Nový tajný průzkum odhaluje krutou realitu života milionů telat v EU. Telata na mléčných farmách, oddělená od matek krátce po porodu a uzavřená v malých individuálních boxech, jsou zbavena možnosti přirozeného chování a sociální interakce.

Auta se těžce prodírala písčitým terénem, houpala se, zapadala a jinde zas nadskakovala a mně se živě vybavovalo, jak jsem do stejných míst přijel před osmi lety poprvé.

Klimatická změna v ČR, v Evropě i ve světě postupuje mílovými kroky. Začíná smrdět globální klimatickou katastrofou. Způsobují ji podle všeho rostoucí koncentrace skleníkových plynů (GHG) v ovzduší – oxidu uhličitého CO2, metanu CH4, oxidu dusného N2O. Emise freónů se podařilo zásadně snížit, byť jejich množství ve stratosféře klesá jen velmi pomalu. Množství vodní páry v ovzduší je prý stabilní. Chceme-li zastavit sílící rozvrat klimatu, musíme zásadně snížit a nejlépe v dohledné době zcela vyloučit antropogenní (lidmi vytvářené) emise GHG, resp. bilance přírodních emisí GHG je dlouhodobě přibližně v rovnováze s jejich asimilací přírodou. Současně je nutné provádět četné adaptační změny, abychom byli s to stále více se rozjíždějící klimatické změny (oteplování a prudký nárůst extrémů počasí všeho druhu) civilizovaně přežít.

Ústavní soud dnes rozhodl, že ze zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebude vypuštěn paragraf, který umožňoval několika vybraným stavbám projít schválením bez standardního procesu posouzení vlivu na životní prostředí. Ústavní soud ve svém nálezu vycházel z toho, že u dotčených staveb již posouzení vlivu na životní prostředí proběhlo, byť podle starých pravidel. Zdůraznil však také, že dotčená veřejnost má stále právo bránit se u soudu.

Když si na internetovém portálu Českého hydrometeorologického ústavu otevřeme kapitolu o změně klimatu, dočteme se, že "relativně nově je třeba počítat rovněž s dopady na energetický sektor, rekreační možnosti a turistický ruch i celkovou životní pohodu obyvatelstva, zvláště ve větších sídelních aglomeracích". Do budoucna je možné očekávat extrémní výkyvy teplot i srážek - tedy vedra a zimy, přívalové deště, záplavy i sucha.

K mediálně vděčnému tématu kalamity v našich lesích bych si dovolil ještě něco přisolit. V dříve zveřejněných článcích jsem se pokoušel alespoň o částečný výčet příčin odumírání našich lesů, lépe řečeno horního stromového patra, a to ještě jen některých dřevin, neboť les jako ekosystém nezanikne, on se jen posune do jiné fáze svého vývoje, a my, neználci, roníme hořké slzy, nad tím, že nám umřel. Ale konečně se mi dostalo poučení. Z pater nejvyšších jsem dostal další inspiraci v podobě označení toho správného viníka dokola propíraného tragického stavu.

Zahájení stavby středočeské D3 v roce 2024 je zcela nereálné. Schvalovací proces kontroverzního projektu je prakticky na začátku. Ředitelství silnic a dálnic a Ministerstvo dopravy klame veřejnost a možná i premiéra.

Starostové obcí dotčených výběrem konečného hlubinného úložiště vysoceradioaktivních odpadů se ve středu potkali s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem a sdělili mu své připomínky k návrhu zákona, který připravil jeho úřad. Platforma proti hlubinnému úložišti vyslovuje zklamání nad předloženou podobou, která vznikala bez konzultací s obcemi.

Napětí a nevraživost mezi „vlčími aktivisty“ a pastevci narůstá, píše pan Havrlant. Ovšem paradoxně k tomu přispívá právě jeho rétorika. Třeba tím, že proti sobě staví ideál pastevectví na straně jedné a ochranu přírody („zastánce vlků“) na straně druhé. Ve skutečnosti však nejde o „buď, a nebo“.

U silnic vedoucích z pražského a bratislavského letiště do center obou měst umístila Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO) několik billboardů, které zachycují mrtvou červenku, nebo mrtvého stehlíka.