V říjnu jsme se společně s kolegy z České zemědělské univerzity, Ministerstva životního prostředí a s rodinou Hegerových, kteří hospodaří na Šluknovsku, vydali na exkurzi do Saska-Anhaltska za místním farmářem Swenem Kellerem. Ten má letité zkušenosti jak s chovem hospodářských zvířat, tak s chovem pasteveckých psů.

Přínos včel zahrnuje vedle opylování a produkce medu i výrobu včelího vosku, propolisu, mateří kašičky a dalších včelařských výrobků. Včelařství je nedílnou součástí evropského zemědělství, zdravotní péče, kosmetického i potravinářského průmyslu. Roční ekonomický přínos včelařství bývá ohodnocován na 14,2 mld. eur. Celkově je hodnota všech služeb, které nám opylovači poskytují vyčíslena asi na 131 mld. eur. Podle vědeckých výzkumů je na opylovačích závislá asi ¾ světově nejdůležitějších plodin, což odpovídá 35 % celkové váhy všech vyprodukovaných potravin. Jejich vymizení by tak nezpůsobilo okamžitou potravinovou krizi, významně by ale změnilo kvalitu a pestrost naší stravy.

Otevřený dopis Platformy proti hlubinnému úložišti ministryni průmyslu a obchodu Martě Novákové, žádající odvolání ředitele Jiřího Slováka z funkce ředitele SÚRAO.

Naše lesy jsou právem národním bohatstvím. Dnes však lesy mizí rychlostí, jaká tu zřejmě nebyla od počátku lidských dějin. Rozhodně tuto situaci nezažila dosud žádná generace lesníků. Jde opravdu o katastrofu.

Po dvou a půl letech vyjednávání jsme dnes s Radou EU dohodli kompromis týkající se limitů znečišťujících látek, jako je kadmium, olovo či arzen, v minerálních hnojivech. Jakkoli je většina textu velkým krokem kupředu pokud jde o kvalitu hnojiv, kamenem úrazu se stal povolený obsah nebezpečného kadmia ve fosforečných hnojivech.

Při léčení zvířat jde v prvé řadě o to jim ulevit, nejlépe je samozřejmě vyléčit, a až pak jde o inkasování odměny za veterinární úkon. Tak se tomu učí budoucí veterinární lékaři. Vzhledem velkému množství domácích miláčků se na tento „segment trhu“ vrhá řada podnikatelů, kteří nabízejí na první pohled odborné veterinární úkony, které se však tak jen jeví a v případě vzniklých problémů pak jen krčí rameny.

Zemědělci, průmyslníci a dopravci reagují na výsledky studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe zveřejněné Ministerstvem dopravy vesměs pozitivně. Studie ale mohla podle nich hodnotit více do hloubky některé aspekty a obávají se také dlouhé přípravy projektu. Projekt D-O-L podporuje Agrární komora ČR, Hospodářská komora ČR i Svaz dopravy. ČR podepsala v roce 2017 s Polskem a Slovenskem memorandum o přípravě D-O-L. Polská vláda k vodní dopravě přistupuje jako k prioritě, investuje do modernizace Oderské vodní cesty a hodlá ji zařadit do transevropské sítě TEN-T. Pro zastánce projektu je vzorem německý průplav Rýn-Mohan-Dunaj dokončený v roce 1992 a právě budovaný francouzský průplav Seina-sever, o kterém prezident Miloš Zeman nedávno jednal s francouzským prezidentem Emannuelem Macronem.

Otázka, kterou by si co nejdříve měl položit každý: můžu já, jako jednotlivec, občan, ovlivnit zmírnění globálního oteplování? Jako lidstvo jsme začali dominovat celému ekosystému Země. Malý svět lidí na velké planetě se nám během krátké doby změnil na velký svět na malé planetě. Stačí se podívat na stav oceánu, Arktidy a ledovců vůbec, řek, lesů, krajiny nebo půdy.

Základem ekologické stability krajiny na souši byl kromě vodních toků, vodních ploch a mokřadů odjakživa les. Problém je, že člověk ho intenzivně kácel s cílem získat zemědělskou půdu i dřevo pro otop, nábytek, obydlí, lodě atd. S ústupem lesů se zhoršovalo klima, někdy drasticky, někdy jen mírně. Zpětná rekonstrukce říká, že asi polovina největší pouště světa Sahary vznikla v důsledku prudké změny klimatu před několika tisíci lety, druhá polovina v důsledku neodpovědné lidské činnosti – nadměrného kácení lesů, nadměrného orání půdy, nadměrné pastvy dobytka. Se zánikem lesů zanikají i jejich užitečné mimoprodukční funkce a klima se dále vážně zhoršuje. Také ekologická stabilita našeho území se citelně zhoršila, když naši předkové snižovali lesnatost země z původních asi 90 % na asi 25 % za Marie Terezie v polovině 18. století, byť dopady nebyly zdaleka tak drastické, jako na Sahaře.

Když jsem si přečetl #MyChangeForClimate Michaely Lindy Thomas na Ekolistu.cz, trefilo se to přesně do mého rozpoložení poté, co jsem zaznamenal první zprávy o nejposlednější souhrnné zprávě Mezivládního panelu pro klimatické změny. Četl jsem jich už pět – a takhle jasné a urgentní varování to ještě nikdy nebylo. Zbývá 12 let, pokud nechceme zažít opravdu zásadní průšvih. Mým dětem je 10, 8 a 6 let. A mě bude za dvanáct let nějakých pětapadesát. Zkrátka – v kontextu letošního klimaticky naprosto absurdního (chcete-li jiné slovo – extrémního) roku, jsem vlastně pojal stejný úmysl, jako Michaela L. Thomas.