Ačkoliv se v souvislosti s klimatickou krizí a vypouštěním emisí mluví nejčastěji o průmyslu, dopravě a energetice, jeden sektor byl trochu opomíjen: komunální odpad. Mezinárodní vědecký tým v časopise Science upozornil, že změny v odpadovém hospodářství by mohly dokonce dočasně zpomalit oteplování planety, a tím lidstvu „koupit“ čas na řešení klimatické krize. Na výzkumu se podílela i vědkyně Yee Van Fan z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

Negativní dopady intenzivního zemědělského hospodaření na životní prostředí rostlinných a živočišných druhů jsou v naší přírodě stále více zřetelné. Jedním z aspektů tohoto hospodaření je zvýšení výměry jednotlivých půdních bloků. To má za následek nejen snižování rozmanitosti pěstovaných plodin, ale také úbytek druhové pestrosti planě rostoucích rostlin. Tyto změny následně vedou k dramatickému snižování biodiverzity a celkové homogenizaci otevřené zemědělské krajiny. A proto je týmem Útvaru myslivosti VÚLHM, v. v. i., dlouhodobě monitorován zajíc polní, který patří mezi tzv. „bioindikátorové“ druhy této krajiny.

Ministerstvo životního prostředí v úterý 5. prosince odebralo zabaveného nelegálně chovaného bílého tygra ze soukromého chovu Karla Vémoly. Při kontrole zdravotního stavu před odjezdem bylo zjištěno, že zvíře má chirurgicky odstraněny všechny drápy na předních končetinách. Ministerstvo životního prostředí proto upozornilo Státní veterinární správu, která prověří podezření na týrání zvířete. Informuje o tom ministerstvo životního prostředí.

V uplynulých letech jsme v České republice měli srážky poměrně rovnoměrně rozdělené v průběhu celého roku. S klimatickými změnami ale pozorujeme, že kromě narůstající teploty se nám mění i rozložení srážek. Namísto občasných menších přeháněk můžeme pozorovat přechodná období sucha a naopak období, kdy nám za krátký čas spadne poměrně velká srážka. A co na to krajina?

Ministerstvo životního prostředí v úterý 5. 12. odebralo nelegálně chované mládě tygra ze soukromého chovu Karla Vémoly. Ten nebyl schopen prokázat původ a legální způsob nabytí zvířete chráněného podle úmluvy CITES, která upravuje mezinárodní obchod s ohroženými druhy. Tygřice Antonie Ramba najde svůj nový domov v záchranném centru TIERART v Německu, kde je již umístěna rovněž nelegálně chovaná tygřice Charlota zabavená na jaře letošního roku (video zde). Ministerstvo již dříve v odvolacím řízení potvrdilo rozhodnutí České inspekce životního prostředí o zabavení mláděte. Informuje o tom Ministerstvo životního prostředí.

Mokřadní lokalita Na Skřivánku nedaleko Jihlavy je velmi rozmanité území s prameništi, potůčky, vrbinami i starými stromy. V současné době je zde na prodej téměř osm hektarů pozemků. Kvůli ochraně zdejší přírody by pozemky chtěl vykoupit Český svaz ochránců přírody. K výkupu potřebuje sehnat během půl roku 3,5 milionu korun. A obrací se na veřejnost s žádostí o pomoc.

Mokřady a vlhké louky jsou důležitými biotopy zemědělské krajiny. Zadržují vodu, zásadně se podílí na koloběhu živin, mají významnou estetickou a produkční hodnotu a jsou domovem mnoha druhů rostlin i živočichů. Jenže na jihu Moravy postupně degradují a mizí. S jejich záchranou má pomoci projekt LIFE in Salt Marshes. Podílí se na něm přírodovědci z Masarykovy univerzity, společnost World from Space, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy a Jihomoravská pobočka České společnosti ornitologické.

Rehek domácí je malý pěvec lidově též zvaný kominíček. Původně vysokohorský druh se během několika staletí stal souputníkem člověka – nejrůznější lidské stavby a zejména městská betonová džungle mu připomínají skalnaté prostředí hor. Kromě postupného šíření rehka domácího na sever Evropy můžeme v posledních letech v Česku sledovat další změny. Zatímco dříve byla naše hnízdní populace přísně tažná, v posledních letech lze v některých městech pozorovat přezimující jedince. To vše patrně souvisí s oteplováním planety. Informuje o tom Česká společnost ornitologická.

Dnes módní zkratka ESG není nová, ale mnozí stále netuší, co se pod ní skrývá. Zjednodušeně řečeno jde o koncept vytvořený za účelem posoudit a zavést hlavní principy udržitelnosti do každodenní praxe různých organizací. Následující text se snaží přiblížit problematiku ESG se zaměřením na přírodu a biodiverzitu.

Na jihozápadním pobřeží největšího řeckého ostrova Kréta se nachází turisticky i přírodovědecky zajímavá oblast nesoucí název Sfakie (tedy „země loupežníků“). Oblast zahrnující několik desítek kilometrů moderní civilizací takřka nedotknutého rozeklaného pobřeží místy s původní jalovcovou vegetací mezi městečky Paleochora (nazývané v turistických průvodcích jako „Libyjská princezna“ nebo „Princezna Libyjského moře“) a Hora Sfakion a jen těžko přístupného vnitrozemí s idylickými vesnicemi a divokými údolími láká každoročně desítky tisíc turistů toužících po klidu a jakési blažené izolaci, tak typické pro tento kout světa. Ostatně i kvůli tomu se v 70. letech oblast stala vyhledávanou destinací pro evropské hippies, jejichž kulturní impakt zde nacházíme dodnes, stejně jako řadu stárnoucích reprezentantů „květinové revoluce“, kteří zde zakotvili celoživotně.