Vážený pane ministře,
od roku 2004 se aktivně zabývám problematikou bioodpadů a kompostování. Již v té době bylo odborníky deklarováno, že nedílnou součástí řešení musí být spolupráce se zemědělci. Přesto, že již existují příklady dobré praxe, systémové řešení založené na úzké spolupráci ministerstev životního prostředí a zemědělství stále neexistuje a v celkovém průměru se stav půdy zhoršuje.

Redakce Ekolistu oslovila řadu odborníků, politiků a aktivistů s jednoduchou otázkou:Jak vyřešit parkování ve městech, aby byli všichni spokojeni? Zde je odpověď Františka Čecha ze spolku Občané pro svobodnou a bezpečnou individuálnín dopravu.

Redakce Ekolistu oslovila řadu odborníků, politiků a aktivistů s jednoduchou otázkou: Jak vyřešit parkování ve městech, aby byli všichni spokojeni? Zde je odpověď Vratislava Fillera z Auto*Matu.

Redakce Ekolistu oslovila řadu odborníků, politiků a aktivistů s jednoduchou otázkou: Jak vyřešit parkování ve městech, aby byli všichni spokojeni? Zde je odpověď výzkumníka Jaroslava Martinka z Centra dopravního výzkumu.

Redakce Ekolistu oslovila řadu odborníků, politiků a aktivistů s jednoduchou otázkou: Jak vyřešit parkování ve městech, aby byli všichni spokojeni? Zde je odpověď vídeňského magistrátního oddělení MA 18 pro městský rozvoj a plánování.

Právě vychází aktualizovaná Metodika půdního průzkumu zemědělských pozemků určená pro pachtovní smlouvy. Nově nabízí i návrhy řešení v případě, že v době pachtu dojde na pozemku ke zlepšení půdní kvality. To vedle vlastníků ocení zejména ekologičtí zemědělci. Diskuze nad smyslem ekologického zemědělství se tak pro jednou posouvá od debat nad kvalitou biopotravin k reálnému měření přínosů v podobě zhodnocených pozemků.

Začátkem července schválila vláda informaci o plnění Národního akčního plánu ke snížení používání pesticidů v České republice 2015, kterou jí předložil ministr zemědělství Marian Jurečka.

Ekologové v minulých týdnech vytipovali pět lokalit v ČR, kde by mohla být příroda ponechána nerušenému vývoji. Česká krajina je skrz naskrz kulturní a člověk do přírodních procesů zasahuje s výjimkou mizivého zlomku území všude. Úřady se na myšlenku rozšíření divočiny zatím moc netváří, což je podle mě škoda.

Před 5 lety jsme rozdělovali společnost na příznivce kácení a příznivce kůrovce. Sama Správa rozdělovala lesy na Ztraceném na PŘÍRODĚ BLÍZKÉ A NEPŮVODNÍ, a podle toho k nim přistupovala. Ty přírodě blízké měly být pokračovateli původních pralesů a byly ponechávány bez těžby, ty nepůvodní měly tvořit hlavně výsadby "nepůvodních" smrků a v nich jsme bojovali s rostoucí populací lýkožrouta smrkového a to kácením a odkorňováním napadených smrků. Za roky 2011 a 2012 zde Správa pokácela a odkornila 4655 m3 smrků a nastojato odkornila 12 797 m3. Je to hodně nebo málo a mělo to nějaký smysl?

Abych pravdu řekl, o osobě mého dnešního hrdiny, pana „M“, ani moc nevím. Podle mě pracuje jako výše postavený vedoucí pracovník, možná je to i jednatel či spolumajitel zahraniční firmy sídlící a fungující kousek od naší záchranné stanice živočichů Plzeň - DES OP.