České předsednictví Evropské unie dokázalo dovést do konce velmi komplikovaná jednání o klíčovém klimatickém balíčku a bylo jedním z nejúspěšnějších předsednictví za několik posledních desetiletí. Po skončení posledního ministerského zasedání pod českým vedením to prohlásil místopředseda Evropské komise Frans Timmermans. Český vicepremiér Marian Jurečka na zasedání ministrů životního prostředí předal předsednickou agendu na příští půlrok Švédsku.

Dohoda zemí EU na zastropování burzovních cen plynu pomůže k uklidnění situace na energetickém trhu, míní analytici oslovení ČTK. Podle nich bude mít zastropování zejména psychologický efekt, který by měl omezit letošní extrémní výkyvy. Na samotné výši cenového stropu se ovšem analytici neshodnou, ocenili naopak dosažení shody politiků.

Rozhodnutí zemí Evropské unie omezit ceny zemního plynu může znamenat, že do Evropy zamíří méně dodávek plynu a že se v regionu ještě prohloubí energetická krize. Myslí si to část analytiků, na které se odvolává agentura Bloomberg. Důležité zároveň bude, jak se začne v Evropě vyvíjet poptávka po plynu, respektive zda klesne tak, jak si vlády představují. Cena plynu pro evropský trh je nyní asi na měsíčním minimu, ale výrazně vyšší než před rokem.

Zástupci tuzemského průmyslu uvítali dohodu EU na zastropování burzovních cen plynu. Podle nich to zabrání extrémním výkyvům v cenách plynu z letošního roku. Vyplývá to z komentářů Svazu průmyslu a dopravy ČR a Hospodářské komory ČR pro ČTK. Upozorňují však na nutnost dalších opatření ke snížení cen elektřiny a plynu na trhu.

Nová dohoda EU o emisních povolenkách umožní od roku 2025 spustit sociální klimatický fond s dotacemi pro domácnosti. Ve fondu bude minimálně 50 miliard korun, uvedl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Unijní dohodu označil za pozitivní krok pro budoucnost, výnosy z prodejů povolenek pro Česko podle něj v příštích letech vzrostou zhruba na 1,25 bilionu korun.

Země Evropské unie se v pondělí po dlouhých týdnech nesnadného vyjednávání shodly na nástroji, kterým chtějí omezit ceny plynu v případě, že překročí stanovenou mez 180 eur (asi 4360 Kč) za megawatthodinu (MWh). Dosažení dohody ale podle komentářů v médiích nemusí stačit k tomu, aby nový mechanismus byl v praxi skutečně funkční. Analytici upozorňují, že efekt pro koncové spotřebitele bude jen minimální, a varují, že v konečném důsledku se snaha ovlivňovat tržní ceny plynu může unii vymstít.

Výběr hlavních letošních kroků a rozhodnutí EU v boji proti energetické krizi.

Nedělní dohoda států EU na zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami nejspíš zvýší jejich ceny. Následně se to promítne i do cen tepla a elektřiny v Česku. Na dotaz ČTK to sdělil ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek a následně tak reagoval také Svaz průmyslu a dopravy ČR. Podle svazu dohoda zhorší postavení českých podniků v Evropě.

Pardubice si nechají zpracovat akční plán pro energii a klima, který jim pomůže zvládnout energetickou krizi. Dlouhodobá strategie magistrátu pomůže šetřit energie, může si je i samo vyrábět. Zároveň zavede adaptační opatření, které lidem zpříjemní život ve městě. Zastupitelům to řekl předkladatel Robert Hrdina (Zelení za Piráty).

Země Evropské unie omezí ceny plynu v případě jejich výrazného růstu. Shodly se na tom dnes v Bruselu po mnoha týdnech vyjednávání pod taktovkou českého předsednictví EU. Rusko, jehož útok na Ukrajinu vedl k prudkému růstu cen energetických surovin, dohodu sedmadvacítky tvrdě kritizovalo. Je podle něj nepřijatelná.

Evropská unie se včera nad ránem předběžně dohodla na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Přihlásila se tím k ústřednímu bodu své Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je učinit unijní ekonomiku do poloviny století uhlíkově neutrální. Informovalo o tom české předsednictví v Radě EU. Některé ekologické organizace ale dohodu kritizují.

Výběr hlavních bodů předběžné dohody EU na zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami, na které se dohodli zástupci unijních zemí a Evropského parlamentu:

Nová dohoda států EU na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami nepřichází ve správnou dobu a způsobí postupně zvýšení inflace. Shodli se na to analytici, které oslovila ČTK. Výsledek dohody kritizují Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku. Podle nich jde spíš o podporu průmyslu místo lidí.

Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), který v současné době řídí ministerstvo životního prostředí, vítá dohodu států EU na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami. Poukazuje přitom například na to, že již od roku 2025 může začít fungovat sociálně klimatický fond na pomoc domácnostem. Změny na trhu s povolenkami podle něj pomůžou také ochránit konkurenceschopnost průmyslu tím, že EU dokáže pravidla uplatnit i na zboží dovážené ze třetích zemí. Systém obchodování s emisními povolenkami bude daleko víc vyvážený, což je důležitá dobrá zpráva pro domácnosti i firmy. Výsledek dohody naopak kritizují Hnutí Duha, Greenpeace a Centrum pro dopravu a energetiku. Podle nich jde spíš o podporu průmyslu místo lidí. Ministerstvo životního prostředí naproti tomu uvedlo, že pro nejzranitelnější domácnosti je vyjednáno přes 50 miliard korun.

Lídři Rumunska, Maďarska, Ázerbájdžánu a Gruzie v Bukurešti podepsali dohodu o vybudování podmořského kabelu, který bude do Evropy přivádět elektřinu z Ázerbájdžánu. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž se jednání zúčastnila také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ázerbájdžán rovněž předpověděl, že v příštím roce mírně zvýší vývoz zemního plynu do Evropy.

Britská vláda si dnes vytyčila nové zákonné ekologické cíle pro příští desetiletí. Týkají se ochrany biodiverzity, odpadu i kvality ovzduší. Podle ministerstva životního prostředí body vycházejí z tříletého výzkumu a vláda v lednu příštího roku oznámí konkrétní kroky, jak je naplní.

Evropská komise (EK) schválila České republice program na podporu ekologického dálkového vytápění v objemu 1,2 miliardy eur (29,1 miliardy Kč). Program je určen k podpoře ekologického a účinnějšího dálkového vytápění založeného především na energii z obnovitelných zdrojů.

Švýcarsko se dnes přidalo k cenovému stropu na ruskou ropu, který zavedly země ze skupiny G7 a Evropská unie. Oznámila to švýcarská vláda. Švýcarsko tak zakazuje převážet, obchodovat či zprostředkovávat transakce s ruskou ropou přepravovanou po moři, když její cena přesahuje 60 dolarů za barel (přes 1300 korun).

Téměř o čtvrtinu klesla letos v listopadu meziročně spotřeba plynu v síti firmy EG.D z energetické skupiny E.ON. Podobný je pokles spotřeby plynu za celé Česko od října, uvedl na twitteru ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Podle skupiny E.ON je listopadové snížení spotřeby hlavně výsledkem úspor domácností a firem, protože teplota byla v tomto měsíci letos podobná jako loni či předloni. Vláda apeluje na lidi i podniky, aby šetřili energiemi kvůli nynější krizi, kdy výrazně rostou ceny energií a hrozí problémy s dodávkami fosilních paliv.

Česko by v roli předsedající země Evropské unie mohlo v pondělí na Radě EU pro energetiku přikročit k přehlasování ostatních členských států v otázce zastropování cen plynu. Na brífinku v Bruselu to naznačil český premiér Petr Fiala. Doufá ale, že dohody bude dosaženo shodou a o stanovení maximálních cen plynu nebude nutno rozhodnout na základě kvalifikované většiny. Jednou ze zemí, která omezení cen plynu odmítá, je Německo.

Cesta z energetické krize a s ní spojená podpora firem či další ekonomické otázky budou patřit k hlavním tématům dnešní debaty prezidentů a premiérů zemí Evropské unie. Na jednodenním summitu v Bruselu se bude hovořit i o další podpoře Ukrajiny proti pokračující ruské agresi nebo o obchodních vztazích se Spojenými státy, které zkomplikoval masivní americký plán podpory domácích firem. Řeč může přijít i na rostoucí počty migrantů mířících do Evropy. Summit bude poslední vrcholnou schůzkou českého premiéra Petra Fialy s unijními kolegy během půlročního českého předsednictví EU.

Zástupci členských zemí Evropské unie se předběžně dohodli s Evropským parlamentem na konečné podobě plánu REPowerEU, který má unii pomoci vymanit se ze závislosti na ruských fosilních palivech. Program přináší pro tento účel nové granty v celkové výši 20 miliard eur (skoro 490 miliard Kč), které budou státy čerpat skrze dodatky k takzvaným plánům obnovy reagujících na pandemii. Česku by z nich mělo připadnout zhruba 17 miliard Kč.

Země Evropské unie se včera opět nedokázaly shodnout na podmínkách omezení cen plynu, o jejichž stanovení se pokoušejí již několik měsíců. Více než osmihodinové jednání ministrů energetiky však přineslo sblížení postojů a šance na dohodu bude na dalším jednání příští pondělí, uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela, který schůzku zástupců unijních vlád vedl. Eurokomisařka Kadri Simsonová konstatovala, že všechny země ukázaly vůli ke kompromisu.

Zrychlit a zjednodušit povolování staveb z hlediska ochrany životního prostředí má nový institut takzvaného Jednotného environmentálního stanoviska (JES). Stanovisko bude zahrnovat požadavky na posouzení dopadů na životní prostředí až podle devíti platných zákonů, uvádí ministerstvo životního prostředí. Návrh nového zákona, který toto stanovisko zavádí, by měla dnes v prvním čtení projednat Sněmovna. Podle dřívějšího vyjádření bývalé ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) přinese vyšší přehlednost a srozumitelnost pro stavebníky i investory a zrychlí povolovací procesy. Naproti tomu stínový ministr dopravy z hnutí ANO Martin Kolovratník míní, že JES přináší riziko pro všechny účastníky stavebního řízení.

Případ otravy řeky Bečvy začne vsetínský okresní soud projednávat 30. ledna příštího roku. Na hlavní líčení si vyčlenil 39 jednacích dní, nařízené je do prosince 2023, zjistila ČTK z informací uvedených v justiční databázi. Podle předsedy vsetínského soudu Pavla Kotradyho je líčení nařízeno na tolik dní kvůli řadě svědků, brzké vynesení rozsudku neočekává. Obžalobě v případu čelí společnost Energoaqua z Rožnova pod Radhoštěm na Vsetínsku a její ředitel Oldřich Havelka.

Evropská unie by měla zabránit opakování rekordního růstu cen plynu z letošního léta, záleží ale na ministrech všech zemí, zda jsou připraveni dohodnout se na podmínkách takového omezení. Před dalším mimořádným jednáním s unijními kolegy to řekl český ministr průmyslu Jozef Síkela. České předsednictví podle něj připravilo návrh plynového stropu, který odráží námitky všech států. Pokud se však dnes dohodu uzavřít nepodaří, mají ministři šanci na další schůzce příští pondělí, dodal Síkela.

Vyjednavači členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na dnešek dohodli na zavedení takzvaného uhlíkového cla, které mají při dovozu do EU platit dodavatelé železa, oceli nebo hnojiv. Nástroj je navržen jako doplněk unijního systému emisních povolenek a má srovnat cenu emisí pro zahraniční výrobce s tou uvalenou na společnosti v EU.

Najít shodu na možném omezení cen plynu pro případ jejich výrazného růstu se dnes pokusí ministři energetiky zemí Evropské unie na mimořádném zasedání v Bruselu. Dosavadní návrhy cenového stropu nenašly dostatečnou podporu států, z nichž většina o nějakou formu regulace stojí. Několik odpůrců stropu včetně Německa požaduje výraznější ústupky a podle diplomatů není jisté, zda povede nejnovější kompromisní varianta připravená českým předsednictvím k dohodě. Na té přitom závisí i schválení předjednaného energetického balíčku obsahujícího společné nákupy plynu a solidární poskytování dodávek zemím v nouzi.

V Kralupech nad Vltavou testují samostatný sběr pěnového polystyrenu. Nemísí se tak s ostatními plasty, což usnadňuje jeho recyklaci. Tři sběrná místa na největším místním sídlišti instalovalo oborové Sdružení EPS ČR ve spolupráci s kralupskými technickými službami. Sdružení by chtělo samostatný sběr polystyrenu rozšířit do dalších měst. Z pěnového polystyrenu (EPS), který často chrání elektroniku a další výrobky uvnitř kartonového obalu, se až 20 procent dostává do kontejnerů v krátkém období po vybalení vánočních dárků, upozornilo sdružení.

Oděvní značky čelí tlaku na omezení obrovského odpadu v módě. Mnohé z nich se proto obracejí k programům dalšího prodeje, které umožňují spotřebitelům zpeněžit jejich použité oblečení. Problém ale nastává u spodního prádla, které obvykle není možné znovu prodat. Když doslouží, končí v odpadcích. Zavedené a začínající firmy se snaží přijít na to, jak zabránit tomu, aby spodní prádlo putovalo na skládky, píše agentura Bloomberg.