Již předminulý pátek jsem v novinách zveřejnil fotku gorilí samičky Mobi, jak „vyhlíží“ sourozence. Mínil jsem tím mládě, které měla Kijivu porodit každým dnem, ne-li okamžikem.

Ministerstvo životního prostředí připravuje právní úpravu, kterou má být v Česku zaveden zálohový systém na vybrané nápojové obaly z PET lahví a plechovek. Spuštění systému by u nás mohlo nastat již v roce 2025. Podle ministerstva by koncepce zálohování měla odpovídat aktuálnímu Plánu odpadového hospodářství i nové strategii Cirkulární Česko 2040. K zálohování nás nadto postupně vede i právní úprava na úrovni EU, ze které by se v horizontu následujících pěti let měly postupně aktivovat poměrně vysoce nastavené požadavky, jak na vysbírání minimálního počtu těchto nápojových obalů, tak na minimální obsah recyklovaného materiálu v nově produkovaných nápojových obalech. Zálohování nám může k naplnění požadavků EU napomoci. Jako jediný reálný způsob umožňující splnění požadavků EU označují zálohování v aktuálních vyjádřeních i zástupci autorizované obalové společnosti EKO-KOM a.s.

Zákonodárci státu Utah v USA přijali v lednu 2024 zákon, který obsahuje následující ustanovení: „Žádný orgán státu nemůže uznat nebo přidělit právní subjektivitu umělé inteligenci, neživému objektu, vodní ploše, území, nemovitosti, atmosférickým plynům, astronomickému objektu, počasí, rostlině, zvířeti ani žádnému jinému členu taxonomické oblasti mimo lidské bytosti.“ Zákaz přidělení právní subjektivity, který má být v účinnosti od 1. května, má za následek, že vyjmenovaným entitám nemohou být přiznána práva. Právě proto je tato legislativní novinka zajímavá v souvislosti s fenoménem rostoucí popularity hnutí a akademických snah volajících po zakotvení práv přírody.

Nevládní organizace Compassion in World Farming, Eurogroup for Animals a AnimaNaturalis vyzývají společnost vyrábějící mořské plody Nueva Pescanova, aby zrušila plány na vybudování celosvětově první farmy chobotnic ve Španělsku. Její zpráva o dopadech na životním prostředí byla nedostatečná a odhaluje pokrytectví jejího tvrzení o udržitelnosti. Nové dokumenty dosvědčují, že kromě ignorování obav z týrání zvířat společnost ve zprávě nezohlednila ani významné hrozby, které by farma představovala pro volně žijící živočichy, životní prostředí a veřejné zdraví.

V České republice se bude v roce 2035 podle naší poradenské společnosti EGÚ Brno ve srovnání s rokem 2023 vyrábět 3× více elektřiny v solárních elektrárnách (FVE) a 7,5× více elektřiny z větru (VTE). Do roku 2035 fotovoltaik podle středního odhadu naroste na 8 GW a na přibližně 2,5 GW u větrných elektráren.

Opět se objevily informace o tom, proč je potřeba vyhlásit Národní park Křivoklátsko a proč je národní park (NP) to nejlepší, co můžeme pro přírodu udělat. Lid tomu chce! Nedá mi to a zkusím k tématu opětovně podat svůj pohled založený na znalosti zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb., dále jen zákon o ochraně přírody) a pravidel mezinárodní organizace ochrany přírody (IUCN) o kategorizaci chráněných území. Ačkoliv jsem neustále přesvědčován stylem drbání se levou rukou za pravým uchem, že jsem naprosto mimo mísu a dělám na podlahu…..

Zprávy z cyklokomise nejsou zajímavé, když jdou věci hladce. Proto jsem lehce satirické komentáře o dění v cyklokomisi v posledních letech vynechával. Čas ale oponou trhnul a náznaky opakování historie vedou i mne k návratu do minulosti. Zkrátka, stará doba si žádá stará řešení. Chcete-li vědět, na které stezky nebudou peníze, proč jsme souhlasili s něčím, s čím nesouhlasíme, a kde dala policie projektantovi na výběr, zda cyklisty zakázat, nebo zabít, čtěte odvážně dál.

Ne. Takhle vypadá zelená stěna po zimě.

Šok. Čeští inženýři z think tanku Realistická energetika a ekologie vynalezli geniální řešení klimatické krize! Navrhují několik kouzel, díky kterým bude klimatická krize prakticky okamžitě a bez nákladů vyřešena. Nevěříte? Pojďte se podívat.

Půda je největší zásobárnou uhlíku na souši. Česku zatím ale chybí nástroje k tomu, jak její potenciál využít. V Litomyšli jsem o tom diskutoval s největšími kapacitami na půdní ekologii v ČR - profesorem Janem Frouzem, docentem Vítem Penížkem a docentem Vladimírem Smutným. O co jde?