https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/mezioborova-skupina-vedcu-vyjadreni-k-trampingu?utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mezioborová skupina vědců: Vyjádření k trampingu

1.2.2024
Protierozní bariéry, ohniště a jednoduchá sezení pomáhají uchovat archeologické dědictví v převisech
Protierozní bariéry, ohniště a jednoduchá sezení pomáhají uchovat archeologické dědictví v převisech
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Pokorný
Odborné stanovisko reaguje na nedávné oživení mediální diskuse o trampingu v české krajině. Tramping je součást našeho kulturního dědictví a umožňuje osobní kontakt s přírodou, který je klíčový pro utváření a kultivaci vztahu vůči přírodě a krajině. Stanovisko propojuje různé obory s cílem přinést informovaný pohled na vztah mezi trampskými aktivitami a zájmy ochrany přírody a krajiny.
reklama

 
Naše odborné stanovisko vzniká jako reakce na diskusi o vlivu trampingu na českou krajinu. Cílem je přinést informovaný pohled, na němž se shodli vědci a vědkyně z řady oblastí. Stanovisko rovněž reaguje na plánované nebo již proběhlé odstraňování tradičních trampských míst, k němuž je státní ochrana přírody tlačená úzkou skupinou osob. Přinejmenším v některých případech tato opatření mohou být nejen zbytečná, ale dokonce kontraproduktivní z hlediska dosahování udržitelného soužití člověka s přírodou. Naše společné stanovisko se opírá o multidisciplinární pohled, spojující obory jako ekologie, botanika, zoologie, environmentální pedagogika, archeologie, geologie, etnologie, krajinná studia a ochrana přírody.

Ochrana archeologických lokalit versus likvidace trampských tábořišť: Dvousečná zbraň v péči o kulturní dědictví

Jedním z argumentů pro aktuální snahu o likvidaci trampských míst je proklamovaná ochrana archeologického dědictví. Plošná likvidace tábořišť, což je v současnosti vynucované řešení, ovšem ve skutečnosti archeologické památky ohrožuje. Stojí za zmínku, že větší škody než trampové v minulosti způsobili amatérští badatelé/výzkumníci.

Ochrana archeologických lokalit na trampských místech je důležitá, ale likvidace tábořišť může mít nežádoucí důsledky. Mezi ně patří škody vzniklé při bourání i možný vznik divokých a nekontrolovaných tábořišť s novými zahloubenými či zakopanými ohništi.

Četné environmentálně-archeologické výzkumy prováděné v posledních dekádách, konkrétně v severočeských pískovcových oblastech, jednoznačně prokázaly, že lidé zásadním způsobem řídili vývoj místních (lesních) ekosystémů už od okamžiku jejich ustavení na konci doby ledové. V téměř každém převisu najdeme doklady jeho opakovaného využívání coby trvalého, nebo přinejmenším přechodného úkrytu. Přitom je třeba zdůraznit, že přirozenými centry těchto sídlišť vždy byla ohniště. Z jejich vysokého počtu i trvalé přítomnosti je také jasné, že nepochybně vyžadovala bohatý přísun palivového dřeva. Takový stav trvá pod převisy posledních zhruba 10 000 let.

Vývoj veškeré naší přírody je s působením člověka těsně a mnohovrstevně provázán. Bez tohoto působení by příroda byla mnohem jednotvárnější a chudší. Jak postupně upouštíme od tradičního hospodaření, mnoho ekosystémů se mění. V místech, kde se nevyplatí hospodařit, mizí cenné louky a pastviny. Něco podobného, byť na první pohled méně zřetelného, se ale děje i v lesích mnoha typů. Současné trampské a podobné aktivity tak v malém nahrazují odvěké každodenní využívání lesů pro lesní pastvu, sběr klestu, hrabání listí a jehličí jako steliva a podobně.

Trampování v Česku: Neformální cesta k přírodě s hlubokými kořeny

Tramping existuje již více než sto let a má mnoho podob, je však neoddělitelně spojen s pobýváním v přírodě. Neoficiální a neformální povaha této subkultury často bránila trampům dosáhnout stejné míry přijetí, jakého se dočkala třeba organizovaná turistika nebo skauting. Přesto tramping tvoří významnou část českého kulturního dědictví. Dnes už sice nemá dřívější masovou povahu, v mnoha oblastech je ale přítomný po vyšší desítky let, často déle než institucionalizovaná ochrana přírody. Tradiční trampská místa, která jsou zpravidla volně přístupná všem a známá především mezi pravidelnými návštěvníky, je třeba chápat jako součást krajiny. Jsou zapojená jak do okolního prostředí, tak i do života místních komunit. Jsou živým svědectvím o osudech mnoha generací lidí, kteří si k místům vytvořili niterný vztah.

Trampská estetika je součástí našeho kulturního dědictví.
Trampská estetika je součástí našeho kulturního dědictví.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petr Pokorný

Oblíbenou destinací trampů historicky byla a jsou skalní města. Jejich převisy poskytovaly kromě romantických scenérií taktéž útočiště před deštěm a větrem. Zde po generace vznikala místa tradičních ohnišť a improvizovaných nocovišť, později pak i propracovanější sezení kolem ohňů, lavičky, platformy na spaní, útulny a chatky. Právě odstraňování těchto tradičních i nových trampských míst, jakož i novějších ilegálně budovaných chatek, vedlo k vyhrocení diskuse kolem trampské přítomnosti v krajině.

Ohně pod převisy hoří tisíce let

Zvláště diskutovaným tématem je riziko narušení pískovcových převisů způsobené zakládáním ohňů. Otevřený oheň má teplotu kolem 500 °C, při které může dojít ke změnám barvy pískovce. Avšak na trampských tábořištích je ohniště obvykle umístěno dostatečně daleko od stěny převisu, což rizika minimalizuje. Změny v pískovci tak můžeme pod převisy pozorovat jen zřídka. Větší problém představují teploty nad 500 °C, kdy může dojít k odtrhávání povrchových šupin pískovce. Takové situace jsou na trampských tábořištích vzácné, ale mohou nastat při intenzivních požárech. Opakovaná likvidace dlouhodobých ohnišť má jediný efekt: ohniště jsou opakovaně znovu zakládána, avšak z důvodu neznalosti i na problémových místech u skalních stěn. Naproti tomu tradiční trampská ohniště založená se znalostí přírodních procesů a prověřená desítkami let praxe se ukazují z hlediska požární prevence jako nejbezpečnější.

Přečtěte si také |
Larus: Overtrampismus

Saze přichycené na povrchu pískovce nad ohništěm nevytvářejí souvislou vrstvu, která by narušovala odpařování pórových vod a tvorbu pískovcového reliéfu. Experimentální práce potvrzují, že souvislá vrstva sazí by mohla inhibovat odpařování vody a vést ke vzniku solí pod touto vrstvou, ale na trampských tábořištích takové jevy nepozorujeme.

Oheň je ve volné přírodě běžným jevem, což platí zejména v suchých pískovcových oblastech. V NP České Švýcarsko bylo v letech 1982–2014 zaznamenáno 86 požárů, zasahujících 0,5 % rozlohy parku. Nedávný požár v roce 2022 zasáhl 13 % jeho rozlohy. Požáry historicky měly vliv na lesní ekosystémy, ale nevedly k trvalým změnám nebo bezlesí. Lesní vegetace se umí následkům požárů přizpůsobit, a v některých případech z nich dokonce profitovat. Celkově je nutné chápat oheň v přírodě jako součást ekosystémů, která nemusí vždy představovat hrozbu pro pískovcové převisy či okolní krajinu.

Cesta k citlivosti vůči přírodnímu a kulturnímu dědictví

Z hlediska lidského vztahu k přírodě je velmi důležitý bezprostřední kontakt s ní. Pobyt a nocování ve volné, nezastavěné krajině přináší možnost prožívat přírodní děje i estetiku místa a být na nich osobně účasten. Tento zážitek je klíčový pro vývoj citlivosti jedince k přírodním i kulturním výtvorům. Součástí pojmu krajina je nejen fyzické prostředí, ale vždy i to, s čím si ji spojujeme a co pro nás znamená. Krajina má svou paměť, propisuje se do ní uplynulý čas i společenské vztahy. Krajina formuje naši identitu a odráží různé mocenské vztahy, které se do ní zaznamenávají, není statická, stále se vyvíjí a proměňuje. Tyto aspekty je nutno mít na zřeteli při ochraně nejen přírody, ale i krajiny.

Závěrečné stanovisko a doporučení:

Přístup k lokalitám spojených s trampingem by měl být individuální s respektem k jejich začlenění do krajiny a ke skutečnosti, že tramping je součást našeho kulturního dědictví.

Účinky ohně založeného na písčitém podloží v bezpečné vzdálenosti od skalních stěn jsou pro živou i neživou přírodu zanedbatelné.

Skromná estetika trampských kempů.
Skromná estetika trampských kempů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Pohunek

Důležité je rozlišovat mezi novodobou rekreací a místy spojenými s trampskou tradicí, jejichž vznik často předcházel institucionalizované ochraně přírody. V tomto kontextu podporujeme odstraňování nově vzniklých nelegálních staveb a chat, které nemají charakter volně přístupných tábořišť, a naopak představují formu privatizace volné krajiny.

Drobné artefakty, jako dřevěné lavičky a ohraničení ohnišť, nepředstavují v české krajině problém, pokud v daném místě přímo neohrožují zvláště chráněné druhy nebo nepoškozují konkrétní předmět ochrany příslušných chráněných území. Jejich odstraňování by bylo nevhodné, potenciálně škodlivé nebo minimálně zbytečné. Navrhujeme podporu těchto drobných artefaktů jako součásti kulturní identity trampských míst.

Tradiční tábořiště vznikla na místech, která jsou z hlediska polohy a estetiky dlouhodobě osvědčená. Jejich likvidací by byla narušena kontinuita soužití s krajinou. Citlivost a osobní zainteresovanost vůči přírodě a krajině je klíčová, aby budoucí generace měly motivaci k jejich ochraně. Celkově doporučujeme přístup, který respektuje přírodní i kulturní hodnoty, chrání přírodu včetně člověka jako její integrální součásti a podporuje udržitelné užívání těchto lokalit v souladu s principy ochrany přírodního a kulturního dědictví.

Autoři:
Ing. Michaela Nohejlová Zemková, Ph.D., historička vědy a environmentální pedagožka, Katedra filosofie a dějin přírodních věd, Přírodovědecká fakulta UK
Mgr. Jiří Adamovič, CSc., geolog, specialista na geologii sedimentárních pánví, Geologický ústav AV ČR
Ing. et Ing. Mgr. Pavel Bednář, Ph.D., výzkumný pracovník v oboru pěstění lesů a ekologie lesa, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.
RNDr. Václav Cílek, CSc., geolog, specialista na geologii kvartéru, Geologický ústav AV ČR
Doc. PhDr. František Gabriel, Ph.D., archeolog, stavební historik se specializací na středověké osídlení na pískovcovém podloží, ZČU v Plzni
Petr Gibas, MSc., Ph.D., geograf a antropolog, Sociologický ústav AV ČR
Mgr. et Mgr. Radan Haluzík, Ph.D., sociální antropolog, Centrum pro teoretická studia UK/AV ČR
Mgr. et MgA. Radim Hédl, Ph.D., botanik a vegetační ekolog, Botanický ústav AV ČR
Prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc., rostlinný ekolog, Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta UK
Prof. RNDr. Ivan Horáček, CSc., zoolog a kvartérní paleoekolog, Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UK
Prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc., biogeochemik a ochránce přírody, Česká geologická služba a Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Dr. rer. nat. Mgr. Petr Karlík, geobotanik a soukromý vlastník lesa, Katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská, ČZU v Praze
Mgr. et Mgr. Karolína Pauknerová, Ph.D., antropoložka a archeoložka, specialistka na krajinná studia, Centrum pro teoretická studia UK/AV ČR
PhDr. Kamil Podroužek, Ph.D., stavební historik, specialista na tradiční venkovskou kulturu v pískovcových oblastech, Filozofická fakulta UJEP v Ústí nad Labem
Mgr. et Mgr. Jan Pohunek, Ph.D., etnolog, specialista na etnografii trampingu, Národní muzeum
Doc. Petr Pokorný, Ph.D., kvartérní paleoekolog a environmentální archeolog, Centrum pro teoretická studia UK/AV ČR a Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta UK
Mgr. Jindřich Prach, Ph.D., botanik, krajinný ekolog a ochránce přírody, Centrum pro teoretická studia UK/AV ČR a Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta UK
Prof. RNDr. Karel Prach, CSc., botanik, Katedra botaniky, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, předseda České botanické společnosti
RNDr. Jiří Sádlo, CSc., botanik, vegetační ekolog, kvartérní paleoekolog, Botanický ústav AV ČR
doc. Mgr. Karel Stibral, Ph.D., kulturní historik a estetik se zaměřením na krajinu a přírodu, Katedra environmentálních studií, Fakulta sociálních studií MU
Prof. David Storch, Ph.D., ekolog, Centrum pro teoretická studia UK/AV ČR, Katedra ekologie, Přírodovědecká fakulta UK.
Ing. Jan Světlík, Ph.D., výzkumný pracovník v oboru pěstění lesů a ekologie lesa, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Mgr. Péter Szabó, Ph.D., historik a vegetační ekolog, Botanický ústav AV ČR
Doc. PhDr. Mgr. Petr Šída, Ph.D., DSc., archeolog, etnolog a geolog, specialista na archeologii lovců a sběračů a environmentální archeologii, Archeologický ústav AV ČR, Katedra archeologie, Filozofická fakulta UHK
Ing. Iva Ulbrichová, Ph.D., výzkumná pracovnice v oboru ekologie lesa, Katedra ekologie lesa, Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze
Ing. Monika Vejpustková, Ph.D., výzkumná pracovnice v oboru ekologie
lesa, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
PhDr. Jiří Woitsch, Ph. D., etnolog a historik, specialista na dějiny lesa, Etnologický ústav AV ČR

reklama

Mezioborová skupina vědců

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (89)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Uhrovič

1.2.2024 09:10
Co pořád řešíte.
Tramping ano, ale bez montážní pěny, betonu, ničení skal, chatiček, kadibudek a odpadků.
Odpovědět
DA

DAG

1.2.2024 11:43 Reaguje na Michal Uhrovič
Ano to je přesné shrnutí x článků na Ekolistu od mnoha autorů.
Někdy stačí jedna věta.
Odpovědět
VM

Vaclav M.

2.2.2024 11:26 Reaguje na Michal Uhrovič
Presne tak, tim jste to vystihl. Je to primarne o tom trampovat zpusobem, ktery je udrzitelny a dlouhodobe neposkozuje krajinu v CHKO.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

1.2.2024 09:27
Naprosto v pořádku. AOPK se teď ale bude muset rozhodnout mezi Scyllou a Charybdou, tedy mezi dvěma špatnými variantami. 1. Platí zákon 114/1992, nikoli zákon skupinky vědců. Pak je třeba všechny ilegální tábořiště zbourat. 2. Neplatí zákon 114/1992, ale názor skupinky vědců. Pak je třeba všechny dosud ilegální tábořiště zlegalizovat a táboření v CHKO je kromě trampů povoleno úplně každému - samozřejmě včetně reklamy a propagace nově otevřené turistické destinace. Třetí možnost není. AOPK tu volbu upřímně nezávidím.
https://www.odpovedi.cz/otazky/co-znamena-prislovi-2
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.2.2024 09:44 Reaguje na Ivan Brezina
Pokud je zákon špatný a nezná slovo kompromis, tak ho lze změnit
a nevyžadovat jeho striktní dodržování. Víte já se dodnes divím,
že za socíku to zákon taky zakazoval, ale že lesáci a tehdejší
ochranáři(mnozí byli zároveň trempy) byli schopni to tolerovat
ke spokojenosti všech. Doteď to tolerovali taky, než jste se vy
a vám podobní nechopili kladiva na čarodějnice (trempy)a nezačali
vyžadovat striktní dodržování špatného zákona. Ten zákon nezná
kompromisy a dohodu mezi vlastníky(správci) a "přestupci" zákona.
Kde jsou takoví jako vy, dohody fungují a je to pouze o toleranci
a rozumné dohodě, čehož vy asi nejste schopen na rozdíl od těch
vědců a asi i jiných lidí, které k dodržení zákona tlačíte!
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

1.2.2024 09:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Zákon samozřejmě zná kompromis, zmiňuju ho výše v bodě 2. Mně je nakonec jedno jak to dopadne, na vandrech netábořím ale bivakuju. Nicméně AOPK prostě musí jednu ze dvou variant zvolit a já jí udělám pořádnou propagaci, aby lidi věděli, na čem jsou.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.2.2024 10:14 Reaguje na Ivan Brezina
Vy štvaním AOPK donutíte dodržet striktně zákon
a o to vám jde. Až budete jednou nemocný a starý,
tak pochopíte, že už bivakovat nemůžete a že je
fajn přespat někde v boudě. Já byl v mládí taky
takový a ve sněhu mám odespáno cca 300 nocí bez
možnosti se někde schovat mimo stanu a věřte mi
nebo ne, tak dnes dám za vděk boudě, nebo chatě.
Ne ale hotelu, či kempu, kam tímto nás starší
vyháníte. I vás to jednou potká, pokud vás to
nepřestane bavit a nebo se z vás nestane masňák
spící v kempech a hotelech. Oslovujete bohužel
i lidi, kteří o tom nic nevědí a demagogicky
to vykreslujete jako pro přírodu nepřijatelné.
Už jsem to tu psal, že takto se choval zhrzený
"tremp", kterého osada nepřijala a on jejich
boudu napráskal STB a ta ji nechala lesákům
vypálit a zlikvidovat. Lesáci se těm klukům
tehdy omluvili, že to dostali nařízeno, a že
samotní s tím nesouhlasí. Potlachy tam pak
osada dělala pod hlavičkou SSM Českých lesů
a na každé akci byl i revírník a nadlesní s
papírem povolujícím táboření.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

1.2.2024 13:31 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale řešení je přece jednoduché: na stáří si postavte nebo kupte legální boudu nebo chatu. Stáří není omluvenkou pro porušování zákona. Chápejte prosím - tím vás kvůli věku nijak nediskriminuju. Ve svém věku už nejspíš nevylezu na Everest, ale to mne přece neopravňuje letět tam vrtulníkem.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.2.2024 18:28 Reaguje na Ivan Brezina
Takže si máme jako vy pořídit chatu a už netábořit v přírodě? Stáří není omluvou spát pohodlněji, než vy mladší? Nic zlého vám nepřeji, ale kdo si myslí, že bude na věky mlád a zdráv, tak se může brzo dočkat opaku.
Vy jste pane nesnášenlivý asociál, který
nenávidí trempy, staré a nemocné lidi s
jinými názory než vy. Je mi z vás smutno
a tím končím s vámi další diskusi, neboť
to je zbytečné. Pouze doufám, že AOPK a
vedení CHKO bude umírněnější, než vy, když
si přečte i názory vědců a nenechá se
strašit žalobami na neplnění zákonů.
Základním zákonem lidstva je vzájemná
tolerance, porozumění a dohoda. Nikoliv
nenávist, zaujatost a agresivita!
Odpovědět
JV

Josef Valenta

4.2.2024 19:33 Reaguje na Břetislav Machaček
1+ Jsem na tom stejně,ale i přez invadní důchod ,varování a zákazy lékařů bych chtěl až mi to zdraví trochu dovolí vzít US na záda a jít. Josef Valenta
Odpovědět
LP

Ladislav Pícha

2.2.2024 11:20 Reaguje na Ivan Brezina
Ad 2/ Že by? V článku je odstavec: "Důležité je rozlišovat mezi novodobou rekreací a místy spojenými s trampskou tradicí, jejichž vznik často předcházel institucionalizované ochraně přírody. V tomto kontextu podporujeme odstraňování nově vzniklých nelegálních staveb a chat, které nemají charakter volně přístupných tábořišť, a naopak představují formu privatizace volné krajiny."
To mi fakt nepřipadá jako souhlas (ne-li rovnou požadavek) s legalizací ilegálních tábořišť/staveb. Nemluvě o tom, že "nově otevřená turistická destinace" předpokládá nějaký ten hotel nebo aspoň kemp, a ten je potřeba stavebně a bůhvíjak ještě povolit. Nedovedu si představit, jak někdo propaguje něco, z čeho nebude nic mít.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

3.2.2024 13:55 Reaguje na Ladislav Pícha
Nově otevřená turistická destinace žádný hotel ani kemp nepředpokládá. Kempovat se přece bude právě na těch kempech, když to bude legální. Stane se z toho zážitková turistika, legalizace přitáhne stovky nebo tisíce zájemců o přespání u ohně pod převisem.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

4.2.2024 19:41 Reaguje na Ivan Brezina
Na tu zážitkovou turistiku je třeba trochu fandovství . Rozhodně to není autem dojet až na místo ,přespat na měkké madraci a pustit si hlasitě magneták.Na to je lepší koupit si let balonem.
Odpovědět
OH

Oto Homolka

6.2.2024 01:19 Reaguje na Ivan Brezina
Musí být hodně frustrující, když máte osobní mánii (jinak se to vaše několikaleté křížové tažení nazvat nedá), kterou si snažíte sám před sebou a celým světem obhájit. A najednou vám do toho hodí vidle skupina lidí, kteří jsou, na rozdíl od vás, v dané problematice nespornými, odbornými autoritami.
Třetí možnost tu samozřejmě je a byla vždycky. Používat na obou stranách zdravý rozum a přijmout akceptovatelný kompromis. Přesně jak to popisují ty odborné autority ve svém vyjádření. Ale kde je mánie, nemůže být rozum.
Odpovědět
LD

Láďa Ducháč

11.2.2024 22:50 Reaguje na Ivan Brezina
Ivane jaké to je být za blbečka proti kterému jdou všichni? Jaké to je se opakovaně ztrapňovat? Jaké to je být udavačem, vyvrhelem a morálním ztroskotancem? Jsem zvědavý jestli přijmeš pozvání pana Pokorného do jeho podcastu. Pokud ne, tak ještě jedna otázka - jaké to je být srab? Nic z toho neznám tak jsem jen obyčejně zvědavý..
Odpovědět
LD

Láďa Ducháč

11.2.2024 22:51 Reaguje na Ivan Brezina
Ivane jaké to je být za blbečka proti kterému jdou všichni? Jaké to je se opakovaně ztrapňovat? Jaké to je být udavačem, vyvrhelem a morálním ztroskotancem? Jsem zvědavý jestli přijmeš pozvání pana Pokorného do jeho podcastu. Pokud ne, tak ještě jedna otázka - jaké to je být srab? Nic z toho neznám tak jsem jen obyčejně zvědavý..
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.2.2024 09:31
Moudří lidé jdou vždy cestou smíru a logického uvažování. Zaujatí a zhrzení
fanatici jsou nekompromisní a radikální. Když společnost podlehne nenávisti,
tak není daleko k násilí. Proto někteří vědci vyzývají k moudrému rozlišení
daných lokalit a nepodlehnout fanatickému odstranění všech tábořišť. To je
názor, který zastávám i já a taky tu osvětu, kdy je možná dohoda tábořiště
upravit tak, aby byla v souladu s přírodou. Montážní pěnu je přece možné odstranit, plastové okno rovněž a místo kadibudky potentovat celé okolí.
Pak to bude v souladu s přírodou? A nebo je cílem úplné vyhnání trempů z
Roverek a uzurpace přírody "vyvolenými" samozvanci? Pro p. Březinu "B"!
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

1.2.2024 09:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Jestli neumíte vykonat potřebu v přírodě bez toho, aby jste potentoval celé okolí, pak nechoďte do lesa trampovat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.2.2024 09:59 Reaguje na Michal Uhrovič
Milý pane umím, ale pokud se chci vytentovat pod kámen, kde
už jeden exkrement leží, tak to vyžaduje hledat, kde ještě
není. Pokud se spokojíte se zakrytím svého produktu listím,
tak do jiného takto "uklizeného" lejna můžete taky šlápnout. A s lopatkou na kopání jámy na vykonání potřeby na vandry
nejezdím. Poučte mne o jiném přírodním uklizení exkrementů
na místech s vyšší pravidelnou koncentrací návštěvníků. Já
kadibudku nepotřebuji, ale pokud takové místo díky aplikaci
navštíví masňáci, tak je lépe, když vykonají potřebu do
ní, než přírodu ozdobit svými produkty a papírem. Jim asi
těžko vysvětlíte, jak mají se svým "produktem" zacházet a
pak už je jednoduché tvrdit, že to tam zanechali trempové.
Je to stejné jako s jinými odpadky a nedohašenými ohni,
kdy se to svede na trempy i kdyby tam měsíc nebyli. Pro
někoho je mamlas v maskáčích tremp a tremp v šusťákovce
masňák. To je pak těžké mu vysvětlovat kdo je kdo!
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

1.2.2024 10:09 Reaguje na Břetislav Machaček
Za 1. existují i malé lehké lopatky pro tyto účely, ale dobře, lopatku nenosíte.
Za 2. odejdu víc jak 200m od táboriště do míst, kde je to příhodné a lidi moc nechodí, abych předcházel problémům, které popisujete
Vezmu větev, takovu, aby se při kopání díry v zemi nezlomila. Nejlépe delší větěv, kterou zlomím, aby vznikla nějaká špička, aby se lépe kopalo.
Vykopou díru (když dokáže liška vyhrabat díru tlapkami, tak i tou větví to jde), vykonám potřebu, zahrabu díru. Zamaskuji listím. Pokud je díra dostanečně hluboká, pak není problém na zahrabanélejno šlápnout bez větších škod.

Takto by to nešlo?

Ano, máte pravdu, na táboriště jezdí lidi, co to neumí a serou všude kolem. Proto se vybaveným tábořištím vyhýbám a nepřipadá mě dobré takové táboriště v lese budovat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.2.2024 10:30 Reaguje na Michal Uhrovič
Jste idealista, který si myslí, že je to vždy
možné. Uvedu příklad táboření v zimě, když je půl
metru sněhu a nebo půda zmrzlá na kost. Vykopete
půl metru sněhu, klacíkem vykopete do zmrzlé půdy
díru a vše uvedete do původního stavu? A v tom se
probudíte doma v posteli s rukou v nočníku! Víte
já zažil metrový sníh a patnáct stupňů pod nulou
ve sněhové vánici, kdy si zadnice usmyslela se
vyprázdnit. To pak nekopete díru, pouze ušlapete
sníh a radujete se, že jste to stihl bez nadělání do kalhot. Vy ale asi jezdíte pouze v hezkém
počasí a někam, kde lze klacíkem vykopat díru.
A nebo máte výdrž jít někam 200 metrů hledat to vhodné místo. Takové teoretiky od PC miluji, když
mne poučují a nikdy nemuseli vykonat potřebu v mrazu, sněhu a vánici tak, aby po nich nezbylo
po roztání sněhu nic. Tehdy bych vzal za vděk
kadibudkou a nezanechal po sobě ve sněhu památku.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

1.2.2024 10:38 Reaguje na Břetislav Machaček
pane, jestli si myslíte, že bych vás chtěl poučovat, tak špatně chápete můj text.
O sněhu se v diskuzi nepíše, vyjadřoval jsem se ke kadibudkám a potřebě na táborištích. Ano, ve sněhu je to jiné a ano, v zimě nejezdím kvůli zádům, jezdím už jen jaro-podzim.
Ve sněhu to jinak nejde, jak píšete. Když jsem jezdil ve sněhu, vždy jsem vydržel do nějaké hospůdky.

Podle mě by táboriště s kadibudkou měly být na soukromých pozemních nebo na pozemcích v lese, kde to vlastník lesa schválí nebo v rámci nějakých turistických tras. A ne tam, kde si to každý podle svého vybuduje jak chce.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

1.2.2024 10:40 Reaguje na Břetislav Machaček
A prosím nenálepkujte. Nejsem žádný teoretik od PC. Možná jsem mladší a nemám tolik odjezděno jako Vy.
Nechápu, proč útočíte.


Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.2.2024 16:01 Reaguje na Michal Uhrovič
Tak to promiňte, ale já pouze připomněl,
že se na ta místa asi nejezdí pouze když
je hezky a když mohou vykonávat potřebu
podle vašeho návodu. Když jsme ještě
organizovali dětské tábory, tak byla
kadibudka nařízena hygienou a nikoho
nikdo neposílal do lesa zálesácky konat
potřebu. Neříkám, aby byly kadibudky
podmínkou tábořiště, když vydržíte celý víkend a vykonáte potřebu až v hospodě
a nebo doma, ale lépe někde v křoví ta
kadibudka, než kolem dokola možnost
narazit na mizerně ukryté lejno. To se
mi stalo a mohu říci, že jsem měl co
dělat, aby mi kanady nesmrděly jako žumpa. Ono i některá zvířata chodí jen
na jedno místo a netrousí po okolí své
vizitky. Jinak je rozdíl navštěvované
tábořiště a náhodný bivák, kde se vždy
zachovám jak doporučujete a nežádám tu kadibudku. Já ji nežádám ani na tom
tábořišti, ale taky ji neodsuzuji, když
plní svůj úkol a není jako pěst na oko.
Odpovědět
LB

Lukas B.

1.2.2024 19:00 Reaguje na Břetislav Machaček
jak tady do Vás šijou, tak se Vás zastanu. nouzové útulny v alpách a výškové tábory v himalájích jsou mementem - mementem jak ne. když na solwayhütte nebo Vallotce není hajzlík, tak se mnohý turista v nouzi vysere na podlahu vedle palandy a pak se toho štítí a neuklidí to (klient komerční expedice se bez skrupulí vysere do cizího, aktuálně prázdného stanu). pravidelné spací místo si kadibudku rozhodně zaslouží. klidně 100 metrů daleko, někde, kde to neobtěžuje.
Odpovědět

Radek Čuda

2.2.2024 12:05 Reaguje na Lukas B.
Když tady se ta diskuze poněkud vymkla z kloubů a začalo se míchat dohromady táboření a pobyt v přírodě. K pevně danému tábořišti samozřejmě hajzlík ... myšleno jako zařízení:-) ... nutně patří, v tom má pan Macháček pravdu. Ale k tomu tábořišti taky patří to, co dříve psal pan Uhrovič, tedy že by měla být budována pouze na místech se souhlasem vlastníka pozemku.

K volnému pohybu v přírodě na druhé straně patří i to, že si člověk uleví když, a kde, to něj zrovna přijde ... zrovna tohle se v báglu odnáší blbě:-) ... ale je jeho povinností se s tím vypořádat tak, aby tím neoblažil další pocestné.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

1.2.2024 10:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Ještě se váš text dá chápat tak, že aby pan Machaček mohl jezdit v zimě na tramp, tak postavte kadibudky všude.
Odpovědět
TK

Tomáš Korčák

1.2.2024 13:19 Reaguje na Michal Uhrovič
Pánové, Vaši diskuzi již před mnoha lety vyřešil Mojžíš, který přikázal Izraelcům, kteří putovali pouští, následující: "Venku za táborem měj vyhrazené místo a tam odcházej konat potřebu. Ve svém nářadí měj kolík. Když si venku dřepneš, vyhrab s ním jamku a zase svou nečistotu zakryj." (5. Mojžíšova 23:13-24) Tato rada je univerzální, pro všechny kultury a období při pobývání v přírodě. Jistě, že jsou výjimky, např. při metru sněhu a vánici :)
Odpovědět

Radek Čuda

1.2.2024 13:39 Reaguje na Tomáš Korčák
Jo proto se tam lonzali 40 let:-))).
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.2.2024 14:59 Reaguje na Radek Čuda
Zúrodňují poušť již od Mojžíše, jim by rostly i smrky :)
Odpovědět
VM

Vaclav M.

2.2.2024 16:55 Reaguje na Tomáš Korčák
"jistě, že jsou výjimky, např. při metru sněhu a vánici "

Hmmm ... neda se to resit vetsim kolikem? ;-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.2.2024 18:35 Reaguje na Vaclav M.
Ano, když si ho zarazíte "někam"
a vytáhnete až doma!
Odpovědět
VM

Vaclav M.

4.2.2024 20:33 Reaguje na Břetislav Machaček
:-D.
Odpovědět
JV

Josef Valenta

4.2.2024 19:47 Reaguje na Břetislav Machaček
My jsme s těmi lopatkami jezdili,pakližě jsme měli být někde déle/ Třeba jsme hajnýmu sázeli stromky/ tak jsme si tu provizorní latrínu postavili Josef Valenta
Odpovědět
JV

Josef Valenta

4.2.2024 19:47 Reaguje na Břetislav Machaček
My jsme s těmi lopatkami jezdili,pakližě jsme měli být někde déle/ Třeba jsme hajnýmu sázeli stromky/ tak jsme si tu provizorní latrínu postavili Josef Valenta
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.2.2024 09:39
Průběžný stav na články zatím 3:2 pro ponechání některých stanovišť.
Odpovědět

Radek Čuda

1.2.2024 12:46 Reaguje na Jarka O.
Tak já si myslím, že pokud by správa CHKO vytipovala pár tábořišť, jasně odůvodnila proč tato ano ... zrovna zde a zrovna v této podobě ... a proč jiná ne a postarala se o to, aby uvedené bylo skutečně respektováno, tak je po problému i po diskuzi.

Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

1.2.2024 12:56 Reaguje na Radek Čuda
1**
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.2.2024 18:33 Reaguje na Radek Čuda
Když jsem si přečetl diskusi na "Aktuálně", tak pochybuji,
že by byl p. Březina s tímto spokojen. On nenávidí trempy
a jakákoliv tábořiště. Přečtěte si ty nenávistné komentáře
a pochopíte o co mu jde a dohoda to není !
Odpovědět

Radek Čuda

2.2.2024 11:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Březinovi do hlavy nevidím, nicméně kdyby na to správa léta nedlabala, tak by mohl nenávidět co chce a byl by tak max za magora a skoro nikdo jej nebral vážně, protože těžko poukazovat a problém někde, kde fakticky žádný není.

Jenže tady je. Bohužel.
Příčina - následek.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.2.2024 13:03 Reaguje na Radek Čuda
Našla jsem rozhovor s p. Pořizkem, kde stojí, že nemají kapacity a neznají každý kout v lese, nejsou stále v terénu. Tak to holt je, nemusíte ho vinit z lemplovství. No tak teď tu funkci bude plnit aktivní veřejnost, to bude v lese radosti a klidu, sednete si a už u vás někdo bude a za hodinu přijde další aktivní skupina... Říkam to dlouho, že společnost bez hájenek a hajných spláče nad výdělkem, bylo nás málo, kdo si to dovolili myslet, zbytek byl moderní. Na okraj, nevím, co by bylo špatného na legalizaci nebo stavění laviček u lesních cest. Fakt nevím, komu vlastně p. Brezina prospěje, ach jo.
Odpovědět

Radek Čuda

2.2.2024 15:30 Reaguje na Jarka O.
Tak jedna věc je nevědět o všem, a hned, jak se něco objeví. Na to fakt nemá lidi ani prostředky a nebylo by možno mu to mít za zlé. Problém je v tom, že tady se ve valné většině případů jednalo o fleky, o kterých léta věděl kde kdo, jen správa se tvářila, že ne. Takže v tomto případě jsou jen dvě možnosti. Buď správa absolutně neměla šajna, co se jí tam po dlouhá léta děje ... a tomu fakt nevěřím, a pokud, tak by měli odevzdat nejen pracovní smlouvy, ale i občanky ... nebo Pořízek kecá.

K hajným ... to je otázka na vlastníka lesa, ten ho musí zaplatit.

A Březinovi někde vadila nějaká lavička u cesty? Já nevím, ptám se, bo sám jsem to nezaznamenal.
Odpovědět
VM

Vaclav M.

2.2.2024 16:48 Reaguje na Radek Čuda
Jasne ze keca. Leta se to tam tise tolerovalo a az se to vymklo kontrole.

Ono je to komplikovanejsi, tipuji ze se znaji s lidmi za nekterymi kempy a faktem je ze jim trampove s nekterymi vecmi pomahali, viz. treba alej na Stare Husi ceste. Pak je lidsky tezke proti nim zasahnout.
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.2.2024 15:33 Reaguje na Radek Čuda
Tak já vím,že lidi jsou různé. Proto říkám, že si za stav lesů mohou ti, kdo odkývali prodeje hájenek a rušení hajných, a teď řvou o lidech a zákonech. Pár lávek v lese není proti zákonu, ale i ty p. Brezinovi vadí.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.2.2024 23:33 Reaguje na Radek Čuda
1*
Odpovědět
Sl

Slovan

2.2.2024 05:19 Reaguje na Radek Čuda
Přesně!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.2.2024 10:34
Pokládám stanovisko článku za rozumné a vyvážené. Bohužel někteří mastnáci... pokazili přístup AOPK = přehlížení.
Odpovědět

Radek Čuda

1.2.2024 12:48 Reaguje na Slavomil Vinkler
Bohužel s tím správa CHKO měla, a si dokonce říkám že musela, počítat. To prostě k masové turistice patří a ta tu s námi bohužel je a dlouho ještě bude.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.2.2024 14:14 Reaguje na Radek Čuda
Je to stejné jako vždy. Dříve např. rybáři mohli přijet poměrně blízko v vodě. No ale pak se přidalo chytání chyť a pusť, 24 hodin, bivakování, lodičky, úprava míst, nepořádek, odpadky, fekálie.... Výsledek se dostavil. Všude jsou zákazy vjezdu, obecní vyhlášky...
Odpovědět
Sl

Slovan

1.2.2024 20:02 Reaguje na Slavomil Vinkler
Souhlas s obouma. Pokud by se z toho nestala masová záležitost, nikdo by to neřešil a trampové by měli klid. Tam už je to ale fakt moc.
Odpovědět
Sl

Slovan

1.2.2024 19:51
Patří trampismus do naší přírody? Nepochybně ano, stejně jako ale vymáhání práva patří do ochrany přírody po celém světě. Patří i do té naší nebo ne? Je-li tam nějaký speciálně dojednaný kompromis, měla by o tom veřejnost vědět.
Patří oheň do přírody? No nepochybně taky ano - otázkou je, zda by tedy mělo být rozdělávání ohně tedy v české přírodě obecně tolerováno. Protože pokud je to tolerováno v Roverkách, nevidím jediný důvod, proč by měli být ostatní v jiných částech republiky pokutováni, když budou přichyceni. Pak by to byl dvojí metr, že? No a pokud je v Roverkách nějaká vyjednaná vyjímka, měla by o tom veřejnost opět vědět. Kde, co a jak. Nic z toho ale není…
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.2.2024 20:05 Reaguje na Slovan
To není dvojí metr. Když se někdo chová ohleduplně tak nemáte důvod zakázat. Ale pokud se vloudí neohleduplní darebáci, nelze než zakázat všem.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.2.2024 23:51 Reaguje na Slovan
Ano!!!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.2.2024 07:48 Reaguje na Majka Kletečková
Vidíte to příliš jednostranně. Přírodovědci ví, že při nedostatku divokých zvířat a nebo domácí pastvy, je mírný sešlap velmi důležitá údržba rezervací. Proto před slušnými návštěvníky zavírají oči. Například na Pouzdřanech jsou chráněné rostliny kolem pěšiny. Zbytek je jednolitý koberec kavylu. Také například na Rané zachránili neposlušní paraglidisté poslední populaci hnědáska skalního. Chdit po původně produkčním smrkovém lese není vůbec škodlivé, spíše užitečné. Co škodí je mastňácké budování staveb, kopání , odpadky, výkaly...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.2.2024 08:28 Reaguje na Slavomil Vinkler
Okáč skalní - Chazara briseis ne hnědásek
Odpovědět
Sl

Slovan

2.2.2024 10:35 Reaguje na Slavomil Vinkler
Však jsou lesy dneska plné lidí. Mnohem víc, než třeba před 30 a více lety. A v době, kdy rostou houby jsou jimi doslova zaplavené. Lidé do lesů chodí i za tmy a po celý rok.
On tu nikdo nechce zakázat lidem vstup do lesů. Zejména v dětech (ale i dospělých samozřejmě) to povzbuzuje pozitivní vztah do budoucna. Ale nějaká pravidla to, zvlášť v hojně navštěvovaných místech, mít zkrátka musí. V tom se ale předpokládám shodneme.
Odpovědět
VM

Vaclav M.

2.2.2024 12:35 Reaguje na Slavomil Vinkler
<i>"Co škodí je mastňácké budování staveb, kopání , odpadky, výkaly... "</i>
V pripade CHKO ano, jinak budovani tabora/kempu/osady je soucasti trampske tradice od sameho pocatku, viz treba osada Svatojanske proudy v miste dnesni Stechovicke prehrady.
Odpovědět
MM

Milan Milan

1.2.2024 20:16
Zákon? No je otázka k čemu takový zákon musel vzniknout, kdo a proč jeho vznik inicioval? Trampink je letitý a běžný druh přebývání v přírodě a není důvod mít touhu jej regulovat nebo dokonce potlačovat. Mám dojem, že jak někdo dostane nějakou funkci a nějaký chlívek, či kousek "revíru", cítí se najednou pánem a zbytek společnosti začne být na obtíž. Závorami, regulacemi, pokutami a zákazy všeho druhu se naše krajina a příroda v posledních letech jen hemží.
Odpovědět

Radek Čuda

2.2.2024 11:19 Reaguje na Milan Milan
Máte tam dvě chyby.

První je, že sice píšete o trampingu, ale nemůžete mít jedna pravidla pro něj a druhá pro ostatní pohyb/pobyt v přírodě. Jen pro všechno dohromady, bo to první je součástí toho druhého. A když to druhé prostě přesáhne nějakou mez, tak se bez regulace neobejdete. Na to je to u nás moc prťavé.

Druhá věc je ta, že je potřeba přijmout fakt, že už všechno nepatří všem, resp. pracujícímu lidu. A díky Bohu a přírodě za to. A zatímco máme historicky díky osvícené Marušce naštěstí poměrně velkou volnost pokud jde o samotný pohyb v krajině/přírodě, tak pokud jde o jiné aktivity. tak se zase taková volnost nekoná. A my bychom si vždy měli být vědomi toho, že ten pozemek někomu patří a my jsme povinni to respektovat.
Odpovědět
TK

Tomáš Korčák

1.2.2024 20:53
Velice děkuji výše uvedeným autorům za toto vyjádření. Myslím si, že to hlavní, o co jde, je především „duch zákona“ o ochraně přírody. Tím duchem je pozitivní vztah k přírodě, ochrana, ohleduplnost a určitá zdravá úcta k ní. Obávám se, abychom nebyli podobni znalcům zákona (zákoníkům), kteří ve své zášti a zaslepenosti ukřižovali Toho, který byl naplněním zákona.
Jako svůj příspěvek připojuji svůj dopis panu ministru Hladíkovi a jeho odpověď:

12.12.2023
Vážený pane Hladíku, ministře životního prostředí,
děkuji Vám za Vaši práci pro naši zemi.
Píšu Vám ohledně kampaně, která již probíhá, ohledně rušení a likvidace trampských kempů v Roverkách a Kokořínsku.
Již jako chlapec a dospívající jsem se angažoval v ochraně přírody a po celý život mám k přírodě vřelý vztah. Dokonce jsem před pár lety o tom napsal i knihu. Od začátku devadesátých let žiji na Mělníku, kde pracuji jako pastor Křesťanského společenství. Do přírody Kokořínska chodím neustále a organizoval jsem za tu dobu již několik set výletů. Zvláště jsme se věnovali dětem, pro které tyto výlety měly velmi důležitý význam. Získávaly samy vztah k přírodě. Při většině výletů jsme také opékali buřty nebo vařili polévku, což byl vždy pro děti zážitek. V kempech pod převisy bylo téměř vždy pečlivě uklizeno a my jsme děti též učili pořádku v přírodě. S ohněm jsme učili děti zacházet vždy velmi bezpečně. V obdobích sucha jsme samozřejmě oheň nikdy nerozdělávali. Od začátku války na Ukrajině pořádáme výlety především pro ukrajinské děti. Nyní budeme mít 17. výlet. Vidíme na nich, jak je to povzbuzuje, některé z nich nic podobného ještě nezažily.
V České televizi jsme viděli dva pořady z cyklu Nedej se (29. 1. + 29. 10. 2023). V těchto pořadech zaznělo mnoho lží a polopravd. Není pravda, že zde vznikla nelegální chatová zóna. Kempy pod převisy jsou většinou vytvořené jen pro posezení. Srubů se střechou je zde velice málo. Je také absurdní, že se v tomto pořadu například brojí proti rozdělávání ohňů, a přitom je tam sami tvůrci pořadu na několika místech rozdělávali. Trampové jsou zde nazváni jako vandalové, avšak ve skutečnosti většina lidí, kteří tyto kempy používají, se v přírodě chová vzorově.
Prosím (spolu s mnoha svými přáteli), aby bylo zastaveno odstraňování těchto tábořišť. Tyto kempy pod převisy mají i svoji historickou tradici. Téměř sto let trampingu v naší zemi a také tradice trampských kempů v Roverkách a Kokořínsku by se mohla stát kulturním dědictvím. Kéž to, co se nepovedlo potlačit ani za komunismu, není potlačeno v této době. K čemu je sterilní chráněná příroda, když k ní lidé nebudou mít vztah? Myslím zvláště na mladé lidi, kteří potřebují vytáhnout ze svých bytů a od počítačů či mobilů. Mládež získá vztah k přírodě v přírodě a ne přes televizi a nějaké počítačové programy. Kéž je zamezeno hysterickému a urputnému odstraňování těchto přírodních posezení. Jestliže někde u těchto posezení je nepořádek či věci, které do přírody nepatří, ať je to odstraněno, ale ať se u toho používá zdravý selský rozum. Můžeme vše dělat podle striktního znění litery zákona, ale pak se z nás mohou stát zákoníci bez ducha. Zřejmě jsou lidé, kteří mají zničení těchto kempů jako svůj životní cíl. Jsem však přesvědčen, že potřebujeme pro ochranu přírody povzbuzovat zvláště mladé lidi k pozitivnímu vztahu k přírodě pobytem v přírodě.
Děkuji za zvážení tohoto příspěvku.

Odpověď z 30.2.2024:
Vážený pane Korčáku,
děkuji za Váš podnět a Váš zájem o ochranu přírody.
Jsem si vědom skutečnosti, že odstraňování trampských objektů na území CHKO Kokořínsko – Máchův kraj vyvolává mezi veřejností kontroverze,
a to i s přihlédnutím k Vámi zmiňované historii trampingu, která je s územím neodmyslitelně spjata.
Ministerstvo životního prostředí ČR, jakožto ústřední orgán státní správy, však musí brát v potaz především platnou legislativu a z ní vyplývající předpisy a nařízení.
Trampské objekty, které lze podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon považovat za stavby, nemají potřebná povolení a jedná se tedy o stavby nelegální, a proto musely být zlikvidovány.
Významný problém, a to i u jednoduchých kempů tvořených několika kládami na sezení, je porušování § 20 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), který v lese a 50 m od jeho okraje zapovídá rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa.
Jako krajně nevhodné vnímám rovněž vnášení cizorodých prvků (nejrůznější krycí plachty, vytváření suchých WC apod.) a odpadu do přírodního prostředí.
Jak již jsem zmínil, dlouholetou trampskou tradici území však nelze zcela opomenout. Stejně tak skutečnost, že většina návštěvníků se k přírodě CHKO Kokořínsko – Máchův kraj chová šetrně.
Z tohoto důvodu nyní ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR hledáme cesty, jakým způsobem alespoň část těchto míst zachovat pro další generace.
Naším cílem opravdu není vypudit lidi z přírody, sdílím Váš názor, že opravdový vztah k ní je možné získat především přímým kontaktem.
Věřím tedy, že se podaří nalézt takové řešení, které bude přijatelné jak pro návštěvníky, tak pro přírodu a krajinu.
V případě dalších dotazů se prosím obraťte na Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR.
S přáním krásného dne
Mgr. Petr Hladík, ministr životního prostředí
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

1.2.2024 22:11 Reaguje na Tomáš Korčák
Já tomu nerozumím. Někdo vám brání brát děti do přírody?
Odpovědět
TK

Tomáš Korčák

2.2.2024 07:27 Reaguje na Ivan Brezina
Asi 30 let chodíme do Kokořínska a Roverek. Měli jsme nespočetné množství výletů s dětmi, s dospělými, s rodinou. Zvláště když jdete na celý den, potřebujete se někde zastavit, odpočinout, posedět, pojíst, případně se zahřát (chodili jsme téměř za každého počasí). Jsme vždy velmi vděčni za posezení pod převisy. Tyto převisy jsou pro nás organickou součástí přírody, poznali jsme jich možná 60.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

2.2.2024 08:01 Reaguje na Tomáš Korčák
Ano, a někdo vám tedy brání pod ty převisy s dětmi chodit?
Odpovědět
TK

Tomáš Korčák

2.2.2024 08:14 Reaguje na Ivan Brezina
Pokud by byly tyto kempy pod převisy zlikvidovány, pak ano.
Odpovědět

Radek Čuda

2.2.2024 11:27 Reaguje na Tomáš Korčák
Ale no tak, zase trochu přibrzdíme a vrátimě se do reality.

Schovat se pod převisem vám nikdo nebrání, sednout si můžete na celtu nebo na karošu, vše zcela legálně a bez omezení, nejste v NP. V ešusu na vařiči si úplně stejně můžete uvařit cokoli ... jen s prckama je dobrý do toho nelít šnaps:-). Jediné co z vámi popisovaného nemůžete, je rozdělat si otevřený oheň, což nicméně legálně nemůžete v lese obecně.
Odpovědět
VM

Vaclav M.

2.2.2024 11:56 Reaguje na Tomáš Korčák
Jak proboha? Jako kluk jsem chodil na putaky tehdy v ramci hnuti Brontosaurus, bylo tam treba petadvacet deti, takze mista k sezeni stejne temer nikdy nestacily. Deti mam sam tri a neni problem hodit malou celtu na zem, zejmena pod previsem a posadit se na ni. Chodim obcas i ve skupine, kde je nas osm dospelych a deset malych deti. Berem deti od jednoho roku, ktere je nutne jeste napul krmit, prebalovat, delam to na celte a nikdy nebyl problem.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.2.2024 12:56 Reaguje na Vaclav M.
Ty převisy od nepaměti sloužily lidem a to má přestat kvůli umělému zákonu a CHÚ, které bylo zřízeno v lidmi osídleném kraji. Lidé si je upravovali účelně. Pokud jste vedoucí dětského oddílu, což p. Korčák jak to vyznívá, je, tak jste rád za jednoduché zázemí. Jak jsou ta sezení škodlivá? A jsou pod "každým" převisem nebo jen pod každým desátým? Ptám se Vás, protože tu na to bylo více ruzných odpovědí. Pokud je nutné je zlegalizovat, jinak budou rozmetána, tak na výuková místa, s povoleným ohništěm. Nejsou to stavby podle stavebního zákona. Krom dětských oddílů, které tam jdou dopoledne a většinou ve všední dny, se tam o víkendech vejdou i trampi. Zde problém není osoba p. Breziny, nýbrž internetová zvadla za zážitky. To trampi normálně nedělají. Krom toho se p. Brezina bohužel v jedné diskuzi vyjádřil, že bude dál hledat podobná místa s pomocí k nahlašování vycvičené veřejnosti po celé republice. Tedy mu jde nejen o "jeho" Roverky.
Odpovědět

Radek Čuda

2.2.2024 15:40 Reaguje na Jarka O.
Znovu. Jde vám o to zalomit to pod převisem, nebo si pod ním rozdělat táborák?

To první je zcela v pohodě, nic a nikdo v tom nebrání a nějaké sezení tam fakt nepotřebujete, bo pískovec, tedy na zemi písek, takže luxus. Max si půjčit od Honzy Nedvěda Igelit ... byť ne kdyby přišel k ránu déšť, ale pod prdel:-))).

Dělání si táboráku v lese, to už je trochu jiné kafe a už s ohledem na nelegálnost mi to s oddílem nepřijde jako úplně nej nápad. A když k tomu přidáte grilování pískovce v CHKO, tak to už jsme úplně někde jinde a takové taškařice by se měly odehrávat fakt jen na místech, která k tomu vlastník lesa s CHKO určí.
Odpovědět
VM

Vaclav M.

2.2.2024 16:30 Reaguje na Jarka O.
Nikdo vam stale nebrani se zastavit pod previsem a nikdo vam nebrani pod nim bivakovat, a to vcetne deti. Takze lidem mohou slouzit dale.

Jedine co nebudete moci je stavet tam chaticky, sruby, zachody, pouzivat montazni penu, vrtat a sekat do piskovcu, opalovat steny ohnem a jinak nicit piskovcove skaly, zamorovat okoli plastem ci jinym bordelem. Tahle omezeni vam cini problem?

Pokud se ptate kolik previsu je poskozenych, evidentne jste tam dlouho nebyla a nemate predstavu o situaci.

Ja jsem si take drzel odstup, ale pote co jsem oblast po letech navsitivil, uz ne.

Pokud budem pokracovat po stejne trajektorii, tak tu lokalitu znicime.

Muzeme se dohadovat, ze to nedelaji skutecni trampove - asi bych souhlasil - ale mastnaci hledajici neobvykle zazitky, jenze to je to v jadru jedno. Vy nemate realne zadnou moznost jak to uhlidat a zabranit jedne skupine v pristupu a druhe nikoliv. Takze jedinym resenim je pozadovat dodrzovani existujicich pravidel - tady se neprinasi nic noveho - minimalne do do doby nez se situace zlepsi.

Jinak to nafukujete, v rodine mam ucitele, kteri jezdi na skolni vylety a tydenni skolni pobyty v prirode s kazdodennimi vylety a posledni co chcete je aby vam deti ceslou lezly do nejakych improvizovanych staveb a konstrukci. Ohne se delaji, vcetne opekani burtu, ale v prisne kontrolovanych podminkach, oni ucitele maji za deti trestni zodpovednost a nekteri rodice jsou jim schopni omlatit o hlavu i propalenou bundu.
Odpovědět
Sl

Slovan

3.2.2024 07:50 Reaguje na Vaclav M.
Naprostý souhlas, dobře napsáno! Stejně tak p. Čuda.
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.2.2024 15:27 Reaguje na Vaclav M.
Kolik převisů je osídlených, stále není jasné. Proč mi posouváte nějakou rychlou budoucí snahu o osidlováni dalších převisů? Já si říkala, kdo první vytasí s bezpečností, tak jste vyhrál. Přitom největší škody na prostredí napáchali "odborníci" - určitě to víte. Právě jednoduché sezení by pro děti bylo fajn a přehledné pro učitele. Když jinde píšete, že doba změnila a nemá se lkát po starých časech, tak sezení, výukové místo, která my jsme neměli, by byla ta nová doba, a to Vám najednou vadí, tam byste chtěl spartanské poměry.
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

2.2.2024 12:56 Reaguje na Tomáš Korčák
On se někdo chystá zlikvidovat ty převisy?
Odpovědět
VM

Vaclav M.

2.2.2024 11:36 Reaguje na Tomáš Korčák
Nikdo vam nebrani ve vychove deti v prirode. Naopak prave v jejich zajmu a v zajmu nasich potomku je neposkozovat krajinu v CHKO.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.2.2024 11:45 Reaguje na Tomáš Korčák
Plně souhlasím s vašim názorem a očekávám, jaké stanovisko
ministerstvo skutečně zaujme. Nožná bude kompromisní, což asi
neuspokojí p. Březinu a nebo se mu splní sen vypuzení trempů
a třeba i vás, kteří taková tábořiště používáte. On je i ten
zákon stanovující 50. metrovou vzdálenost ohně od okraje lesa
poněkud alibistický, protože najít v lese louku o průměru sto
metrů je iluzorní podmínka. Jsou ale místa u potoků, řek, ve
starých lomech a pod převisy skal, kde v kamení a písku se
nemá oheň jak šířit a skála taky nehoří. Pak to nemusí být
nutně 50. metrů, ale třeba metrů méně. Samozřejmě bičem je
alibisticky nastavený zákon a taky něco jiného je malý oheň
na opečení buřtů a nebo vatra ze které šlehají plameny deset
metrů vysoko a žhavé jiskry létají sto metrů daleko. Obojí je
podle zákona oheň, přičemž ten druhý může zapálit les i když
je 50 metrů od něho, ale ten prvý ani pět metrů od prvého
stromu. Ohánět se špatným zákonem je alibismus stejný, jak je
alibisticky tento zákon samotný. Bude někdo s metrem měřit
při požáru lesa, zda byla dodržena ta vzdálenost, když ani
neví jak velký byl ten táborák svojí velikostí a intenzitou?
Moudří lidé to řeší moudře podle svých zkušeností, ale ti
druzí se ohánějí špatným zákonem, protože je myšlení bolí.
Přeji mnoho úspěchů a zdravého selského rozumu, kterým jste
oslovil ministra. Děkuji.
Odpovědět

Otakar Šída

2.2.2024 13:51
Pojďme z toho udělat petici. Vložte komentář "Souhlasím/nesouhlasím s odborným stanoviskem vědců vyjádřeném výše.

Já souhlasím.
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.2.2024 14:01 Reaguje na Otakar Šída
Nevím,na co nám to bude, ale tak také souhlasím s jejich názorem.
Odpovědět

Radek Čuda

2.2.2024 15:51 Reaguje na Otakar Šída
Já vám do toho nechci házet vidle, ale ono je to stanovisko takové ... nic proti ničemu a fest nekonkrétní. Bo fakt krajní názor, že by tam nemělo být lautr nic, nezastává skoro nikdo. Stejně tak skoro každý souhlasí s tím, že aspoň nějaká regulace tam ... i s ohledem na některé exemplární hrůzy tam ... být musí.

Takže jde o to kolik toho povolit, v jaké formě, konkrétně kde a podobně. Jenže tohle ono stanovisko pochopitelně neobsahuje, a ani nemůže.

Ona už tato formulace ... "Účinky ohně založeného na písčitém podloží v bezpečné vzdálenosti od skalních stěn jsou pro živou i neživou přírodu zanedbatelné." ... je fajn, ale dost naprd. Bo se dostaneme k tomu, co je to ta bezpečná vzdálenost, a to zejména s ohledem na fakt, že není oheň jako oheň, a místo, kde je malý ohníček ok, není ok pokud tomu někdo trochu víc naloží. A jsme rázem tam, kde jsme byli ...
Odpovědět
VM

Vaclav M.

2.2.2024 17:07 Reaguje na Radek Čuda
"Účinky ohně založeného na písčitém podloží v bezpečné vzdálenosti od skalních stěn jsou pro živou i neživou přírodu zanedbatelné."

To me take trklo. Realita je takova, ze opalovani a vysouseni piskovcovych skal urychluje jejich erozi, je to krasne videt v ceskem svycarsku po pozaru. A v Roverkach to podle stop rada lidi nerespektuje.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.2.2024 17:55 Reaguje na Vaclav M.
Škoda, že jste nežil už kdysi v pravěku, kde lidé osídlovali jeskyně, čmárali po jejich stěnách, rozdělávali v nich ohně, až padaly jejich části. Já si to sice taky nepřeji, ale jsem smířlivější v tom, že staří trempové jako já dožijeme a následovníků bude hrstka. A i ta už bude náročnější než my, co
jim stačil romantický ohníček pod převisem nebo
jinde v suchu. Víte já ještě začínal s úeskou,
kam stěží vlezla celta a deka a když jsme v dešti došli někde pod suchý převis, či do nějakého přístřešku, tak jsme byli rádi, že nespíme v dešti
a že si rozděláme na zahřátí oheň.
To nám zůstalo a už asi zůstane. Mohli bychom dožít prosím tak, jak jsme byli zvyklí? Pak si dělejte co chcete stejně, jak už se děje jinde, kde trampské
boudy noví majitelé přebudovali na luxusní chaty s
bazény a tenisovými kurty místo původního hřiště
pro sportování všech osadníků. Je zajímavé, co vše prochází majetným a jak lehce lze nemajetné z lesa vystrnadit podle téhož zákona, který se proti těm
prvým bojíte použít. Když si představím, jak předci
tesali do skal postavy, obličeje a dokonce místa
k bydlení a chovu dobytka, tak nechápu ten poprask
kvůli sto let okuřované skále. A nejen sto let,
protože leckde už tam tábořili pralidé a nebo
později chudí, vyděděnci a vyhnanci. Víte ono
vše jednou skončí a skončí i trempink v této
podobě, stejně jak už mizí nyní. Nebýt propagace
Roverek, tak tam jezdí zlomek lidí co nyní a je
po problémech. Je to jako s propagací Sněžky,
nebo u nás Lysé hory. Co se propaguje je centrem
zájmu a o čem se mlčí, tak tam nepáchne ani noha.
Znám stovky hezkých míst a přírodních klenotů, ale
právě proto o nich mlčím, aby zůstaly jako nyní.
Snahy ukázat lidem třeba hnízdiště sokola dopadne
tak, že hnízdo opustí a pak se hledá viník. Tak
to je u Roverek, kde další a další propagace díky
aplikaci láká nové a nové zvědavce a každý si tam
chce posedět u ohníčku, vykonat potřebu a zanechá
i nějaký ten odpadek. Na vině je propagace a ta
mi připadá cílená, aby se našel důvod zasáhnout!
Co tak aplikaci zrušit a nepřidávat do ní další
lokace? Naopak čtu opak o dalších pozvánkách na
utajená místa, aby lidé viděli, jak to tam ti
zlí trempové devastují.
Odpovědět
VM

Vaclav M.

2.2.2024 22:02 Reaguje na Břetislav Machaček
V rade veci bych s vami souhlasil a nemyslim si, ze vam nekdo chce cilene ublizit, byt to mozna tak vnimate.

Argumentovat minulosti nema moc smysl, v neolitu nas tu bylo pod 50 000, ted 10.5 milionu, krajinu vyuzivame intenzivneji a podobne.

Ano, ta aplikace jednoznacne ublizila a zvysila popularitu a vyuzivani dane lokality. Neni to ale nic noveho, GPS polohy kempu kolovaly uz kolem roku 2008, stejne jako ruzne informace na forech. Nic s tim neudelame, nemuzete blokovat svobodne sireni informaci a vsichni se tomu musime prizpusobit.

Jadro vasi argumentace tedy je, ze vy ve svem veku potrebujete kemp se zachodem, bez nich nemuzete trampovat a jejich niceni povazuje za urcity utok na vasi starsi generaci a chcete jen nechat nejak dozit. Reseni pro vas nemam. Matne si ale vzpominam na dedu. Bylo mi k deseti, jemu 80-83, kdyz jsme spolu trampovali. V zimne uz nechodil, byly to jen kratke trasy do 15km, z dekace se vybaloval vselijak, stejne tak vstaval podivne s pomoci hulky, do kopce jsme na nej cekali. Stejne si ale nedokazi predstavit, ze by se kvuli nemu menila pravidla hry.

Ano, jsou tu generacni rozdily. Podle toho co rikate, patrite ke genraci trampu, ktera zacala v 60. ci 70. letech, tedy generace meho otce. Usarna, v ni srolovany dekac, igelit, celta, nahradni triko a trenky, v horni kapse jidlo, v bocnich kapsach drobnosti - ponozky, sirky, cukr, caj, KPZka a pripadne bagr. Esus a cutora chycena na cele usarny a nekdy pres rameno zebradlo. V kapse penize, nuz, do ruky kytara a hura na vlak. Take jsem tak pod vlivem teto generace zacinal a komicke je, ze muj deda, ktery byl predvalecny tramp odchovany na teleti, povazoval uz tohle vsechno za zmekcilost. No a ja uz jsem jeste rozmazlenejsi, s usarnou se uz trapit rozhodne nechci, beru navic karimatku, zdarak a varic a par dalsich drobnosti. Trampovani generace meho otce bylo vice o lidech, o komunite, o hudbe, o osadach. Ano, z me generace, tedy mozna i vasich deti, se trampingu venuje podstatne mene lidi, a u velke casti z nich je hlavni motivaci pobyt v prirode, nikoliv lide ci hudba, a vice lpeji na jejim zachovani - to jsem asi take, dalsi cast jsou spise uz jen turiste a neomezuji se jen na CR a organizuji se a komunikuji na internetu. Jak to budou mit me deti az dorostou, nevim, ale bude to take jine. To je zivot. Ltkat odchazejicimi casy je posetilost.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.2.2024 11:04 Reaguje na Vaclav M.
Já taky ten záchod nepotřebuji, ale považuji
ho za lepší řešení, než se bát někam šlápnout.
No a pouze dodám, že uspěchanost likvidovat
tábořiště je zbytečná. S radikálním úbytkem
naší generace tábořiště zaniknou samy od sebe. Vím jak to dopadá s osadami, které mizí jedna
za druhou a nebo nevykazují žádnou činnost
mimo sleziny někde v hospodě. Stáří potká
každého z nás, pokud se ho dožije a zjistí,
že už to nejde. Zbavit ale tyto lidi násilím posledních hezkých dnů života je asociální
i kdyby to bylo posvěceno deseti zákony.
Já za základ považuji toleranci a umění se
dohodnout. Mi je radikalita v tomto cizí
i kdyby byla dlážděna ušlechtilými cíli.
Když jsem si přečetl mez vědci jméno pana
Cílka, tak s vědci musím plně souhlasit.
Ten člověk má tolik pokory a moudrosti
ohledně přírody, že mne žádný pan Březina
nemůže přesvědčit o tom, že vědci nemají
pravdu. Lze přece konat pouze v duchu
zákona i bez jeho striktního dodržování,
ale to chce tu moudrost a tu toleranci
a ne radikální likvidaci všech tábořišť.
Obávám se oplácení stejnou mincí někým,
kdo je podobně radikální a pak asi nastane
hon na čarodějnice(trempy). Zažil jsem to okolo roku 1980 po napadení agenta STB po
jeho odhalení a s jeho pomstou, kterou pár
kamarádů škaredě odskákalo. Po jeho povýšení
do Prahy nastal mezi trempy a policií smír
a klid, protože ani oni netoužili po "válce".
"Válečných" štváčů se každý bojí a nikdo
mimo jim podobných je ani nemá rád. Jsou to
zapšklí vyděděnci většinové společnosti
toužící po sporech, válčení a vyznamenání
za zásluhy za něco, co jiným škodí.
Odpovědět
VM

Vaclav M.

4.2.2024 20:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Nemyslim, ze zaniknou s vasi generaci.

Klasicky tramping po valce i pred vznikl za urcitych socioekonomickych podminek a ted jsou jine.
Proste 60. ci 70.leta jsou neopakovatelna, stejne jako 20. ci 30.leta predtim byla jina. Tramping v teto podobe asi skutecne konci nebo se dostava na okraj. To ale neznamena, ze lide tam nebudou jezdit, spise tam bude jina motivace, jiny nazev a chovani, nebudou spjati s divokym zapadem a bude to treba bushcraft ci hiking a podobne, ale stejne to bude v ceskych podminkach ovlivneno trampingem, ta stopa bude v nas jeste po generace.

Soucasny problem spise je, ze jich do takovych oblasti jezdi moc.
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.2.2024 15:53 Reaguje na Vaclav M.
To se ví, že se doba mění. Svolání potlachu po internetu je ok, když to někdo chce, jenže tady jde o fejkovou aplikaci jakotrampů, které zve do lesa osoby s úmyslem škodit, možná, někdo i psal mstít se. Co se týče pobytu v přírodě, tak každý má svůj způsob, my začínali jinak, a víte co, vlaky a autobusy teď jezdí hůř než v 90.letech. P. Machaček nelká, popisuje, jindy psal, že je ochranáři odněkud už vyhnali, i když těch pár lidí žádné škody nedělalo. Snahy vyhnat trampy jsou, přispějí komerci, celkovému zdraví dětí ani dospělých však ne. Nad tím se lká pořád a pak je snaha stresovat lidi a hrozit zákony, které stejně platí jen pro někoho. A kdo vlastně ničí krajinu, NP, stát, řeku, lesy ...?
Odpovědět
VM

Vaclav M.

4.2.2024 20:52 Reaguje na Jarka O.
Jasne, z globalniho pohledu je ochrana teto oblasti nicotna a nevyznamna a jen par zmenami v prumyslovem zemedelstvi bychom udelali pro prirodu a krajinu vice. Nicmene z pohledu teto oblasti je to celkem zasadni, ty piskovcove steny a souvisejicic ekosystem jsou jednim z hlavnich duvodu proc je to vubec chranene.
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.2.2024 15:53 Reaguje na Vaclav M.
To se ví, že se doba mění. Svolání potlachu po internetu je ok, když to někdo chce, jenže tady jde o fejkovou aplikaci jakotrampů, které zve do lesa osoby s úmyslem škodit, možná, někdo i psal mstít se. Co se týče pobytu v přírodě, tak každý má svůj způsob, my začínali jinak, a víte co, vlaky a autobusy teď jezdí hůř než v 90.letech. P. Machaček nelká, popisuje, jindy psal, že je ochranáři odněkud už vyhnali, i když těch pár lidí žádné škody nedělalo. Snahy vyhnat trampy jsou, přispějí komerci, celkovému zdraví dětí ani dospělých však ne. Nad tím se lká pořád a pak je snaha stresovat lidi a hrozit zákony, které stejně platí jen pro někoho. A kdo vlastně ničí krajinu, NP, stát, řeku, lesy ...?
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.2.2024 15:36 Reaguje na Vaclav M.
Třeba hledali granáty, zrnka zlata, staré lastury nebo způsob výroby skla ;)
Vás v článku neuspokojila vyjádření geológa přes pískovce a druhého geologa přes vrchní nezpevněné, erodované a tedy i naše vrstvy? Napsali k tomu. Ten pískovec se drolí i sám jinou erozí, převážně mrazovou a vodní. Že byl občas vysušen vyšší teplotou, ho možná zpevnilo.
Odpovědět
Mz

Miluna z Hor

6.2.2024 09:28
Brezina kdysi si vsadil na to že jeho klimapopíračství po Klausově boku z něj udělá hlavního "ekologa" oligarchie....nepovedlo se, ten pavědecký fosilní klan neuspěl a myslícím lidem je už jen pro smích ....zkusil tedy ještě restaurovat svoji fatálně a brutálně zprofanovanou karieru po boku xenofobů, fašistů, rusofilů a konspiračních šílenců na seminářích v InstitutuVK ale zase jeho narcistická touha po tom být alespoň trochu Někdo neuspěla, smutný osud pro něj, štěstí pro ČR .. vsadil na kartu že rozklad demokracie se povede a on bude po boku Semínů a Hájků opět u toho ....zase neuspěl.... ..no a tak si vymyslel tohle....udělá z komára velblouda na chatičkách v lese, udělá si jméno u těch bez paměti a nebude už ten všemi opovrhovaný pavědec ale ochránce přírody!!! ...jako plán dobrý, zvrhlý ale dobrý....bude papežštější než papež a na to by se pár ekologicky smýšlejících mohlo chytit a on by pak zase mohl rozeštvávat klimatickou debatu svými konspiracemi a oddalovat řešení ..... bohužel skuteční vědci mu v tomhle přehánění a rozeštvávání zbytečných válek oponují (např. tímto textem), ale Brezina je zase prohlásí za "skupinku vědců" jako kdysi s Klausem .... snaží se hezky a aktivně...narcismus a touha získat respekt místo opovržení je mocný hybatel, ale Brezina by měl proboha pochopit, že po tom co v týhle zemi po boku té nejhorší pavědecké konspirační spodiny napáchal někteří nezapomenou .... nemá to lehký, ale byl to on sám kdo byl téměř vždycky na špatný straně dějin ...a to má svoje důsledky .... naštěstí tady nemůže mazat jako u sebe na zdi, kde si vyvořil bublinu patologických fosilních popíračských přikyvovačů a vyřešil tak lži ve kterých žije, tady je mu ještě dovoleno vystavit účet za jeho konání ....
Odpovědět
IB

Ivan Brezina

10.2.2024 08:46
27 českých vědců ve svém stanovisku doporučuje zatloukání hřebíků do živých stromů v CHKO. Více na mém ekoblogu Černé skály v CHKO nechceme zde:
https://www.facebook.com/cerneskaly/posts/pfbid0oH9CuNWDBpZM22CJfkBz3odRqyMo4YjNQkrQjMkZwaT2cH8tYZSwCeH6bEb2h19El?notif_id=1707523964866856&notif_t=feedback_reaction_generic&ref=notif
Odpovědět
MP

Michael Pondělíček

14.2.2024 16:52
Jednak předchozí názor považuji za dobrý a souhlasím s I.Brezinou, že původní trampové zejména bivakovali a nelze srovnávat dobu I, republiky a komunismu a dnešek 21. století. Problém Zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je , že je starý jako Metuzalém a naše ochrana přírody a krajiny v čele s AOPK a jejím konzervativním vedením se nikdy neodpoutala od restriktivních forem ochrany přírody a zákazů, které jsou v něm uvedeny. Ani tisíc novel za těch 32 let platnosti Zákona nesmazalo jeho konzervativní podobu, dle které je člověk nepřítel přírody a tu je potřeba ochránit za každou cenu. Proto nevznikla ani žádná nová kloudná verze Zákona, ani participativní metody a ochrany přírody jinde už dlouho zavedené, protože co kdyby těch pár lidí chtělo do přírody více chodit a tak? Ochrana přírody a krajiny je ve všech zemích světa "společenská dohoda o tom, co budeme ještě chránit a proč", nikoliv nástroj pro potlačování. Vše ovšem zůstalo při starém a problémy se v jednotlivých CHKO zametají pod stůl nebo zůstávají jako kostlivci ve skříni. Ostrakizovat stupidně Brezinu za to že jako novinář strčil do jasného vosího hnízda je stupidní.
Problém zůstává a týká se všech CHKO i trochu národních parků (třeba Šumava, Krkonoše). Proč se najednou kdekdo čílí, když někdo kousl Pořízka z CHKO Kokořínsko za to že ignoruje trempské stavby a nejedná dle Zákona? To je jen špička ledovce a úřadování Správ CHKO. Proč si v řadě CHKO nejen trempové často stavějí a dělají jak chtějí? Proč to B. Fišer odmítá v XCHKO Brdy, včetně regulovaného turismu a ubytování, je pak pochopitelné, ví co by s turizmem následovalo. V CHKO Český kras byl tento problém akcentován léta a samozřejmě není dořešen, jen se nárazově odklízely tuny odpadků z nejlepších částí rezervací po "klidných trampech" a jeskyňáři je kvůli ohňům vyhazovali ze štol, kde "pohodově a tradičně" zatápěli chráněným netopýrům. Jistě vědecká komunita může vyjádřit názor, ale měla by alespoň brát na vědomí realitu trampství a také platný Zákon, který "tradice" neakceptuje, zavádět pojmy jako "tradiční místa trampingu" je velmi ošidné, stejně jako zvykové právo a nepostihuje zdaleka všechny aspekty pobytu v přírodě. Děkujeme pěkně...
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist