Řada měst, vesnic a osad na Islandu nyní přistoupila k plošné inventarizaci domácích mazlíčků, koček. Lokálně jsou tu přijímány poměrně radikální vyhlášky, jež omezují jejich volný pohyb. Ukládají jim zákaz vycházení v nočních hodinách. Jak k tomu došlo? Kočičí sága se tu píše už dlouho.

Skotští výzkumníci se pokusili stanovit, jak se na území 16 evropských států v posledních 30 letech proměnila koncentrace olova ve svalovině drobné zvěře – tedy pernaté zvěře, králíků a zajíců - jež byli odloveni myslivci a lovci. A pokusili se odhadnout míru zdravotních rizik konzumace takového masa.

Hroch obojživelný je krásné (a nebezpečné!) zvíře, stravuje se zdravě, rádo se sluní. A jde o třetího nejtěžšího suchozemce na světě. Ale ve vodě je jako doma. Málo se už však ví, že hroch ve vodě vlastně neplave. Jde spíš o jakýsi podvodní cval. Ale zatraceně rychlý.

Jakými dřevinami zalesňovat holiny po kůrovcové kalamitě? Tato otázka trápí mnohé vlastníky lesů i lesníky. Zvláště když přes 60 % vzniklých holin je větších než pět hektarů. Ale máme i souvislé holiny o rozloze stovek hektarů. Je proto tříhektarová holina vlastně malá? Naše měřítko vnímání velikosti holin se mění. Takové holiny jsme si v minulosti ani nedovedli představit. Navíc se velmi pravděpodobně menší holiny budou spojovat do větších jednolitých celků, jak bude pokračovat rozpad zbytků stojících porostů, a dílo zkázy postupně dokoná vítr a sníh.

Paralela mezi moderním traktorem a například čtyřnohým diplodokem není ve vzhledu, ale v podobné hmotnosti. Autoři aktuální švýcarsko-švédské studie z toho u současné zemědělské techniky odvozují možnost vzniku podobného efektu, jací kdysi měli obří prehistoričtí býložravci na půdu, po níž prošli.

Arusha, Serengeti nebo třeba Ngorongoro. Názvy světově proslulých národních parků a rezervací dokládají, že Tanzanie pro ochranu přírody rozhodně nedělá málo. V posledních dekádách nicméně narůstá nespokojenost s tím, že tu je pravá africká příroda chráněna na úkor původních afrických etnik.

Mohli bychom si dát malé opáčko ohledně té slavné mozaikové seče. Je to trošku paní Columbová. Hodně se o ní mluví, ale moc často ji nevidíme.

Nejen lesníci se obávají, že současné chřadnutí a velkoplošný rozpad smrkových porostů povedou ke ztrátě celé řady produkčních i mimoprodukčních efektů, které tyto lesy dosud poskytovaly. Proto se odborníci shodují na nutnosti rychle zahájit obnovu lesů na vzniklých holinách, byť různými postupy. Vědci i lesníci diskutují o různých metodách, jako je využívání pionýrských dřevin, dvoufázová obnova, skupinová obnova, výsadba nižšími hektarovými počty apod.

Jako každoročně kolem poloviny června, dnes v podvečer se řada z nás vydá do kostelů, ať již za neobvyklým duchovním zážitkem či za poznáním úžasného kulturního dědictví. Vzpomeňme při té příležitosti, že jsou tu i tvorové, pro které jsou noční kostely běžným domovem. Je samozřejmě řeč o netopýrech (i když na některých kostelních půdách se lze setkat i se sovami a dalšími zajímavými živočichy).

Aktuální výskyt medúz u chorvatského pobřeží popisují mořští biologové jako masivní a do extrému abnormální. Od odborníků, kteří obvykle šetří velkými slovy, to zní nečekaně. Jenže situace tu je skutečně mimořádná. Nahloučení medúz devastuje rybolov, a nikdo není schopen říct, jak dlouho to ještě potrvá.