Názory a komentářePokud chcete v této rubrice zveřejnit svůj názor, pošlete nám ho na ekolist@ekolist.cz nebo využijte formulář Přidat názor. Vyhrazujeme si právo nezveřejnit názory vulgární, obsahující nepodložené urážky nebo nesrozumitelně formulované. Pokud výslovně neuvedete opak, předpokládáme, že souhlasíte se zveřejněním vašeho názoru v Ekolistu.cz. Všechny zde prezentované příspěvky vyjadřují názory jejich autorů, nikoli redakce Ekolistu.cz.
Lukáš Hrábek: Proč je pro nás v Česku tak těžké pochopit, o čem je německá Energiewende10.2.2020
Když jsme se s ředitelem německé pobočky Greenpeace Martinem Kaiserem při jeho nedávné návštěvě České republiky bavili o energetice a jejím vývoji v Německu a Česku a srovnávali jejich společné rysy či naprosté odlišnosti, říkal jsem si, že bude těžké tak odlišný rámec, v němž se Německo pohybuje, vysvětlit lidem tady v Česku. A naopak pro Němce jsou nepochopitelné některé věci, které se děly či dějí tady. Přestože spolu ty dva státy sousedí, z mnoha důvodů jde o hodně rozdílné světy.
Dana Balcarová: Obce přicházejí o miliony za skládkování, nový zákon jejich problém zatím neřeší5.2.2020
Na Výboru životního prostředí Poslanecké sněmovny se včera pod mou záštitou konal kulatý stůl s názvem „Přichází stát i obce o miliony za ukládání odpadu na skládky?“. Tématem odpadů a potažmo skládkováním se Piráti dlouhodobě zabývají. Podnětem k uspořádání kulatého stolu byla především dlouhodobá nečinnost Ministerstva životního prostředí, ušlý zisk obcí z provozování skládek a újma na životním prostředí. Debata se věnovala též odpadové legislativě navržené vládou, která se však zatím jeví jako nedostatečná, a navíc zásadně zpožďuje provedení nutných změn.
Beno Trávníček: Kdo by měl učit děti pokoře k přírodě?5.2.2020
Hodně se toho řeklo i napsalo o aktuální problematice ochrany klimatu a životního prostředí. Dovolte mi veřejnou otázku. Je vůbec možné dosáhnout jakéhokoli významného zlepšení stavu řekněme biosféry bez plošného a výrazného nárůstu míry osobní pokory? Pokud zní odpověď, že nikoli, jak se tedy k téhle neformální pokoře k přírodě (tj. základu našeho bytí) dopracovat?
Jiří Hlavenka: Jde to i bez záplavy automobilů ve městech?5.2.2020
Někdy se hodí navštívit blízké země, aby se člověku rozsvítilo. Strávil jsem teď pár dní v Eindhovenu a okolí a jestli něco člověka udeří do očí na první pohled, je to doprava. Proto jsem se na ni při zkoumání víc zaměřil. Eindhoven je populačně zhruba na polovině Brna. Nádraží prochází středem města (to je jistě překvapení jako Brno, že), a denně jím projde a projede podle městských statistik 100 000 cestujících. To je násobek čísel brněnského hlaváku - u polovičního města.
Miroslav Bobek: Odkud se vzal wuchanský koronavirus aneb Pařeniště nových nákaz4.2.2020
Znám řadu lidí, kteří by byli ochotni se do krve hádat, že nynější nákaza wuchanským koronavirem má původ ve vojenské laboratoři. Není pro to jediný důkaz. Naopak se ukazuje, že ačkoli podezření padlo nejprve na hady, prvotním zdrojem nákazy tímto koronavirem byli netopýři. Někteří virologové přitom již dlouho předem předpovídali, že k něčemu podobnému dojde, a to nejspíš v Číně. Bohužel jim nebylo popřáno sluchu.
Jaroslav Šebek: Zákaz nenahraditelných přípravků k ošetřování zemědělských plodin je unáhlený4.2.2020
Přestože Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) podporuje trend postupného snižování množství chemických látek používaných k ošetřování hospodářských rostlin, rozhodně nemůže souhlasit s unáhlenými zákazy přípravků, které nelze aktuálně plnohodnotně nahradit. Takové kroky přinesou v praxi více škod než užitku, a navíc mohou pro konečného spotřebitele zdražit celou řadu potravin.
Jana Stachová: Co mohou pro krajinu udělat společenské vědy?4.2.2020
V době klimatické krize se stává z krajiny a vztahu lidí k ní významný environmentální problém, mluví se o roli krajiny v kontextu řešení, adaptace i zmírňování dopadů klimatických změn. Ve veřejném i odborném vědeckém diskursu se objevují naléhavé otázky budoucí podoby naší krajiny, jejího hodnocení, nového porozumění krajině a identifikace s jejími nově definovanými funkcemi, neboť produkční funkce krajiny přestává být stěžejní.
Karel Prach: Vyjádření České botanické společnosti k probíhající diskusi, zda vysazovat douglasku, či ne3.2.2020
Především v reakci na kůrovcovou kalamitu chtějí někteří lesníci nahrazovat smrk nepůvodní douglaskou tisolistou (Pseudotsuga menziesii). V poslední době se v lesnické literatuře i v médiích objevují různé argumenty v její prospěch. Chápeme, že douglaska může být ekonomicky výhodnou dřevinou pro produkci dřeva. Z ekologického hlediska je to však dřevina velmi nevhodná, hrozící nekontrolovatelným šířením (invazí) v budoucnosti.
|
reklama |