V květnu letošního roku představilo Teplárenské sdružení české republiky novou studii zabývající se potenciálem využití nízkoteplotních zdrojů tepla v soustavách centrálního zásobování tepelnou energií pomocí průmyslových tepelných čerpadel (TČ).

Sedm významných neziskových organizací a spolků – Asociace soukromého zemědělství (ASZ), Česká společnost ornitologická (ČSO), Český svaz ochránců přírody (ČSOP), Hnutí DUHA (HD), Spolek vlastníků honebních pozemků (SVHP), Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL)a Pro Silva Bohemica (PSB) dnes vyjádřilo podporu vládnímu návrhu novely zákona o myslivosti. Novela je kompromisem vzniklým na základě složitých jednáních politiků, odborníků i hospodářů. Přesto přináší zásadní a dlouho potřebnou modernizaci současného, dlouhodobě nefunkčního systému myslivosti. Zítra se novelou v tzv. prvním čtení bude poprvé zabývat poslanecká sněmovna.

Evropské státy se s konečnou platností domluvily na nových pravidlech pro obnovu přírody. Během dvouletých příprav se mluvilo hlavně o účelu – mají pomoci, aby se příroda vrátila do produktivní zemědělské krajiny, hospodářských lesů nebo do měst. Nicméně nyní nastává praktická práce. A proto bude důležité, co přesně nová legislativa obsahuje.

Dne 18. 6. 2024 proběhl v Bělči na Křivoklátsku 3. Sněm Svazku obcí Křivoklátska. Svazek sdružuje 29 obcí. Členem Svazku je 17 obcí z 19, kterých se má přímo dotýkat možný národní park. Jako host se sněmu zúčastnila ředitelka Svazu měst a obcí České republiky (SMOČR) Radka Vladyková. Hlavním tématem sněmu byl status vyhlašování Národního parku Křivoklátsko, postoj Svazku k tomuto procesu a přehled legislativních kroků, které by měly proběhnout.

Používání laserových tiskáren je zejména ve firmách a kancelářích běžnou součástí každého dne. Většina těchto zařízení však funguje na problematické tonerové kazety, které představují zátěž pro životní prostředí. Jsou vyráběny v Asii a obsahují nebezpečné látky. Zatím je nelze renovovat ani ekologicky zlikvidovat.

Připravované zavedení zálohového systému na PET lahve a hliníkové plechovky je u nás doprovázeno velkými kontroverzemi. Jedna strana tvrdí, že zálohy nutně potřebujeme, abychom splnili evropské cíle recyklace. Druhá strana říká, že pro dosažení těchto cílů u nás nejsou zálohy potřeba a pokud bychom je chtěli zavést, pak ve zcela jiné podobě. A na tomto půdorysu se dějí podivné věci.

Environmentalistika je dnes zaklínadlem, někdy i motorem pro mnoho lidí, kteří se ohání tím, že to je důležitá, nebo skoro nejdůležitější součást ochrany a tvorby životního prostředí. Ale už se zapomnělo na to, že environmentální politika byla stavěna jako proces stojící na třech nohou. Ekologie, ekonomika a sociální dopady. Jak jsem v předchozím textu zmínila, cesta do pekla bývá dlážděná dobrými úmysly. Dnes pro to své tvrzení mám mnohem více podkladů, než tomu bylo před měsícem.

Vážený pane ministře,
zástupci všech 80 okresních mysliveckých spolků napříč Českou republikou zastupujících cca 80 % aktivních myslivců v České republice vyslovují zásadní nesouhlas s předloženou novelou zákona o myslivosti č.449/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Pro senoseč a sušení sena není zrovna ideální počasí, přesto neotálíme a rozjeli jsme naší hlavní pracovní sezonu naplno. Dříve jsme začínali se sekáním většiny luk o tři týdny později, abychom se vyhnuli čerstvě nakladeným srnčatům a daňčatům.

Nedávno mne dosti nadzvedl článek pana Skoblíka o komunitní energetice. Jistě, elektroenergetiku je třeba dekarbonizovat a obnovitelné zdroje v tom budou (ať se nám to líbí nebo ne) mít důležitou, stále rostoucí roli. Pak ale budou exponenciálně růst potíže/náklady se stabilizací sítě a zajištěním energetické bezpečnosti. Jestli ale někdo doufá, že komunitní energetika v tomto nějak pomůže, myslím si, že je na velkém omylu.