V prvním díle jsem čtenářům přiblížil potenciál středního lesa a přiblížil jeho přednosti. V druhém dílu bych chtěl nastínit, jak lze vypěstovat kvalitní a hodnotný střední les.

Když se řekne střední les, mnohým lesníkům se zježí všechny chlupy na těle. Většina z nich si totiž představí les složený z křivých a většinou zavlčených dubů nevalné hodnoty s nízko položenou korunou, ze kterých se nevypěstují dlouhé, silné a dobře zpeněžitelné válce, ale spíše jen dříví do kamen.

Zhruba před třemi měsíci jsem vyjádřil svůj názor na kritickou situaci v přírodě. Zveřejněný článek vyvolal u čtenářů docela zajímavou odezvu, na rozdíl od kompetentních institucí, kterým jsem jej také poslal. Neměl jsem v úmyslu se k tomuto tématu již vyjadřovat. Moje rozhodnutí změnily dva nesmyslné akty zemědělců a televizní vystoupení vysoce postaveného člena agrární komory.

Tropické počasí, které postihlo minulý měsíc Evropu, se bude podle meteorologů v příštích letech opakovat stále častěji. Musíme se připravit nato, že počet tropických nocí, kdy teplota v noci neklesne pod 20 stupňů Celsia, se zdvojnásobí. Nejúčinnějším nástrojem je kvalitní renovace budov, ve kterých trávíme 90 procent svého času.

Asociace ekologických organizací Zelený kruh vítá schválení Státní uhelné komise vládou ČR a přizvání Zeleného kruhu k účasti. Jsme zase blíže potřebné diskusi o termínu ukončení využívání nejšpinavějšího fosilního paliva v Česku. Složení komise však protežuje zástupce zájmů uhelného byznysu.

Denně dochází tu na dálnici D1, tu na D5 a dalších a dalších našich dálnicích ke kolapsům, tvoří se kilometrové zácpy a řidiči trpí, vztekají se a nadávají na kdekoho a kdeco. Proč k tomu vlastně dochází? Odpověď je jasná. Během posledních 20 až 30 let došlo k tak obrovskému nárůstu dopravy, že prostě na to silnice ani dálnice nestačí a jsou denně ničeny. A proč dochází k tak obrovskému nárůstu v dopravě?

Letos v červenci uplynulo 50 let od přistání na Měsíci. Neil Armstrong vystoupil 21. července 1969 jako první člověk na povrch Měsíce a získal tím světovou proslulost. Tento měsíc ale přinesl další vědecké výročí, jehož význam pro budoucnost civilizace je možná podobně významný.

Vláda dnes schválila vznik uhelné komise po vzoru Německa. Podle Pirátů, pro které je odklon od závislosti od fosilních paliv zásadní téma, jde o krok dobrým směrem. Nesmíme však zapomínat, že výstupem práce komise bude doporučení a záleží na vládě a politicích nakolik toto doporučení vezmou vážně. S napětím budu očekávat výsledky s ohledem na to, že již dnes má vláda schválené strategie a koncepce vedoucí k útlumu těžby uhlí a odklonu od uhelné energetiky, ale těchto dokumentů se bohužel nedrží.

Nejdříve na stránkách Ekolistu apeloval chovatel ovcí a starosta menší obce na Broumovsku pan Havrlant na zdravý rozum a volal po přijetí účinných opatření, která by eliminovala negativní dopady neusměrňovaného rozšiřování vlčí populace. Ministerstvo životního prostředí, ústy pracovnice pro styk s veřejností, kontrovalo článkem „Místo tu mají jak hospodářská zvířata, tak vlci“ a Lidové noviny 22. července otiskly rozhovor s ředitelem Agentury na ochranu přírody a krajiny Františkem Pelcem.

Myslivci často vzájemně sdílejí pozitivní praxi a příklady péče o životní prostřední, aktivity velmi důležité pro naši přírodu a krajinu, prostřednictvím odborných periodik pro myslivce. Jedná se například o tvorbu biopásů, zatravněné orné půdy, tvorbu biokoridorů, biocenter, mokřadů, tůní a mnoho dalších