V přípravách na Světový den chobotnic 8. října se spojilo 75 nevládních organizací a odborníků a odbornic z celého světa a společně vyzývají vládu Kanárských ostrovů, aby zamítla plány na první velkochov chobotnic na světě na španělském ostrově Gran Canaria.

Po Listopadu 1989 byla společenská objednávka zlepšení péče o životní prostředí jednou z priorit pro potřebné změny. Ministři Vavroušek na federální a Moldan na české vládní úrovni dobře věděli, že je třeba rychle vytvořit a schválit nejen zákony a předpisy pro ochranu životního prostředí a jeho složek, ale docílit i jejich vymahatelnost.

Rád bych napsal, že je to koordinovaná spolupráce všech úrovní státní správy, soukromého sektoru, nevládních organizací a jednotlivců, ale bohužel tomu tak v ČR zatím není.

Jestliže jsem minulý týden psal o samičce hrabáče kapského Pietě, která se stala nejstarším zástupcem svého druhu na světě, a to i historicky, neměl bych pominout alespoň některé další stařečky a stařenky žijící v naší zoologické zahradě.

Vážený pane generální tajemníku Guterresi,

děkujeme za Vaši významnou práci pro OSN. Vnímáme, že k intenzivní ochraně klimatu permanentně vyzýváte světové lídry, ale emise skleníkových plynů v globálním měřítku, i přes nemalé snahy a výdaje některých zemí, neustále rostou. Cítíme, že je nezbytné, abychom přijali rychlá a funkční opatření ke zmírnění emisí skleníkových plynů na globální úrovni a co nejdříve přešli k udržitelné nízkouhlíkové budoucnosti. Myslíme si, že je na čase si přiznat (to je první krok k úspěšnému řešení), že dosavadní přístup založený hlavně na závazcích jednotlivých zemí do poměrně daleké budoucnosti nefunguje.

1. část 6. zprávy o vývoji klimatu na Zemi přinesla rozruch mimo jiné zjištěním, že průměrné množství vodních par v ovzduší není stálé, ale že se v letech 1990-2020 zvýšilo, což znamená určitý zásah do koncepce klimatických změn. Od vývoje nejvýznamnějšího skleníkového plynu – vodní páry – nelze nadále abstrahovat, jak nám bylo léta namlouváno. Otázkou je, jak moc to ovlivňuje koncepci klimatických změn.

Před pár dny po krátké nemoci navždy odešel člověk, jehož život by se dal charakterizovat jako nekončící, neúnavná pomoc: všude a všem, kteří to potřebovali. Ornitolog, entomolog, fotograf, ochránce šelem, mloků a lidí, kolega z Hnutí DUHA a kamarád Jiří Beneš.

O avizovaném záměru redukovat kompetence ČIŽP bylo napsáno několik článků. Jitka Jelínková, dlouholetá vedoucí právního oddělení ČIŽP (2001 - 2015), reagovala na rozhovor nového ředitele ČIŽP Petra Bečka s Deníkem Referendum v článku Napraví si ČIŽP pověst autodestrukcí? Eva Tylová, která byla ředitelkou ČIŽP v letech 2002-2003 a 2008-2010, vyjádřila své obavy a kritické výhrady v článku pro Ekolist ČIŽP předá část svých kompetencí jiným orgánům. Proč je to strašně špatně? A společně jsme kompetence ČIŽP v projednávané havarijní novele vodního zákona, v ochraně lesa a ochraně přírody obhajovaly v článku Omezení kompetencí České inspekce životního prostředí by potěšilo jen podvodníky, v němž jsme reagovaly i na rozhovor Deníku Referendum s ministrem Hladíkem: Dlouho se tu nepostaví nic než obnovitelné zdroje.

Raději jsem o tom moc nemluvil, abych to ještě nezakřikl, a trpělivě počkal. Pak jsem šel Pietě s hrstí moučných červů blahopřát.

Dne 22. září 2023 byla spuštěna petice pod názvem 'Nedej se nedáme aneb více času pro přírodu ve vysílání České televize'.