V Ekolistu zveřejnil 17. 12. 2012, Dr. Vladimír Wagner, člen Nezávislé energetické komise, článek „Nejen při posouzení rizika je nejdůležitější srovnání“. Reagoval tím opětně na mé dotazy, týkající se jaderné energetiky, na které odpověděl již při konferenci „Energetika a klimatické změny – budoucnost a vize“, pořádané Institutem pro výzkum globální změny CzechGlobe na Nových Hradech. V závěru svého článku přirovnává mé postupy s projevy autistismu, které věrohodně předvedl Dustin Hofman v zajímavém americkém filmu Rain Man. Vaši čtenáři by měli dostat příležitost posoudit, zda mé názory vzplývají z chorobně omezené neinformovanosti, či zda nejsou přece jen podloženy technickými a ekonomickými fakty a zkušeností.

Při volbě prezidenta se musím dívat na to zda má být Šumava zelená, nebo sežraná kůrovcem.

Jsem jeden z těch, kteří podepsali Petici návštěvníků pramenu Vltavy za dobrý zákon o NP Šumava. Dozvěděl jsem se, že starosta Modravy prohlásil, že: "že signatáři nevěděli, co podepisují". Tento výrok považuji za tak nesmyslný a urážlivý, že mě vyprovokoval k napsání tohoto dopisu.

Časopis Šumava, vydávaný Správou NP a CHKO, byl v minulých letech nudný, uvažovali jsme o jeho odhlášení (jsme jeho předplatitelé). Poslední číslo, které přišlo před Vánocemi – ZIMA 2012 -, vnějším vzhledem i vnitřním uspořádáním vzbudilo naději, že bude snad pestřejší a čtivější. Obsah mě však spíš zklamal. Některé články jsem si přečetl se zájmem (např. Knížecí stolec, Rokytecká slať), některé však vyznívají vysloveně propagandisticky.

Konference o klimatu v Dohá nebyla velkolepou konferencí, která by rozhodla o globální dohodě o klimatu v roce 2015, a některé komentátory a skupiny pro ochranu životního prostředí to zřejmě překvapilo. Překvapen by ale neměl být nikdo. Vždyť v minulém roce se všechny země v Durbanu dohodly na tom, že konference o klimatu konané do roku 2015 připraví půdu pro velkou dohodu v roce 2015.

Datum 19. prosince by asi mělo zůstat zapsané nějakou výraznější barvou v kalendáři každého, kdo má rád nejen Jilemnici, ale celé západní Krkonoše. Ve středu totiž zastupitelstvo Města Jilemnice schválilo smlouvu, která bez nadsázky zachránila pro budoucí léta existenci zdejšího Krkonošského muzea.

V dubnu příštího roku zamíří do Prahy mobilní delfinárium, aby nabídlo veřejnosti nečekané a neopakovatelné zážitky – zábavu, vzdělání, zdraví prospěšné plavání a lékařské procedury. Tedy – možná, že zamíří. Proč? Protože tento záměr Českých cirkusů a varieté vzbudil nečekaně velké rozpaky a odpor na mnoha frontách. Staví se proti němu nejen radikální ochránci práv zvířat, ale i seriozní ochranářské organizace a v neposlední řadě i ředitelé českých a slovenských zoologických zahrad. Pořadatelé se brání – jejich show prý nebude žádný cirkus, ale vysoce profesionální mobilní zařízení, kde bude delfínům poskytnuta veškerá potřebná péče a o jejich blaho budou pečovat vysoce kvalifikovaní odborníci. Stačí to? Noviny jsou plné šťastně se usmívajících delfínů v průzračně čisté, namodralé vodě. Jaká realita se ale za tím skrývá? Jaká jsou úskalí chovu delfínů v zajetí?

Večer po návratu z běžek jsem na dovolené jen tak ze zvyku kliknul na Ekolist a nestačil se divit. Zjistil jsem totiž, že jsem v pátek ke zprávě "Australanka protestuje rok proti těžbě dřeva v koruně eukalyptu" (https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/australanka-protestuje-rok-proti-tezbe-dreva-v-korune-eukalyptu) vložil tento komentář:

Kvůli své angažovanosti v Nezávislé energetické komisi II jsem se dostal k řadě zajímavých diskuzí a jednání. V nedávné době jsem byl pozván na konferenci „Energetika a klimatické změny – budoucnost a vize“, kterou pořádá centrum excelence CzechGlobe. Jedná se o centrum zabývající se studiem možných klimatických změn. Pozvání mi poslal Milan Jermář, který mě poněkud specifickou formou vyzval, abych se na ní vyjádřil k některým jím napsaným bodům, týkajících se rizika využívání jaderné energetiky. Myslím, že toto téma může být zajímavé pro čtenáře Ekolistu, takže jsem v průběhu přípravy prezentace pro konferenci připravil i následující článek.

Biodiverzita rostlinných druhů vyskytujících se v tropických oblastech představuje obrovský rezervoár nových typů biologicky aktivních látek využitelných v průmyslu i zemědělství, říká v rozhovoru nedávno jmenovaný profesor Ing. Ladislav Kokoška, Ph.D. z České zemědělské univerzity. Otázky mu pokládal Josef Beránek.