Jestliže vydáváme miliardy z kapes daňových poplatníků, musíme se postarat, aby byly vynakládány na věci, které budou k prevenci klimatických změn efektivně přispívat, asoučasně nebudou Evropu poškozovat z hlediska její dlouhodobé globální konkurenceschopnosti. Musíme být přísně pragmatičtí a racionální. Volám proto po transformaci současného přístupu, vycházejícího většinou z ideologie, v racionální politiku, která sleduje týž cíl, přitom však počítá, analyzuje a pečlivě vybírá nejvhodnější a nejracionálnější řešení.

V noci ze čtvrtka na pátek zablokoval český premiér spolu s maďarským a polským dohodu Evropské rady směřující k omezení emisí oxidu uhličitého. Tato dohoda je přitom nezbytným předpokladem, má-li být Evropská Unie schopna naplnit své závazky v boji proti postupující globální klimatické změně.

Se včelařením jsem začal v roce 2013. A zvolil jsem si k tomu celkem exotickou destinaci – Kamerun. Společně s rodinou a přáteli se tady staráme o obnovu horských mlžných lesů, které jsou pod obrovským tlakem rychle rostoucí populace lidí. A abychom zajistili dlouhodobě udržitelnou ochranu původních lesů, zvyšujeme jeho hodnotu před vykácení tím, že v něm chováme právě včely. Med je totiž ceněná komodita jak u nás, tak i v africkém Kamerunu.

Jsem stařík, ale překonal jsem se k pochodu po části kalamitních holin v podhůří Jeseníků. Viděl jsem bezútěšnou situaci na kalamitních holinách v rozsahu desítek, až stovek hektarů. Někteří majitelé vzali problém za „správný konec“. Na rozsáhlé holiny sadí 2 řady smrku a 1 řadu buku. Lesníci jsou netrpěliví. Nečekají na přirozené zmlazení pionýrských dřevin. To se zatím nedostavuje z důvodu, že bývalými lesnickými „odborníky“ byla vyhlášena plošná genocida bříz, jív, jeřábů, osiky. Případné semenáčky jsou spásány. Plochy nad 600 m n. m. se zelenají třtinou. Předpokládám vznik těžko zalesnitelných holin.

Ve většině obchodních společností se ti nejvyšší šéfové stýkají za zavřenými dveřmi, kde o všem rozhodují. Dělají si, co chtějí a pokud mají dostatečně pasivní či ochočenou dozorčí radu, která je automaticky podporuje, nikomu se vlastně nezodpovídají. Tohle platí vždy kromě jednoho dne v roce. Dne, na který je svolaná valná hromada firmy. Kromě akcionářů nespokojených s hospodařením firem využívají v posledních letech prostoru ke kritice chování společností i ekologičtí aktivisté. A jejich aktivity přinášejí ovoce.

Nesnesitelného horka a sucha si všímají i politici. V posledních dnech vyhlásila Praha 7 klimatickou nouzi, pražské zastupitelstvo schválilo svůj klimatický závazek a politické hnutí Starostové a nezávislí představilo balíček návrhů na ochranu krajiny. Posledně jmenovaný soubor opatření zahrnuje daňové zvýhodnění majitelů remízků a mokřadů, zjednodušení kapkových závlah, dotačního programu dešťovka či recyklace použité „šedé“ vody. Vesměs užitečné věci. Největší zájem ovšem vyvolal záměr sloučit ministerstva životního prostředí a zemědělství. Ten za užitečný považovat nelze.

Změnám kvůli klimatu se Česko nevyhne, naše pozdržení ambiciózních závazků můžeme v budoucnu těžko a nákladně dohánět.

Kdybych byl někdy někým požádán o nějaké politické moudro, nasadil bych výraz transcendentního prožitku, zvedl bych prst jako Platón na Santiho fresce ve Vatikánu a pronesl bych dikcí předního člena Královské shakespearovské společnosti: "Politik by měl především sázet stromy."

Strana Starostové a nezávislí přišla s návrhem, aby se zemědělství stalo součástí ministerstva životního prostředí, „aby jedna ruka věděla, co dělá druhá“.

Snaha vedení parku bagatelizovat problémy ochrany parku (Vrška, FOP 1/2016), vyslovené M. Škorpíkem (FOP 4/2015) vyvolala reakci napřed naši (FOP 2/2016), pak kolegů Lepších (FOP 4/2016). Diskusi ukončila Správa NP žádostí o přesun debaty ze stránek FOP slovy: „Vítáme jakékoli odborné debaty… Veďme ji (sic!) však, prosíme, prvotně raději u stolu…, než prostřednictvím médií“ (FOP 4/2016). Z množného čísla se přes číslo jednotné stala nula. Navzdory snahám ji vyvolat, totiž žádná taková diskuse neproběhla. V stejné době vyšla rovněž analýza krajinných změn na území NP Podyjí a byly připraveny další materiály, které se k Podyjí přímo vztahují (nakolik jsou relevantní, nechť posoudí laskavý čtenář zde a zde). V loňském roce schválila rada parku návrh zonace, který to vše ignoruje. Jaké podklady a jak připravit, aby je Správa NP brala na vědomí a byla přístupna k věcné diskusi?