Má, nebo nemá půda kohoutek? Je to samozřejmě nadsázka, ale je dobré se zamyslet nad tím, co tato zkratka v nadpise vyjadřuje.

Vláda ČR dnes schválila návrh novely zákona o myslivosti, který na popud Českomoravské myslivecké jednoty narychlo připravilo Ministerstvo zemědělství. Usiluje zejména změnit ustanovení zákona schválená na podzim poslanci a poslankyněmi, která měla pomoci nastolit rovnováhu mezi početností spárkaté zvěře a stavem lesů.

Dnes by měla vláda projednávat návrh novely zákona o myslivosti. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) k ní má řadu výhrad. Jednou z nich je seznam druhů živočichů tímto zákonem označovaných za zvěř. Tento seznam absolutně nereflektuje současnou společnost i stav naší přírody. Byl by pouze zajímavým historickým pozůstatkem snad až z dob feudálních, kdyby ovšem naší společnosti vysloveně neškodil. Jakýmkoliv změnám se však myslivci podporovaní ministerstvem zemědělství úporně brání. Přitom, kdyby ze seznamu zvěře vypadla třeba jen poštolka obecná, ubylo by státním úředníkům a záchranným stanicím celkem 3759 úředních úkonů ročně (počítáno z dat roku 2019).

Na podzim roku 2018 nás oslovila Petra Podařilová, zda bychom s ní nezkonzultovaly její vizi navržení extenzivního trvalkového záhonu na náměstí v rámci participativního rozpočtu města Mnichovice. Hlavní pohnutkou pro změnu bylo přání zvýšit biodiverzitu, zlepšit retenční schopnost půdy a estetické působení místa. S nadšením jsme souhlasily. Doporučily jsme zapojení obyvatel do procesu plánování i realizace, čímž by projekt získal i sociální a edukativní rozměr.

Ještě v květnu to vypadalo, že stojíme na prahu další mimořádné krize, a to ve spojitosti s pokračujícím suchem. Vody se nedostávalo, pokračovalo prosychání půdního profilu a v době, kdy příroda potřebuje vláhy nejvíce, jí bylo žalostně málo. Červnové deště však tuto situaci zvrátily.

Příliš nerozumím tomu proč je dobře si ničit půdu, vodu a krajinu ve které žijeme, která nás živí, která je pro nás domovem a bude snad domovem pro naše děti a vnuky.

Otevřený dopis ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi.

Po pěti letech sucha konečně vytoužený déšť. Bohužel se rychle ukázalo, že tam, kde zapršelo víc, došlo na slova odborníků, že až začne pršet, nebudeme umět dešťovou vodu řádně zachytit. A logika je neúprosná. Kde vodu nezachytíme, tam se nevsákne a nedoplní vodu podzemní, ale naopak rychle steče a vzniká blesková povodeň způsobující značné materiální škody, někde i ztráty na životech.

Před několika dny se v médiích objevila překvapivá informace týkající se obnovy rozhledny na polské straně vrcholu Králického Sněžníku. Projekt výstavby rozhledny získal významnou dotaci z rozpočtu českého ministerstva pro místní rozvoj. Polský investor plánuje do konce června 2020 začít s výstavbou.

Nejsem a nikdy jsem nebyl velkým přítelem zelených stran nebo pronikání zelené ideologie do politiky. Vždy jsem „zelené aktivity“ považoval hlavně za odborná témata, jejichž cílem je lepší životní prostředí. A to je cíl, který by měl být vlastní každé politice, každé politické straně, bez ohledu zda je napravo nebo nalevo, v pozici nebo v opozici, před volbou nebo po volbě. V posledních měsících se i u nás hodně diskutuje o tzv. Zelené dohodě pro Evropu. Někteří ji nekriticky vychvalují jako nutnost, bez které se už zítra neobejdeme, druzí ji považují za návrat socialismu a cestu ke zničení všeho, co v české kotlině máme. Možná by bylo vhodné, kdyby si oba tábory tuto Dohodu alespoň přečetli.