Spotřeba elektřiny je krásný ekonomický indikátor, většinu pohybů v ekonomice můžete měřit a předvídat podle údajů o spotřebě elektřiny, které jsou aktuální na denní bázi. Karanténa se tedy ve všech zemích velmi rychle projevila prudkým poklesem spotřeby elektřiny, a naopak její uvolňování se projevuje růstem, což již probíhá v Itálii či Španělsku a ještě dříve v Číně. V Česku v druhé polovině března pokles denní spotřeby elektřiny byl mezi 5-10 % a v půlce dubna již okolo 15 %. Jak na tom budeme za celý letošní rok? Symetricky s HDP můžeme jen odhadovat, zda pokles budou nižší či vyšší jednotky procent nebo dokonce dvouciferné číslo.

Koronovirová pandemie tvrdě zasáhla do zavedeného života moderní lidské společnosti a civilizace vůbec. V celé řadě zemí dokázala pozhasínat světla velkoměst, nákupních a zábavních center, letišť, hotelů, kanceláří, škol, sportovišť, divadel, kin, výstavních i hudebních síní, průmyslových oblastí i pečovatelských domovů - aby svým "mementem mori" poukázala na život lidí v neustálém shonu a stresu, často ve znečištěném životním prostředí, s nevhodným stravováním a nedostatkem času k aktivnímu pohybu - zato s pasivním ukládáním si přemíry podkožního tuku. Celý ten hedonický životní styl moderní civilizace, doprovázený stýkáním a potýkáním se jejích příslušníků s nejrůznějšími somatickými i psychickými neduhy, se stal de facto tím, kdo vystavil novému koronaviru bianco propustku k jeho vzdušné invazi do té či oné "země zaslíbené".

Všímám si ve svém okolí, v jakém stavu jsou dřeviny ve veřejném prostoru. A podle mě se tu rozmohl takový nešvar – přemulčování. Zatímco jeden poničený stromek radnice dlouho řeší, firmy provádějící povýsadbovou péči o stromy příliš nehlídá.

Naše země čelí nejhoršímu suchu za posledních 500 let. Navzdory nedávným dešťům je na 94 % procentech rozlohy Česka nedostatek vody. Větrné a teplé počasí navíc umocňuje výpar a krajina tak usychá před očima. Stránky novin a obrazovky televizí začínají plnit zprávy o lesních požárech (na jaře!), nedostatku vláhy pro zemědělství i nízkém stavu vody v řekách a přehradních nádržích. Postupující změna klimatu tak o sobě dává vědět, a nás by to mělo nutit přemýšlet o budoucnosti.

V prvním ze série článků, které mají za cíl ozřejmit problematiku zelené infrastruktury, se budeme věnovat zejména vysvětlení základních pojmů. V pokračováních se pak dostaneme i k reálným prvkům zelené infrastruktury, jako je například často zmiňovaná dešťová zahrádka. Ale stejně jako u domu je dobré mít nejdříve pevný základ, tak i v tomto případě je dobré si přesně ukotvit pojmy, které v současnosti létají kolem nás v éteru.

Ceny potravin u nás závratně rostou. Je to momentálně důsledkem propadající se koruny a omezenějších možností dovozu. Budoucnost ale může být ještě horší. Česko čelí podle ministra životního prostředí „katastrofě“, efektivní řešení však na stole nejsou. Sucho si přitom bude vybírat svou daň v podobě snižující se produkce, a bez radikální změny se bude jen nadále prohlubovat.

Je třeba začít tím, co slyšíme již dlouho, vlastně obden v rozhlase a televizi, čteme v tisku: sucho, sucho, povodně, sucho. Únor roku 2020 byl tohoto stavu názornou ukázkou. Dne 2. února 2020, 11:00 vydává ČTK zprávu: „v noci budou kvůli vydatným srážkám znovu výrazně stoupat hladiny řek na Šumavě. Vydra může krátkodobě dosáhnout druhého povodňového stupně, Křemelná a Otava v Sušici zřejmě překročí první stupeň povodňové aktivity. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu“. Dne 14. února 2020 varují politici: „už brzy na jaře bude voda pravděpodobně chybět i ve vodních tocích. Přestože deště z posledního týdne na většině území alespoň dočasně zvýšily průtoky ve vodních tocích, zásoby vody ve sněhu zůstávají minimální“. Dne 22. února vydává Český hydrometeorologický ústav varování před velmi silným větrem, který v neděli dorazí nad území České republiky, s sebou přinese i déšť. Ten může rozvodnit některé toky. Výstraha meteorologů před vzestupem hladin na první, tedy nejnižší povodňový stupeň platí od nedělního podvečera do půlnoci z pondělí na úterý.

Klimatická koalice a asociace ekologických organizací Zelený kruh trvají na důsledném plnění klimatických závazků České republiky v souladu s Pařížskou dohodou a s cílem dosažení klimatické neutrality EU nejpozději do roku 2050.

Petice občanů i opakované návrhy nás, opozičních zastupitelů měly svůj smysl. Představitelé města v čele s primátorem Františkem Jurou (ANO) na jednání zastupitelů 28. 4. oznámili, že město s používáním nebezpečných glyfosátů na veřejných prostranstvích končí.

Ministři zemědělství a životního prostředí oznámili to, co odborníci tvrdí již řadu let - problém sucha se stupňuje a nezadržitelně se prohlubuje. Přitom recept na rychlejší pomoc naší krajině má v rukou vláda. Musí se ale změnit přístup k poskytování zemědělských dotací a výrazněji investovat do opatření proti suchu.