Jiří Klimeš: Pohřbené české ptačí názvosloví by zoologickým zahradám žádné velké problémy nepřineslo

Jakékoli české názvosloví není nijak závazné a zoologické zahrady se mohou držet dosavadních názvů. Příkladem různé preference pojmenování je třeba jeřáb bělošíjí versus daurský versus červenolící a totéž je spíše pravidlem než výjimkou i v televizních dokumentech (levhart sněžný versus irbis apod.).

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Tony Rix / Shutterstock

Především jej nikdo nenutí a ani nemůže nutit, aby prováděl úpravy „cedulí“ v zoo. Jakékoli české názvosloví není nijak závazné a zoologické zahrady se klidně mohou držet dosavadních názvů bez ohledu na to, zda názvoslovná komise zanikla či ne. Ostatně se docela běžně stává, že doporučené hlavní české názvy zvířat nejsou v některých zoo včetně Zoo Praha používány. Např. v M. Bobkem zmíněném Lexikonu zvířat Zoo Praha místo „oficiálního“ psa hřivnatého (Anděra 1999) figuruje vlk hřivnatý, místo levharta obláčkového je tam pardál obláčkový (podle M. Anděry se pardál „prokazatelně nevžil“, a proto jej v r. 1999 přejmenoval na levharta obláčkového) nebo v textu o chovaných poddruzích levharta je zmínka o druhovém názvu „levhart skvrnitý“, zatímco M. Anděra jej omylem „degradoval“ na pouhého levharta. Podle mě jsou obě posledně jmenované opravy Anděrova názvosloví, provedené zřejmě z iniciativy zoo, ku prospěchu věci, nicméně je uvádím jako příklad, že obavy z přepisování cedulí a Lexikonu kvůli „vyžádaným“ změnám v ptačím názvosloví jsou zcela liché a náklady na ně by určitě nedosáhly desítek milionů, jak straší Tomáš Grim. Nevylučuji, že mi mohlo uniknout případné pozdější přejmenování některou z odborných komisí UCSZOO. Další příklady preference vedlejších názvů v různých zoo nebo na Wikipedii jsou třeba i puštík bradatý versus vousatý, jeřáb bělošíjí versus daurský versus červenolící a totéž je spíše pravidlem než výjimkou i v televizních dokumentech (levhart sněžný versus irbis apod.).

Zmínkou o možnosti jednoduše řešit možné nedorozumění při ekologické edukaci veřejnosti jsem neměl na mysli nákladné a pracné přepisování tabulí u expozic, ale např. komentované prohlídky resp. krmení, zmíněný Lexikon zvířat na webu zoo, přednášky, články nebo vystoupení v rozhlase či televizi, kde by stačilo říci nebo napsat papoušek ten a ten, dříve zvaný tak a tak. Mám dojem, že v případě zoo by se jednalo především o papoušky, zatímco přejmenovaných druhů ptáků z ostatních řádů se v zoologických zahradách chová poměrně málo. Přitom na webu ČSO byla dlouhou dobu k dispozici tabulka alternativních tradičních názvů papoušků od respektovaných zástupců chovatelské komunity J. Nožičky a L. Tomišky, které tímto Názvoslovná komise ČSO nabídla chovatelům k používání a kde nefigurují češtinu znásilňující patvary z Chvapilova a Vašíčkova názvosloví.

Mimochodem já osobně rozhodně nechci obhajovat názvoslovnou komisí navržené kontroverzní změny rodových názvů papoušků (viz M. Bobkem vybraný příklad mada versus alexandr). Jak jsem rovněž už dříve uvedl, na těchto změnách jsem se nepodílel a poté, co nebyly akceptovány mé pádné argumenty pro zachování názvu „papoušek“ v taxonomy nově odštěpené čeledi alexandrovití, jsem z komise před víc jak 2 lety vystoupil a její další práce jsem se neúčastnil. Takže námitky ohledně nešťastného přejmenování papoušků jakož i dalších právem kritizovaných novotvarů u kolibříků, dravců aj. (viz srovnání s komickými nápady Jaroslava Haška v dřívějším příspěvku M. Bobka) nechť jsou adresovány jiným.

Mládě puštíka bradatého nebo vousatého.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Juha Kinnunen / Flickr

M. Bobek taktně (nebo spíš takticky) pomlčel o mém upozornění, že daleko větší zmatky u široké veřejnosti a v médiích působí české názvosloví savců, kde se lpěním na binomických názvech poddruhů setřel rozdíl mezi nimi a skutečnými druhy. Rovněž asi přehlédl, že jsem mimo jiné doložil paralelní existenci zcela rozdílných českých názvů rostlin v různých databázích (např. BioLib a Botany.cz, viz aceras podivný alias vstavač bezostrožka). Botanici to zjevně akceptují s klidem, zatímco změny v názvech ptáků vždy vyvolají veliké bouře, nyní ovšem dovedené do krajnosti velmi agresivně a úporně vedenou agitací. Její podstatu velice trefně charakterizovala a pravými názvy pojmenovala Fregatka 666 v jednom z několika málo seriózních a pozitivních příspěvků, které se v diskuzi k mému článku objevily. Tomáš Grim ji sice alibisticky nebo možná ironicky pochválil, nicméně moji (a tím i její) představu, že výstižnější název je lepší, pokládá za chorobnou. Tento výrok hovoří sám za sebe o jeho způsobu uvažování.

Jsem si jist, že celá kauza kolem názvosloví se mohla v klidu a bez likvidace názvoslovné komise vyřešit ustavením dvou seriózních recenzentů, kteří by mohli zamítnout nevhodné změny názvů, jako tomu bylo u názvosloví z r. 2003, a dále nelpěním na zásadě jeden rod – jedna čeleď. Ta byla hlavní příčinou tolik kritizovaných změn u papoušků, dále příčinou přejmenování strnada severního na nesouhlas budící ostružku nebo buřňáčka na buřníčka, což celou tuto neblahou kampaň spustilo. A znovu připomínám, že tuto zásadu před 20 lety prosazoval právě T. Grim, který pak nenápadně otočil o 180° a na komisi zaútočil, že si tohoto přemetu v jeho názorech nevšimla. Výbor ČSO, který pomocí neodbytné kampaně donutil ke zrušení názvoslovné komise, teď u něj upadl rovněž v nemilost, protože netancoval přesně tak, jak on píská (viz jeho poznámka o „alibistických žvástech předsedy ČSO“).

Přečtěte si také |

Miroslav Bobek: Jaké problémy by nové názvosloví ptáků přineslo zoologickým zahradám?

Ještě poznámka ke komentáři J. Bukovského ohledně prasete bradavičnatého. V Brehmově Životě zvířat z r. 1928 má Phacochoerus africanus český název „vepř“ bradavičnatý a druh Phacochoerus aethiopicus tam je uveden bez českého názvu. Teprve v Hanákově a Heráňově názvosloví z r. 1975 je název prase bradavičnaté přidělen druhu P. aethiopicus, a sice podle tehdejší představy, že jde o jediný druh daného rodu. Takže v zájmu stability i priority by bylo logičtější, kdyby všeobecně známé zvíře s dnes platným názvem P. africanus zůstalo i po Anděrově revizi z r. 1999 prasetem bradavičnatým.

Je dobře, že dva z diskutujících odvedli pozornost k důležitějšímu tématu, než jsou spory o názvosloví, a sice k ochraně ptáků. Ale i jejich názory na krkavcovité ptáky škodící pěvcům byly ihned „napraveny“ T. Grimem. Jeho velkou vášní totiž je vyvracet různé „zavedené“ pravdy, počínaje např. nedávno jeho zpochybněním významu globální klimatické změny a konče kdysi dávno tvrzením, že pro ornitologa vlastně vůbec není důležité, aby rozeznal páva od tetřeva. Myslím, že místo maření svého i cizího času bojem proti už „zneškodněnému“ názvosloví by třeba mohl rozšířit svůj bohatý publikační repertoár o pokračování ke známé knize Ludvíka Součka Obrazový Opravník Obecně Oblíbených Omylů.

Mimochodem Tomáš Grim mi dodnes nedodal lepší české názvy ani k jednomu z 5 druhů ptáků, které jsem uvedl ve svém příspěvku v reakci na jeho tvrzení, že se nenajde ani jeden jediný název, který by nešel vylepšit. Opakovaně zdůrazňoval, že na něj čeká – takže teď musím čekat pro změnu já.