Domnívám se, že fórum Ekolistu, jako ostatně jakékoliv diskusní fórum, slouží především k výměně názorů a nikoliv osobních údajů. Je jistě na osobě lesníka Půlpána, co ve svém článku o sobě sdělí veřejnosti a za koho se pokládá či nepokládá. Mně osobně zajímá názor, s kterým lze polemizovat, nápad, přinášející něco nového, něco, čemu lze oponovat nebo z čeho si lze vzít poučení. Třeba i z pouček, když je neznám. Čím jsou obecnější, tím víc moje chyba, neznám-li je či je ignoruji. Pro ty, kterým se zdají mé domněnky ničím nepodložené: zde jsou data (do roku 1998 z ročenek Správy NP a CHKO, 1999 ústní sdělení) o nahodilých těžbách, která mne vedla k úvaze o stimulačním efektu kůrovcové těžby na dalších poškozeních porostů v NP Šumava.

Již delší čas sleduji se zájmem zostřující se spor kolem asanačních zásahů proti kůrovci v NP Šumava. Diskutována bývá nejčastěji vhodnost zásahů, jejich forma a míra. Co však bývá, a to především ze strany lesníků, opomíjeno, je otázka budoucího pravděpodobného vývoje smrkových porostů, a to nejen na Šumavě, ale v celé střední Evropě. Smrk osídlil území našeho státu pravděpodobně od západu po skončení poslední doby ledové a ve svém výraznějším přirozeném rozšíření byl, při rostoucích teplotách, omezován stále lepší podmínky nalézajícími listnatými dřevinami, jedlí a na půdně chudých lokalitách borovicí.

Již potřetí v tomto roce zůstali poslanci ODS osamoceni se svým radikálně odmítavým přístupem k ochraně přírody. Po neúspěšném bojkotu vyhlášení NP České Švýcarsko vyšlápli si dvakrát na zákon o ochraně přírody - Evropskou unií nejlépe hodnocenou českou ekologickou právní normu.

Svůj článek jsem nepsal proto, abych někoho rozesmutnil nebo rozesmál. Impulsem k jeho napsání byla otázka položená čtenářům Ekolistu. Domnívám se totiž, že k zodpovědné odpovědi musí být dostatek informací o dané problematice. Za jejich dostatek však nepovažuji informaci, že Žlábek (Půlpán.....) je gauner a je třeba mu to zarazit, případně zabalený do obecně platných pouček z oblasti ekologie (gradologie - každá gradace má svůj počátek, vrchol a konec).

V letošním září zahájilo naše občanské sdružení Agentura GAIA projekt "Ekologická cesta do společné Evropy". Jde o informačně vzdělávací program pro mateřské, základní a střední školy, zaměřený na informovanost o Evropské unii, životní prostředí, rozvoj týmové práce a tvůrčích schopností. Pro modelové předvedení projektu jsme si vybrali čtyři školy v republice, na kterých jsme absolvovali první, tzv. zahřívací kolečka. Zmapovali jsme si znalosti a zájmy dětí a celkové klima mezi nimi.

I mě mrzí, že výsledkem lesnického hospodaření je podle mého názoru jakási "osteoporóza" kostry územního systému ekologické stability krajiny, jehož je les podstatnou součástí. Třeba ne všude, ale svoji domněnku odvozuji z vlastních pozorování, mimo jiné i na Šumavě. Nejsem první ani jediný, kdo pochybuje nad současnou lesnickou praxí, celkem v kostce popsanou např. v příspěvku "Proč nesouhlasím s blokádou" lesníka Půlpána ze dne 12. 10. 1999. To je ovšem skutečně věc odborné diskuse, v pravém smyslu toho slova a netvrdím (na rozdíl od výše jmenovaného) nic z toho, co on tak vehementně vyvrací. Mimochodem, v zmíněném článku uvedené velmi hezké snímky z naší i německé strany ukazují smutnou realitu odezvy zdejšího lesního ekosystému na řadu momentálně spolupůsobících vnitřních i vnějších podmínek. Tyto skutečnosti jsou dávno známy a popsány v tzv. evoluční teorii, bohužel zejména v cizí literatuře a tudíž málo dostupné veřejnosti, ať už ji nazveme laickou či často i odbornou (bohužel a nejen z jazykových důvodů).

S úsměvem na rtech jsem si přečetl příspěvek ing.Půlpána, zaměstnance ředitelství Lesů ČR s.p. Hradec Králové. Tento pán obvinil Dr.ing.Pivce a své některé další lesnicky vzdělané kolegy z manipulování veřejností a záměrného zamlžování faktů. Sdělil čtenářům Ekolistu, že je potřeba do problému vnést světlo (pravděpodobně měl na mysli svůj příspěvek). Po přečtení jeho článku musím bohužel konstatovat, že pan Půlpán přinesl svým příspěvkem spíše tmu a mlhu a chtěl bych na některé jeho argumenty, tvářící se jako správné a podložené, reagovat.

Je mi smutno z pana Ladislava Půlpána, lesníka, který si naivně myslí, že jde na Šumavě o kůrovce. Bohužel nejde, kůrovec je pouze záminka Ing. Žlábka, kterou zcela povrchně, zato vytrvale opakují média. V parku, který byl do nástupu Ing. Žlábka téměř nedotčený a bez kůrovcové kalamity, jde především a hlavně o dřevo a o peníze za něj. Samozřejmě do kapsy vedení správy (zatím ještě národního) parku. Jedná se přece o příspěvkovou organizaci zřizovanou Ministerstvem životního prostředí, která má svou vlastní "hospodářskou činnost" .

Ráda bych reagovala na článek místopředsedy ČSSD Jaroslava Foldyny, otištěný v Ústeckém deníku 2. října letošního roku. Zaráží mne totiž útočná slova na adresu Ministerstva životního prostředí ve věci neudělení výjimky pro průchod dálnice D8 Českým středohořím.

Smyslem územního plánu (ÚP) je stanovit pravidla a regulativy rozvoje území - jinak by se ÚP nemusel vůbec vytvářet, a město by se mohlo nechat napospas živelnému vývoji. Z toho je jasné, že ÚP nemůže vyhovět všem, kteří chtějí právě svůj pozemek výhodně uplatnit na trhu s nemovitostmi. Rozdíl mezi cenou např. louky a stavební parcely je propastný, a to vede k mimořádnému tlaku na územní plánovače. Dalším mimořádně silným tlakem je snaha stavebních firem a investorů získat finančně zajímavé stavební zakázky - to se týká především velkých dopravních staveb.