Projev šestnáctileté švédské aktivistky Grety Thunberg, který nedávno přednesla na půdě OSN, vzbudil mnoho emotivních ohlasů. Pro Lukáše Rejzka a Jakuba Kučeru jsou zajímavé hlavně ty, které se obecně týkají postoje k ekologii a klimatickým změnám, případně boje s nimi. V českém mediálním prostoru mezi nimi vynikaly zejména reakce členů ODS.

Žijeme v době globálních klimatických změn, které se nás čím dál tím silněji začínají týkat. Teploty rostou, každým rokem je víc dnů s extrémními teplotami, prodlužují se období sucha. A vědci varují: bude hůř.

Celostátní politika je o kmenové identitě, všechna ostatní je z 90 procent o parkování.

Obyvatelé pražských čtvrtí Bohnic a Troji jsou zděšeni devastací porostů v přírodním parku Drahaň-Troja, který je zároveň chráněn evropským programem Natura 2000. Na pozemcích o ploše více než 17,000 m2 zde totiž začalo v nedávné době pod zástěrkou tzv. archeologického průzkumu plošné kácení dřevin spojené s terénními úpravami.

Nejnovější děsivé svědectví pořízené nevládní organizací Animals International a zveřejněné ve spolupráci s Compassion in World Farming (CIWF) Česko potvrzuje nepřijatelnou krutost spojenou s exportem českých zvířat do zemí mimo EU. Autentické, tajně natočené záběry ze srpna letošního roku zachycují brutální porážku mladého českého býka v Libanonu.

Vetrová smršť z 19. novembra 2004 na nepoznanie zmenila tvár Tatier. Silný vietor za dve hodiny doslova sfúkol 12 000 hektárov lesných porastov. Víchrica vyvracala a lámala stromy ako zápalky.. Boli to prevažne umelo vysadené smrekové monokultúry v tatranskom podhorí, ktoré nemohli odolať tak silnému náporu vetra. Ten dosahoval rýchlosť cez 150 km/h. Popadané a zlámané stromy odhalili dovtedy pred zrakmi turistov ukrytý rozsah a nevkus Mesta Vysoké Tatry, rozpínajúceho sa po území národného parku. Smršť spôsobila veľké materiálne škody a vyžiadala si aj ľudský život. Svojou intenzitou a silou šokovala milióny ľudí, niektorí sa dodnes celkom nedokázali zmieriť s predstavou že Tatry aké poznali už nikdy neuvidia.

Je to kouzelné slůvko, něco jako abrakadabra, které je vládou používáno vždy, když potřebuje něco prosadit a obává se nesouhlasu veřejnosti. Lze je použít téměř ve všech případech a také je bohatě užíváno.

Stlačený zemní plyn (CNG) od ledna 2020 zřejmě podraží. Vzroste totiž daň ze zemního plynu, která aktuálně činí 1,44 Kč/m3 CNG. V příštím roce bude téměř dvojnásobná, tedy 2,80 Kč/m3. Spotřební daň z benzínu přitom činí 12,84 Kč/l. Daňové zvýhodnění CNG bude trvat minimálně do roku 2025. Stát se totiž zavázal, že v rámci podpory využití zemního plynu v dopravě daň do té doby nepřekročí 3 Kč/m3.

Ministr životního prostředí Richard Brabec předložil Legislativní radě vlády v říjnu 2019 takzvanou „invazní novelu“ zákona o ochraně přírody a krajiny. Již během meziresortního připomínkového řízení do ní však bylo na návrh Ministerstva zemědělství vloženo ustanovení, umožňující velkoplošné pěstování douglaskových monokultur.

Zástupci České republiky v čele s předsedou vlády odjíždí na výroční konferenci OSN o změně klimatu COP25, která začne 2. prosince v Madridu a má hledat cesty k odvrácení klimatické krize, s prázdnýma rukama. Jak vyplynulo z dnešní tiskové konference premiéra Babiše, ministra průmyslu Havlíčka a ministra životního prostředí Brabce, středobodem vládní klimatické politiky má být stavba nových atomových reaktorů, bez nichž se prý nemůžeme zbavit uhelných elektráren. Pokud by to byla pravda, máme fatální problém. Museli bychom spalovat hnědé uhlí pro výrobu elektřiny přinejmenším do roku 2040, kdy nejdřív by se teoreticky mohlo podařit jeden jaderný blok v Dukovanech postavit.