Opět se objevily informace o tom, proč je potřeba vyhlásit Národní park Křivoklátsko a proč je národní park (NP) to nejlepší, co můžeme pro přírodu udělat. Lid tomu chce! Nedá mi to a zkusím k tématu opětovně podat svůj pohled založený na znalosti zákona o ochraně přírody a krajiny (č. 114/1992 Sb., dále jen zákon o ochraně přírody) a pravidel mezinárodní organizace ochrany přírody (IUCN) o kategorizaci chráněných území. Ačkoliv jsem neustále přesvědčován stylem drbání se levou rukou za pravým uchem, že jsem naprosto mimo mísu a dělám na podlahu…..

Zprávy z cyklokomise nejsou zajímavé, když jdou věci hladce. Proto jsem lehce satirické komentáře o dění v cyklokomisi v posledních letech vynechával. Čas ale oponou trhnul a náznaky opakování historie vedou i mne k návratu do minulosti. Zkrátka, stará doba si žádá stará řešení. Chcete-li vědět, na které stezky nebudou peníze, proč jsme souhlasili s něčím, s čím nesouhlasíme, a kde dala policie projektantovi na výběr, zda cyklisty zakázat, nebo zabít, čtěte odvážně dál.

Ne. Takhle vypadá zelená stěna po zimě.

Šok. Čeští inženýři z think tanku Realistická energetika a ekologie vynalezli geniální řešení klimatické krize! Navrhují několik kouzel, díky kterým bude klimatická krize prakticky okamžitě a bez nákladů vyřešena. Nevěříte? Pojďte se podívat.

Půda je největší zásobárnou uhlíku na souši. Česku zatím ale chybí nástroje k tomu, jak její potenciál využít. V Litomyšli jsem o tom diskutoval s největšími kapacitami na půdní ekologii v ČR - profesorem Janem Frouzem, docentem Vítem Penížkem a docentem Vladimírem Smutným. O co jde?

Je to každý rok stejné. Ve volné přírodě relativní klid. Ptáci si najdou klidné místo a začnou hnízdit. Pak přijdou Velikonocéé! A les se zaplní milionem lidí.

Ministerstvo zemědělství nyní spouští příjem jednotné žádosti pro letošní rok, kterou je možné podávat jak na přímé platby, tak na neprojektová opatření Společné zemědělské politiky Evropské unie 2023-2027. Nicméně je třeba zdůraznit, že stále nebyly vyplaceny dotační podpory v rámci jednotné žádosti za loňský rok.

Nastal čas. Sloni indičtí Max a Rudi už nejsou malá slůňata. V sobotu jsme se s nimi v Zoo Praha loučili. Přiblížili se dospělosti a během jara se vydají do svých nových domovů, nejprve Rudi do Itálie a poté Max do Belgie.

Aneb Když nám veřejnoprávní, ani jiná média nenalijí čistého vína, pojďme si to říct přímo mezi sebou a bez příkras: Současné krásné extrémní počasí není náhodnou událostí, ale projevem změny klimatu, kterou dávají do pohybu různé faktory.

„Nikým nevyžádané, matoucí a naprosto zbytečné změny zavedených českých jmen“ mnoha ptačích druhů se táhnou českým ptačím názvoslovím jak pověstná červená nit několik posledních desetiletí. Začátkem prosince loňského roku jsem tedy podal s podporou desítek kolegů, kteří se k mé kritice souhlasně vyjádřili na Facebooku i v osobních debatách, stížnost na činnost Názvoslovné komise (viz také názor vedoucí Ornitologická stanice, ORNIS). Výbor České společnosti ornitologické přislíbil se stížností zabývat. Na konkrétní návrhy a dotazy ze stížnosti však ani po čtyřech měsících (!) nedošla žádná konkrétní odpověď, ani veřejná, ani soukromá, ani od Názvoslovné komise ČSO, ani od Výboru ČSO (jak je ostatně patrné i z diskuze pod článkem). Tím se jen opakuje způsob „komunikace“, kterým Názvoslovná komise proslula: naprosté ignorování jakýchkoli konstruktivních návrhů.