S údivem jsem četl reakci Jiřího Nováka na můj komentář Českým lesům hrozí možnost pěstování monokultur nepůvodní douglasky tisolisté a výzvu Hnutí DUHA CHCEME ZDRAVÉ LESY, NE PLANTÁŽE, PANE MINISTŘE. Obvinil nás z hysterie a manipulace. Nevěřícně jsem nad jeho textem kroutil hlavou. Evidentně se míjí jak s realitou návrhu legislativní změny, tak i pochopením toho, jak si nakládání s douglaskou v našich lesích představujeme.

Na Záchranné stanici živočichů v Plzni máme již několikátý týden v péči poraněného orla mořského. Největší u nás se vyskytující král nebes však patří spíše mezi mrchožrouty a lovce ryb. Proto mu také jídelníček občas „vylepšíme“ nějakou tou rybou, ideálně čerstvým kaprem i s vnitřnostmi. Navíc je těsně před Vánocemi, a tak se přímo nabízelo zařadit do našich programů ekologické výchovy opravdovou pitvu pořádného kapra.

Když byl v roce 1988 založen Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), stály u jeho kolébky dvě významné mezinárodní organizace. Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Jeho prvotním úkolem, který je platný dodnes, bylo a je připravovat pravidelné hodnocení stavu znalostí o změně klimatu. Všechny tyto reporty jsou v plném znění k dispozici na webu IPCC v části REPORTS. Najdete tam tyto hodnotící zprávy:

V poslední době jsem se několikrát setkal s tím, že lidé z různých oborů se rádoby zasvěceně vyjadřují ke klimatu a klimatologii. Vypadají při tom velmi důvěryhodně, ale ve skutečnosti tvrdí často nesmysly. Bohužel, nevyhýbá se to ani lidem akademicky vzdělaným, s tituly před jménem i za ním.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) konečně předložilo návrh vyhlášky o ochraně zemědělské půdy před erozí. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) tento krok vítá, protože současné zemědělské postupy v kombinaci se změnou klimatu způsobují obrovskou degradaci půdy. Půda nám mizí prakticky před očima (21 milionů tun ročně). O to více je zarážející, že MŽP ve vyhlášce na většině půdy navrhuje tolerovat roční ztrátu ornice v množství 17 tun na hektar. Ani o nějakém postupném snižování tohoto nehorázného limitu v budoucnosti není ve vyhlášce zmínka!

Uhelný a ropný průmysl, politická lobby, mediální magnáti a řada jednotlivců strávili posledních třicet let vytvářením pochyb o globálním oteplování a změně klimatu. Aktuální odhad říká, že pět největších ropných společností ve veřejném vlastnictví utratilo za lobbing zhruba 200 milionů amerických dolarů, aby si zajistily kontrolu, zbrzdily nebo oslabily klimatickou politiku.

Donedávna většina z nás vnímala klimatické změny téměř jako jakýsi abstraktní pojem. Něco vzdáleného, co se nás příliš netýká. To se ale v posledních pár letech začalo měnit. Změny klimatu se dějí teď a tady. Není možné je ignorovat a začínají se přímo dotýkat každého z nás.

Poslanecká sněmovna tento týden rozhodne o definitivním znění novely zákona o drahách. Pokud nepřijme pozměňovací návrh Senátu, otevře cestu k masovému kácení stromů nejen na svazích nad železniční tratí, ale i stromů ve městech poblíž tramvajových kolejí. Jakýkoliv strom, který třeba jen teoreticky může zasáhnout do kolejiště, totiž alibisticky a nesystémově definuje jako strom ohrožující a tedy nepřímo stanoví Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) či jinému správci povinnost ho pokácet. Lépe řečeno, předem stanoví viníka, dojde-li k železniční nehodě způsobené stromem či jeho částí. Bude jím SŽDC či jiný správce dráhy!

Vláda v pondělí projednala Aktualizaci Národního programu snižování emisí ČR. Zpráva uvádí, že Česká republika dodržuje stávající národní emisní stropy a klesá množství vypouštěných emisí. Ve skutečnosti jde o porovnávání aktuální ekonomiky s průmyslovou érou převládající na našem území až do 90. let. Vládou zmiňovaný pokles emisí nevyvolala dobrá klimatická politika státu, ale pád neefektivního a zastaralého průmyslu. Pravdou je, že od roku 2010 vypuštěné emise stagnují, v posledních letech dokonce mírně rostou.

Je to marný, je to marný, je to marný! Nikdy jsem nikde netvrdil, že obyčejný kos vymře. Pouze jsem na základě prokazatelného úbytku kosů v roce 2018 položil řečnickou otázku „Vymře obyčejný kos?“.