Chemička Synthesia Pardubice může zvětšit skládku tuhých odpadů STOH V ve svém areálu. Plánuje zvýšení její kapacity a po naplnění její rekultivaci. Tím by se prodloužila doba využívání skládky. Společnost získala pro svůj záměr souhlasné stanovisko ministerstva životního prostředí v procesu posuzování jeho vlivu na životní prostředí (EIA), zjistila ČTK na úřední desce Pardubického kraje.

Technolog čistírny odpadních vod (ČOV) společnosti Energoaqua Radek Vetyška odmítl, že by podnik způsobil havárii na řece Bečvě. Uvedl, že dva dny po otravě ze září 2020, z níž je Energoaqua spolu se svým ředitelem Oldřichem Havelkou obžalovaná, odebral u výpusti firmy i v provozu čistírny vzorky vody a předal je do laboratoře podniku. Laboranti podle něj ve vodě zjišťovali množství kyanidů a pH. "Vzorky byly v pořádku, byly pod limitem, byly nízké," řekl dnes Vetyška u vsetínského okresního soudu, který ekologickou havárii projednává.

Americké úřady poprvé zasáhly proti takzvaným věčným chemikáliím PFAS v pitné vodě. Americká federální Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) nově stanovila limity pro šest perfluorovaných sloučenin, které jsou podle odborníků zdraví nebezpečné a mohou způsobovat i rakovinu. To mimo jiné znamená, že vodohospodáři budou muset přítomnost těchto látek monitorovat. PFAS se využívají například při výrobě nepřilnavých a voděodolných materiálů, ale také v kosmetice či barvách.

Předseda Občanského sdružení majitelů domů (OSMD) Milan Krček považuje schválený návrh směrnice na podporu renovací budov v Evropské unii za nereálný a aktivistický. Podle něj jde o bezprecedentní zásah do práv především soukromých majitelů nemovitostí. Podle schváleného návrhu by obytné budovy měly do roku 2033 dosáhnout minimálně energetické náročnosti třídy D, což může podle Krčka vyvolat i paniku a způsobí to další nárůst cen stavebních materiálů i prací. Sdělil to ČTK.

Vyšší podíl dlouhodobých smluv s pevnými cenami energií, které chce při reformě trhu s elektřinou prosadit Evropská komise, sice přispěje k větší stabilitě trhu, v konečném důsledku však zřejmě zvýší průměrné ceny energií. Tvrdí to analytici oslovení ČTK. V navrhovaném systému vidí také snahu o zajištění dlouhodobého financování nových zdrojů elektřiny.

Evropský parlament (EP) dnes schválil trojici právních předpisů klimatického balíku Fit for 55. Ty mimo jiné zpřísní nároky na členské státy ohledně snížení emisí v odvětvích, která dosud nejsou zahrnuta v systému emisních povolenek. Míra snížení bude úměrná výkonnosti ekonomik, v případě Česka je to 26 procent. Druhá norma se týká posílení schopnosti krajiny pohlcovat uhlíkové emise a třetí revize trhu s emisními povolenkami.

Indický nejvyšší soud dnes zamítl žádost vlády o zvýšení odškodného pro oběti průmyslové katastrofy v Bhópálu z roku 1984, kdy při úniku plynů z továrny amerického koncernu Union Carbide zahynuly tisíce lidí. Informovala o tom agentura Reuters.

Dodavatelé elektrické energie budou mít povinnost nabízet klientům v Evropské unii různé varianty kontraktů, včetně smlouvy s pevnou cenou elektřiny. Měl by se také zvýšit podíl dlouhodobých smluv přispívajících k cenové stabilitě. Počítá s tím návrh úpravy energetického trhu, který dnes představila Evropská komise (EK). Jejím cílem je předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny.

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena schválila rozsáhlý, ale kontroverzní projekt těžby ropy na Aljašce. Plán těžby si vysloužil kritiku ze strany ekologických organizací i některých komunit původních obyvatel Aljašky, uvedla agentura AP. Biden, zvolený za Demokratickou stranu, se podle ekologů chová v rozporu se svými sliby.

Před polskou ambasádou v Praze se dnes na demonstraci sešlo přes 20 převážně mladých lidí, kteří požadovali zveřejnění detailů dohody České republiky s Polskem o těžbě uhlí v dole Turów. Důl leží v Polsku v blízkosti českých a německých hranic, těžba podle ekologů ohrožuje životní prostředí ve všech třech státech, především ničí podzemní vody v okolí dolu. Demonstraci s názvem Zveřejněte dohodu, dejte stop Turówu pořádalo hnutí Fridays For Future, připojili se i zástupci hnutí Greenpeace. České ministerstvo životního prostředí (MŽP) dnes uvedlo, že poskytuje veřejnosti všechny dostupné informace, které od Polska získává.

Evropská komise (EK) schválila skupině Agrofert ze svěřenských fondů českého expremiéra Andreje Babiše záměr převzít divizi rakouské chemičky Borealis pro výrobu hnojiv. Komise dospěla k názoru, že transakce nijak nenaruší hospodářskou soutěž v Evropském hospodářském prostoru, stojí v jejím dnešním sdělení. Proti plánu prodeje se stavěli zástupci z řad rakouských zemědělců.

Za loňský úhyn ryb v Dyji pod Novomlýnskými nádržemi mohly podle Biologického centra Akademie věd (AV) ČR znečištěné povrchové vody a vyčerpání kyslíku. Podle závěrů vědců úhyn nezpůsobil provoz malé vodní elektrárny, informovala mluvčí kraje Alena Knotková. Rybáři a hasiči tehdy zlikvidovali asi 42 tun uhynulých ryb na jezu v Bulharech a v Břeclavi. Procesy odehrávající se v Dyji budou odborníci dále zkoumat.

Evropská unie chce se Spojenými státy co nejrychleji vyjednat dohodu o nerostných surovinách pro automobilové baterie, oznámili ve společném prohlášení po jednání v Bílém domě americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dohoda by měla umožnit, aby elektromobily vyráběné v Evropě měly nárok na daňové úlevy v USA, napsala agentura DPA.

Do dvou let vláda podpoří celkem 200 000 fotovoltaických zařízení na střechách, dvojnásobek oproti cíli v programovém prohlášení. Na tiskové konferenci po uvedení nového ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) do funkce to řekl premiér Petr Fiala (ODS). V uplynulém roce podle něj ministerstvo schválilo podporu domácím i velkým fotovoltaickým elektrárnám ve výši 14 miliard korun.

Ekologické organizace po jmenování Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministrem životního prostředí apelují na prosazení nové energetické politiky zaměřené mimo jiné na odklon od uhlí do roku 2033, ochranu přírody, krajiny či biologické rozmanitosti. Uvedla to asociace Zelený kruh. Hnutí Fridays for Future doufá, že s Hladíkem na ministerstvo přichází expert a člověk s aktivním zájmem o problematiku klimatické krize.

Do roku 2025 by mělo v Česku fungovat 12 vodíkových čerpacích stanic a o pět let později jich bude 40. Na dobíjecí a plnící infrastrukturu má Česko připravených šest miliard korun a ve fázi schvalování je nyní 11 vodíkových plniček. Během otevření první veřejné čerpací stanice společnosti Orlen Unipetrol v Praze na Barrandově to včera uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Evropská unie by měla do roku 2030 omezit celkovou konečnou spotřebu energie o 11,7 procenta proti hodnotám, které pro konec desetiletí odhadovala před třemi lety. Shodli se na tom v noci na dnešek zástupci členských zemí a Evropského parlamentu. Dojednali tak podmínky další ze série norem klimatického balíčku, jehož cílem je snížit produkci skleníkových plynů do konce desetiletí. Aby norma vstoupila v platnost, státy i europoslanci ji musejí ještě oficiálně potvrdit.

Evropská unie by se měla zcela zbavit závislosti na zkapalněném zemním plynu (LNG) z Ruska, jehož spotřeba v EU na rozdíl od plynu dováženého potrubím loni neklesla. Vyzvala k tomu dnes eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová, podle níž by evropské firmy neměly uzavírat s ruskými dodavateli nové kontrakty. Komisařka zároveň oznámila, že navrhne prodloužit systém dobrovolného omezení spotřeby plynu, které má zajistit jeho dostatečné zásoby na příští zimu. V současnosti jsou podle ní zásobníky plné z 57 procent, což je zhruba dvojnásobek loňské úrovně.

Česká republika svolává na pondělí do Štrasburku schůzku skupiny ministrů dopravy zemí Evropské unie kvůli současným sporům o emise z automobilové dopravy. ČTK to potvrdil mluvčí ministerstva dopravy Filip Medelský. Účastnit se mají ministři států, které mají výhrady k navržené podobě emisní normy. Podle unijního činitele, který dříve hovořil s ČTK, dostali pozvánku zástupci 11 zemí. Jsou mezi nimi Německo a Itálie, které patří k hlavním odpůrcům dříve předjednaného faktického zákazu klasických spalovacích motorů v roce 2035. Česko zároveň odmítá navrhovanou podobu nové emisní normy Euro 7.

Konsorcium Infinity Power plánuje postavit v Mauritánii zařízení na výrobu zeleného vodíku. Investice by mohla činit až 34 miliard USD (758,2 miliardy Kč). Německý projektový developer Conjuncta oznámil, že spolu se svými partnery z konsorcia podepsal s vládou Mauritánie memorandum o porozumění o výstavbě závodu.

Generální ředitel americké ropné společnosti ExxonMobil Darren Woods kritizoval energetickou politiku Evropské unie. Podle něj zašla až příliš daleko a represivní opatření proti fosilním palivům v Evropě teď velké energetické společnosti nutí, aby přehodnotily své plány a případně investovaly jinde. Woods to řekl na každoroční konferenci CERAWeek, která se v těchto dnech koná v Houstonu.

Právní zástupce obcí z lokality Hrádek na Jihlavsku požádal o informace k žádosti o stanovení průzkumných území, již podala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na ministerstvo životního prostředí. Právník Luboš Kliment ČTK sdělil, že žádá o text žádosti včetně příloh. Odkazuje se přitom na zákon o právu na informace o životním prostředí. Od správy úložišť ČTK reakci nezískala. Hrádek patří mezi čtyři území v ČR, která se budou dál posuzovat kvůli možnému umístění hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. O nejvhodnější lokalitě by se mělo rozhodnout do roku 2028. Obce se úložišti dlouhodobě brání.

Vzorky vody odebrané u výpusti valašskomeziříčské chemičky Deza i z potoků, které areálem protékají, byly v den otravy řeky Bečvy v pořádku. Standardně je podle vedoucího provozu vodního hospodářství podniku Karla Onderky pracovník chemičky odebral ráno, následně dvakrát odpoledne, kdy už ve firmě o ekologické havárii věděli. U vsetínského okresního soudu, který otravu projednává, dnes Onderka připustil, že Deza nakládá i s odpadními vodami s obsahem kyanidu a šestimocného chromu, které podle obžaloby řeku otrávily.

Německo v přechodu na vodík a v zavádění vodíkového trhu potřebuje zrychlit tempo a postupovat s větším pragmatismem. Shodli se na tom šéf německého plynárenského svazu Zukunft Gas Timm Kehler a šéf Německého svazu pro vodík a palivové články (DWV) Werner Diwald. Německá vláda nyní přepracovává národní vodíkovou strategii, kterou schválila v červnu 2020.

Desítky lidí žijících v pobřežních vesnicích na Filipínách postihly nevolnosti, závratě a křeče poté, co se u pobřeží minulý týden potopil tanker přepravující 800 000 litrů topného oleje. Uniklý olej se již dostal k nejbližším rybářským obcím a pokryl pláže černými skvrnami, informoval zpravodajský server BBC News.

Syntetická paliva, v češtině někdy označovaná jako e-paliva, jsou vyrobená chemickou cestou, nikoliv z ropy. Zatímco běžné palivo vzniká rafinací ropy, umělá paliva vznikají chemickou reakcí vodíku a oxidu uhličitého. K jejich výrobě je nutná elektřina, v ideálním případě z obnovitelných zdrojů.

Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí Českého báňského úřadu o stanovení dobývacího prostoru pro těžbu štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku. Věc vrátil úřadu k dalšímu řízení, řekla ČTK mluvčí soudu Klára Belkovová. Proti zamýšlené těžbě firmy České štěrkopísky bojují obce i kraj kvůli obavám ze znečištění pátého největšího zdroje pitné vody pro více než 100 000 lidí. Podle kanceláře Frank Bold Advokáti, která zastupuje obce, soud považuje za nedostatečné znalecké posudky. Mluvčí báňského úřadu Bohuslav Machek ČTK řekl, že úřad o dalším postupu rozhodne po vrácení spisu a napadeného rozhodnutí. Soud rozhodnutí úřadu v dané věci zrušil i v minulosti. Společnost České štěrkopísky uvádí, že těžba zdroj vody neohrozí a může být vodě naopak prospěšná. Mluvčí firmy Petr Dušek v reakci na rozhodnutí soudu uvedl, že rozsudek je prohrou pro všechny.

Vyjednavači členských zemí OSN se dohodli na podobě mezinárodní smlouvy o ochraně oceánů, o které se jedná již 15 let. Smlouva označovaná odborníky i politiky za přelomovou má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání, napsala agentura Reuters.

Předseda Asociace samostatných odborů (ASO) Bohumír Dufek tento týden na mezinárodní ekonomické konferenci v Praze řekl, že je potřeba postavit se proti tomu, aby obchodníci převáželi potraviny z jedné části Evropy do druhé. Měly by se podle něj podporovat potraviny, které lze vyrobit v ČR. Podpořil program EU Od zemědělce ke spotřebiteli k omezení ekologických dopadů produkce potravin. Zároveň označil Zelenou dohodu pro Evropu (Green Deal) jako brzdu, která odčerpává peníze na rozvoj ekonomiky.

Velvyslanci členských zemí při Evropské unii se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzín či naftu. Oznámilo to švédské předsednictví v Radě EU, které neupřesnilo, kdy by mohlo rozhodnutí padnout. Původně bylo plánováno na úterý, proti schválení nových emisních standardů pro automobily se však na poslední chvíli staví některé země včetně Německa.