by do roku 2020 mělo být chráněno 17 % souše a 10 % oceánů. Dohodli se rovněž na způsobu, jakým se budou dělit výnosy z produktů, k jejichž výrobě nebo vývoji byly použity genetické zdroje. 
 Británie má nesprávně vypočtené emise námořní dopravy. Chybná kalkulace byla postavena na informacích o pohonných hmotách prodávaných v britských přístavech, varuje zpráva, kterou zveřejnilo centrum Tyndall pro klimatické změny. Chyba se týká flotily 30 000 komerčních lodí. 
 Portugalská vláda se před lety rozhodla, že přímořskou zemi proslaví využíváním obnovitelných zdrojů energie. Před pěti lety vyrábělo Portugalsko 17 procent elektřiny z čistých zdrojů, dnes je to 45 procent. Za stejné období se zvýšil počet větrných elektráren na souši sedmkrát. Podle kritiků ale boom obnovitelných zdrojů platí především Evropská unie a také domácnosti, kterým rostou účty za elektřinu, píše internetové zpravodajství stanice CNN. 
 Hnutí Duha a OSN Praha pod hlavičkou Forum2000 uspořádaly 11. října panelovou diskuzi o zelených pracovních místech jako příležitosti pro energetickou prosperitu a ekonomickou bezpečnost. Ačkoliv diskuze měla být o „green jobs“, přednášející hovořili o tomto tématu spíše okrajově. Debata se hlavně týkala v současné době všude zmiňované elektřiny z obnovitelných zdrojů. 
 Staré lodní deníky britského námořnictva mohou pomoci lépe zmapovat, jak se za poslední století změnilo klima. Protože jsou ručně psané záznamy nečitelné pro počítače, žádají vědci o pomoc veřejnost. Dobrovolníci mohou věnovat svůj čas přepisování záznamů z více než 280 lodí, zejména z období první světové války, píše internetové zpravodajství BBC. 
 Film Carla-A. Fechnera Čtvrtá generace – energetická soběstačnost ukazuje, jak by mohla vypadat výroba energie již za několik desítek let: jen obnovitelné zdroje a energetická nezávislost. Podle Fechnera bude prim hrát solární energie, vyspělý svět omezí své emise skleníkových plynů a v rozvojových zemích se díky dostupné energii zlepší životní úroveň. 
 Trochu nejasný pojem Smart Grids, česky často uváděný jako „chytrá síť“, začíná v severočeském Vrchlabí poprvé v ČR dostávat jasnější obrysy. Společnost ČEZ se tady za spolupráce místní samosprávy rozhodla vybudovat tzv. Smart Region – tedy oblast, v níž by se mělo daleko účinněji než dosud nakládat s distribucí i spotřebou elektřiny. Celý projekt byl minulý čtvrtek poprvé představen vrchlabské veřejnosti. 
 V rámci letošního ročníku mezinárodního festivalu moderní a současné architektury ArchitectureWeek navštívil Prahu i Patrick Blanc. Patrick Blanc je biolog. Neprojektuje budovy, nestaví domy. Navrhuje zahrady - na svislých plochách. 
 Pravděpodobně „nejveselejší“ vodu na světě nalezneme v zavlažovacích kanálech národního parku L´Albufera ve Valencii. S jistým druhem nadsázky tak mohou znít závěry výzkumu univerzity ve Valencii, která při kontrolních odběrech vody na území parku v roce 2010 narazila v šestnácti různých kanálech na přítomnost 14 druhů rozpuštěných drog, píše server ScienceDaily. 
 V celém světě se nyní hovoří o Smart Grids. Jedná se o tzv. „chytré sítě“ pro distribuci elektrické energie. Jejich zavedení se plánuje v celé Evropě a kromě kladů, jako je možnost řídit spotřebu energie a snadněji zapojit obnovitelné zdroje energie, nesou i zápory. Těmi jsou vysoké náklady potřebné pro jejich vybudování. 
 V České republice se vyskytuje na 90 invazních rostlin, tzv. neofytů. Profesionální ochránci přírody je na mnoha místech s obtížemi a nákladně likvidují. A varují, že invazní rostliny mohou být vážný problém. Někteří biologové naopak upozorňují, že bychom se s neofyty měli naučit žít. Jak se u nás proti těmto rostlinám postupuje? A má to vůbec smysl? 
 „Česká krajina v minulosti utrpěla velké rány a šrámy. Ale stále je to hodnotná a pestrá krajina,“ řekl Tomáš Tesař, tajemník ministra životního prostředí, a dodal: „Kdo zná například Porúří, ví, že jsme na tom ještě velmi dobře.“ Řekl to v souvislosti s dnešním setkáním zástupců osmi ministerstev, na kterém se dohadovalo, jak naplňovat Evropskou úmluvu o krajině. 
 Jakým směrem by se mohla v Praze ubírat (nejen) cyklistická doprava? Zástupci ČSSD, SNK-ED/SZ, VV a TOP 09 naznačili své vize a plány před volbami do zastupitelstva pražského magistrátu. Předvolební debatu uspořádalo ve čtvrtek 30. září sdružení Auto*Mat.

 Klimatické změny nebyly tou jedinou příčinou, která stojí za vymizením hyeny skvrnité na území Evropy v období pleistocénu. Alespoň to tvrdí studie Národního muzea přírodních věd (CSIC), jejíž závěry uveřejnil server ScienceDaily. Změna teplotních podmínek a stavu klimatu se na zmizení hyen ze starého světa sice podepsala, podstatné bylo ale i synergické působení dvou dalších faktorů – příchodu člověka a úbytek velkých býložravců. 
27.9.2010 06:20 | ČESKÉ BUDĚJOVICE/KEFLAVIK
( Ecomonitor)
 Podle tvrzení seismologů a geologů se můžeme brzy dočkat další sopečné erupce. Oproti dubnovému výbuchu sopky Eyjafjallajökull má případný výbuch sopky Katla způsobit menší dopravní chaos v letovém provozu, píše server redOrbit. 
22.9.2010 14:25 | ČESKÉ BUDĚJOVICE/LIMA
( Ecomonitor)
 Chřest pěstovaný v Peru a dovážený na stůl jedlíků ve Velké Británii se stal symbolem pro ekologicky nešetrné potraviny, které se převážejí na vzdálenost tisíce kilometrů. Nyní se ale následky ekonomicky krátkodobého uvažování projevují další krizí, píše deník Guardian. 
 Kvůli oteplování, jakožto součásti klimatických změn, bylo v nadmořské výšce 1800 metrů na severu Evropy objeveno nečekané a cenné dědictví, kterým bylo lovecké vybavení Vikingů. Ústup ledu je ale příliš prudký, a odborníci proto nalezené předměty mohou pouze sbírat. Vědecká práce archeologů je příliš zdlouhavá, a tedy nemožná. 
|
|