https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/zoo-praha-stanovisko-ke-zmenam-nazvoslovi-ptaku-i-dalsich-druhu-zvirat
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zoo Praha: Stanovisko ke změnám názvosloví ptáků i dalších druhů zvířat

29.8.2024
V momentě, kdy do jasně cílené a promyšlené komunikace vstupuje názvoslovný chaos, v jehož rámci hrozí, že se zažitý bažant Edwardsův změní na „bažanta annámského“, je práce ochranářů významně ztížena.
V momentě, kdy do jasně cílené a promyšlené komunikace vstupuje názvoslovný chaos, v jehož rámci hrozí, že se zažitý bažant Edwardsův změní na „bažanta annámského“, je práce ochranářů významně ztížena.
V letošním roce započala a na začátku léta kulminovala ve veřejném prostoru diskuze týkající se navrhované změny českého názvosloví druhů ptáků pramenící z iniciativy Názvoslovné komise České společnosti ornitologické (ČSO). Zmíněný orgán navrhl přejmenování stovek druhů ptáků, z nichž patrně největší kontroverzi způsobily nové české názvy 158 druhů papoušků, tedy zhruba poloviny všech popsaných druhů tohoto řádu.
 
Názvoslovná komise byla sice 21. července 2024 výborem ČSO ve své někdejší podobě zrušena, avšak zmíněný diskurz záhy nabyl mnoha vrstev. Především v online prostoru nalezneme na jedné straně relevantní a argumenty podloženou kritiku, která ústí v mnohdy cenné odborné disputace, na straně druhé se objevují emocemi či osobními motivacemi rámcované výpady proti konkrétním osobám, jež hraničí s vulgaritou.

Zoo Praha tímto textem nechce přispívat šumu už tak nepřehledné debaty. Naopak si dává za cíl jasně deklarovat své stanovisko v otázce změn národního názvosloví živočichů, a to co možná nejvíc nadčasově a zejména v kontextu jednoho ze svých zásadních poslání, tedy s ohledem na osvětu a vzdělávání široké veřejnosti.

Zoologické zahrady se v Česku těší z respektované pozice. V očích široké veřejnosti jsou relevantními vzdělávacími institucemi, které spolehlivě generují kvalitní a věrohodný obsah, ať už jde o cedulky v areálu zoo, příspěvky v tradičních médiích i na sociálních sítích či ve svých populárně-naučných i odborných periodicích. Nezapomínejme, že zoologické zahrady jsou nejnavštěvovanějšími turistickými destinacemi v zemi a současně největšími a nejznámějšími místy, kde se široká veřejnost seznamuje s divokými zvířaty a do větší či menší míry i s informacemi o nich.

Naplňování vzdělávací funkce moderní zoologické zahrady není lehký úkol zejména s ohledem na masovost jejího publika. Jde o práci, která musí být ze své podstaty vedena trpělivě, usilovně, kontinuálně a koherentně. Ve svém dopadu musí být srozumitelná, přehledná, ideálně také důvtipná a atraktivní. Chaos se nepojí ani s jednou z vyjmenovaných kvalit. Bohužel právě chaos nastává, pokud přistoupíme na nedostatečně opodstatněné změny názvosloví, tedy něčeho naprosto základního, s čím se člověk při poznávání toho kterého zvířecího druhu seznamuje zpravidla jako první.

Výroky o tom, že názvosloví není závazné a že si může každá zoologická zahrada uvést na cedulkách preferovaný název, jsou vysoce problematické. V takový moment vznikne zmíněný chaos a soudržnost je ta tam. V návaznosti na rozmělnění pak trpí osvěta. Představa některých o tom, že vzdělávací pracovníci či materiály mohou lidi poučovat o různosti názvosloví, je naprosto zcestná.

Prioritou musí být informace o samotném zvířeti, o způsobu jeho života, o oblastech výskytu, o rizicích či důvodech jeho ohrožení a o jeho ochraně, nikoliv vysvětlování synonymní terminologie. Nepřehlednost není atraktivní a pozornost veřejnosti je stejně tak cenná, jako je limitovaná. Nemůžeme si dovolit jí plýtvat na nepodstatném.

Nabízí se také otázka – proč tedy vůbec někdo dlouhá léta sestavuje nové názvosloví, když je výsledek mnohaletého snažení nezávazný a každý s ním může naložit podle svého?

Návštěvník, který se s madou modrotemenným seznámí díky cedulkám před voliérou či Lexikonu zvířat Zoo Praha bude v jiných zdrojích pátrat po tomto druhu a dost dobře se nemusí dobrat uspokojivých výsledků. Nejenže může nalézt označení „papoušek modrošíjný“ vycházející z jedné starší terminologické revize, ale nově by se mohl dopátrat i názvu „alexandr modrošíjný“, který je součástí nynějšího problematického seznamu změn.
Návštěvník, který se s madou modrotemenným seznámí díky cedulkám před voliérou či Lexikonu zvířat Zoo Praha bude v jiných zdrojích pátrat po tomto druhu a dost dobře se nemusí dobrat uspokojivých výsledků. Nejenže může nalézt označení „papoušek modrošíjný“ vycházející z jedné starší terminologické revize, ale nově by se mohl dopátrat i názvu „alexandr modrošíjný“, který je součástí nynějšího problematického seznamu změn.
Licence | Volné dílo (public domain)

Příkladem budiž mada modrotemenný, asijský papoušek, kterého Zoo Praha chová a představuje návštěvníkům v Rákosově pavilonu, tedy v expozičním celku podstatně cílícím na osvětu v oblasti ochrany přírody, zachování biotopů či boje proti nelegálnímu pašování papoušků. Návštěvník, který se s madou modrotemenným seznámí díky cedulkám před voliérou, informační tabuli před pavilonem, tištěnému či webovému Lexikonu zvířat Zoo Praha či díky časopisu pražské zoo, bude v jiných zdrojích pátrat po tomto druhu a dost dobře se nemusí dobrat uspokojivých výsledků. Nejenže může nalézt označení „papoušek modrošíjný“ vycházející z jedné starší terminologické revize, ale nově by se mohl dopátrat i názvu „alexandr modrošíjný“, který je součástí nynějšího problematického seznamu změn.

Laická veřejnost, která projeví zájem, by neměla být vystavena zmatečnosti a nekoherenci. Naopak by takovým lidem měly jít odborné instituce naproti. Argument, že české názvosloví ptáků neodpovídá revizím taxonomie, které se z pochopitelných důvodů pramenících z objevů na poli genetiky promítly do vědeckých názvů, není z našeho pohledu relevantní. Odborná obec se mezi sebou totiž beztak dorozumí pomocí vědeckého názvosloví. Pouze veřejnost utrpí ztrátou něčeho zažitého. Dopad takových změn by byl nejen formálně nepraktický a současně finančně náročný (předělání cedulek, vzdělávacích materiálů, literatury), zneplatnil by práci, která se předělat nedá (publikace, mediální obsah apod.), ale ve svých důsledcích by uškodil především samotným zvířatům.

Dalším příkladem může být bažant Edwardsův, o jehož záchranu ve volné přírodě Zoo Praha i další instituce dlouhodobě usilují. Přimět veřejnost přispět v rámci fundraisingu na pomoc jakéhokoli bažanta je náročné – nejde bohužel o stereotypně atraktivní zvíře. V momentě, kdy do jasně cílené a promyšlené komunikace vstupuje názvoslovný chaos, v jehož rámci hrozí, že se zažitý bažant Edwardsův změní na „bažanta annámského“, je práce ochranářů významně ztížena.

Zkrátka a dobře: Když můžeme mít v českém jazyce „velrybu“ a označovat tímto výrazem živočicha, který rybou není, pak se domníváme, že měnit „modré temeno“ za „modrou šíji“ či odkaz na pana „Edwardse“ vyměnit za připomínku podobně neznámé geografické oblasti „Annam“ považujeme za nesmyslné. A to jsou jen dva příklady z možných desítek, ne-li stovek podobných případů.

Člověk pojmenovává svět kolem sebe, aby ho poznal, aby ho chápal a aby mu rozuměl. Pokud chce někdo něco přejmenovat, měl by mít dotyčný navrhovatel změny velmi dobrý důvod, který povede právě k lepšímu poznání, chápání a porozumění. Zoo Praha takový důvod ani po zralé úvaze mnoha jejích odborníků z oblasti zoologie, ochrany přírody, vzdělávání či komunikace s veřejností nenašla. Nehasme to, co nás nepálí, ale naopak projevujme píli tam, kde to má smysl.


reklama

 
Zoo Praha

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RS

Robert Seifried

29.8.2024 07:18
"Argument, že české názvosloví ptáků neodpovídá revizím taxonomie, které se z pochopitelných důvodů pramenících z objevů na poli genetiky promítly do vědeckých názvů, není z našeho pohledu relevantní." To si asi ZOO Praha dělá legraci. Protože pokud ne, pak touto větou ztratila veškerý vědecký kredit a vyřadila se z další odborné diskuze. Pokud ZOO Praha nechce akceptovat nové vědecké poznatky a nutnost akcí z nich vyplývajících, pak je nutno ji prohlàsit za pavědeckou, zpátečnickou, diletantskou, neřkuli tmářskou instituci. Není možno odmítat pokrok ve vědeckých poznatcích. To je ve vědě, i v životě obecně, neakceptovatelné.
Odpovědět
RS

Robert Seifried

29.8.2024 07:43
Když sleduji probíhající diskuzi o novém ornitologickém názvosloví a když nevěřícně kroutím hlavou nad "odmítači" nových názvů a jejich argumenty, napadají mě dvě základní charakteristiky těchto lidí: 1) pohodlnost, 2) neschopnost akceptovat směr udaný autoritou. K první vlastnosti bohužel nemůžu říct vůbec nic, aby došlo ke změně k lepšímu. Někdo holt bude hledat tisíce argumentů jen proto, aby nemusel nic měnit. K druhému snad jen toto - chápu, že kredit názvoslovné komise byl do jisté míry zpochybněn. Nicméně to neznamená, že by se mělo rezignovat na kontinuální, v pravidelných intervalech konané ověřování, jestli současné názvosloví odpovídá současným vědeckým poznatkům. Pokud minulá názvoslovná komise neměla potřebný kredit, je potřeba vytvořit novou. Někdo namítne, že žádná názvoslovná komise ČSO nemůže mit pravomoc měnit názvosloví. V tom případě se ale ptám, kdo je tedy za české ornitologické názvosloví legálně zodpovědný? Pokud je to ČSO, pak by její práci měli všichni respektovat. Pokud to není ČSO, ale nikdo vlastně neví, kdo je zodpovědný, pak je to velmi velmi špatně. Nějaká vědecká instituce za názvosloví být zodpovědná musí. Pokud není, musí se legálně ustavit. A práci této instituce by poté měly všechny subjekty v ČR respektovat. Jedině tak se vyhneme chaosu, o kterém si myslím, že ho v současné chvíli vnímá úplně každý účastník této diskuze jako nejvíce negativní aspekt.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.8.2024 14:01 Reaguje na Robert Seifried
Nebude se to týkat názvu ptáka, ale jiného, dobře známého druhu. Zajíc polní (Lepus europeus). Nedáme mu raději název z. evropský? Proč, protože se s ním setkávám běžně v lesích, nikoliv jen na okraji, ale hluboko uvnitř lesů. Dnešní pole jsou nehostinná, postřikovaná pesticidy, s mnoha pojezdy mechanizace. Na zimu se z pole stane oraniště - je to ještě pole?

V lese má klid. Za sebe bych mu dal buďto z. evroppský, nebo z. obecný. Ale jelikož název z. polní mi žíly netrhá, nebudu na svém názoru bazírovat. A podobných příkladů můžu uvést více, jen tyto diskuse k ničemu nepovedou, jen k narůstajícím sporům. Každý si bude hájit svou pravdu...
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

2.9.2024 10:28 Reaguje na Robert Seifried
Už to bylo sice několikrát veřejně řečeno, ale asi jen na soc. sítích. Písemně budete mít odpověď za pár dnů v zářijovém čísle časopisu Vesmír.
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

2.9.2024 20:58 Reaguje na Robert Seifried
slíbený článek: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2024/cislo-9/nazvoslovna-sabotaz.html
Odpovědět
JO

Jarka O.

29.8.2024 14:41
Změna názvu (fiktivně) ...rudobřichý na ...oranžovohrdlý je výsledkem dlouhodobých bádání?
Víc by se mi líbily články o krkavcovitých nebo tetřevech.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

29.8.2024 18:23
Jsou mnohem žhavější adepti na změnu názvu, jeden se mi před chvílí připomněl. Zákaz "dětské pornografie". Znám dětskou sedačku, dětské hřiště, Dětský den, dětskou přesnídávku, dětskou literaturu... ale pedofilní pornografii. Tímto žádám komisi (čt a kol), ať okamžitě sjedná nápravu. Jak se říká, netahejme děti do politiky a neberme si je jako rukojmí dospěláckých nízkých pudů.
Odpovědět
JZ

Jiří Zima

29.8.2024 23:17
Už jednoroční dobrovolník Marek ze Švejka věděl, že pták sedící na jalovci je jalovník, případně jalovice. :-)
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.9.2024 16:33
A jaký název si zaslouží pták, kterého spatříme popelit se v prachu, popelník nebo popelnice? Co když pak usedne na jalovec, po dlouhé úvaze bude přejmenován na: jalovník popelový, šedý, špinavý, starý, Metuzalémův .......?? A ptáčkař, který přejmenuje nejvíc ptáků, bude mít na náhrobku do kamene tesáno: Přejmenoval NEJVÍC ptáků jmény, která znali jen 3 Češi na světě. To je přece krásný cíl úsilí a pokud jde jen o ptáčky a zadarmo, tak téměř neškodný. Horší jsou tyto hrátky a poměřování v jiných oborech.
Laický názor :-)
Odpovědět
Tomáš Grim

Tomáš Grim

15.9.2024 17:04 Reaguje na Jarka O.
laický, ale přesný a trefný. za mě je to podobně, jak píšete: https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2024/cislo-9/nazvoslovna-sabotaz.html
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist