Názory a komentáře / SurovinyPokud chcete v této rubrice zveřejnit svůj názor, pošlete nám ho na ekolist@ekolist.cz nebo využijte formulář Přidat názor. Vyhrazujeme si právo nezveřejnit názory vulgární, obsahující nepodložené urážky nebo nesrozumitelně formulované. Pokud výslovně neuvedete opak, předpokládáme, že souhlasíte se zveřejněním vašeho názoru v Ekolistu.cz. Všechny zde prezentované příspěvky vyjadřují názory jejich autorů, nikoli redakce Ekolistu.cz.
Jindřich Petrlík: Struska ze spaloven do náspů a zasypů – pravda, půl pravdy a lež2.4.2021
Poté, co Arnika zveřejnila kritiku návrhu nové vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady za to, že zmírňuje limity pro použití strusky ze spaloven odpadů v náspech silnic a zásypech pro základy dalších staveb, se strhla vyhrocená debata. Kritizujeme vyhlášku za to, že upouští od dostatečně přísné kontroly toxicity popela a strusky ze spaloven se zavádějícím odůvodněním, že jde o naplnění oběhového hospodářství. Použití spalovnové strusky na stavbách je ale jednosměrná, lineární cesta umožňující vstup toxických látek do životního prostředí a s oběhovým hospodářstvím neboli cirkulární ekonomikou má pramálo společného. V článcích, zveřejněných Ekolistem, nás Ministerstvo životního prostředí a autoři odborných podkladů pro přípravu vyhlášky obvinili ze lži. Pokusím se celý problém rozebrat podrobněji a reagovat také na některá tvrzení zástupců Ministerstva životního prostředí a také pánů Michala Šyce a Jiřího Hykše (Šyc a Hykš 2021), kterým Ekolist zveřejnil poměrně dlouhý komentář.
Radomír Charvát: Proč nemohu podepsat petici za zachování spolkové myslivosti ČMMJ1.4.2021
Jako dlouholetý lesník a myslivec jsem velmi znepokojen současným až nepřátelským vztahem laické veřejnosti k lesnické a myslivecké činnosti, které mají svoji tradici a v kulturní krajině i opodstatnění. Velká část obyvatel ČR dnes žije ve městech obklopena pohodlím dopravy, kultury, ale i teplé vody a vyhřátých bytů a ztratila naprosto vztah s realitou života na venkově včetně hospodaření v přírodě. Lukáš Čížek: O frézování pasek s respektem k faktům31.3.2021
Text Otakara Pražáka k frézování pasek je pěknou ilustrací komunikační strategie Lesů ČR. Ke zjevnému problému se nedokáží postavit čelem, nechají za sebe mluvit generátory polopravd a účelových tvrzení, s nimiž oficiálně nemají nic společného. Krom toho, že přinejmenším některé občas platí. A tak nám jednou ředitel BR Dolní Morava o frézování tvrdí, že „půdní povrch zůstává obvykle netknutý“, teď zase Otakar Pražák v zasvěceném výkladu o polaření srovnává vliv záplav a frézování.
Michal Šyc a Jiří Hykš: Využití strusky ze spalování komunálních odpadů jako ve vyspělé Evropě30.3.2021
Nová vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady stanovuje podmínky pro využití strusky ze spalování ostatních odpadů v definovaných aplikacích stavebního průmyslu, a to jako podkladová vrstva pod pozemní komunikace, parkoviště apod.
Vladimír F. Mana: Proč lidé tráví orly a mrzačí stromy29.3.2021
Případy otrav luňáků a orlů, které proběhly v posledních týdnech českými médii, vyvolaly negativní ohlasy veřejnosti. Podobně tomu bylo i v případě záměrného poškozování stromů, kde orgány ochrany přírody zákonnou cestou bránily jejich pokácení. Jedná se o ojedinělé excesy, nebo jsou případy otrav na Hodonínsku, Klatovsku či mrzačení stromů v Zašové důkazem závažnějšího společenského problému? Co vede konkrétní jedince k rozhodnutí úmyslně zabíjet chráněné živočichy? Pokud je motivací v případě poškození stromů, které následně musí být vykáceny, snaha prosadit realizaci konkrétní stavby, pak v případě záměrných otrav orlů a luňáků budeme ekonomické motivy hledat velmi obtížně. Spíše to vypadá, že se zde projevuje zvrácená touha psychicky nemocných jedinců ublížit přírodě a živým tvorům.
Petr Dušek: I těžba může prospívat přírodě. V pískovnách se daří motýlům, ptákům, obojživelníkům i bobrům28.3.2021
Diskuze o životním prostředí je dlouhodobě v zajetí předsudků a to znemožňuje naší společnosti dospět k rozumným kompromisům mezi ekonomickými a ekologickými zájmy. Proto čteme v médiích neustále o tom, že lidé protestují proti těžbě a zároveň o tom, že dochází stavební i energetické suroviny. Naše civilizace se přitom bez ohledu na současnou pandemii neustále rozvíjí, poptávka po nerostných surovinách a energii chtě nechtě stoupá, a tak většina z nás a priori předpokládá, že příroda v důsledku jen prohrává a prohrává. Na příkladu dobývání štěrkopísku lze však snadno ilustrovat, jak i rozsáhlé antropogenní zásahy mohou mít paradoxně blahodárný efekt na druhovou pestrost a početnost a životní prostředí obecně.
Otakar Pražák: Historie Natura 2000 nejen na Soutoku a její následky27.3.2021
V roce 2001 vydala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR s podporou Ministerstva životního prostředí publikaci s názvem „NATURA 2000 - Otázky a odpovědi“. V ní poměrně rozsáhlou formou informovala širokou veřejnost o podstatě a průběhu vyhlašování soustavy Natura 2000. V textu se mj. uvádí “Na základě odborných údajů bude zpracován první návrh soustavy NATURA 2000. Následovat bude projednání Ministerstva životního prostředí a dalších úřadů ochrany přírody s vlastníky a uživateli pozemků…“
Vlastimil Waic: Hlasem českých myslivců je Českomoravská myslivecká jednota26.3.2021
Českomoravská myslivecká jednota je již 98 let většinovým hlasem českých, moravských a slezských myslivců. V současné době sdružuje a obhajuje společné zájmy 80 % držitelů loveckých lístků. Mezi tyto zájmy patří mj. ochrana myslivosti jako kulturního dědictví a ochrana přírody, krajiny a volně žijící zvěře. Důrazně se ohrazuje proti snahám jiných osob hovořit „v zájmu“ myslivců. Petr Orel: Zemědělská politika se dotýká nás všech26.3.2021
Společná zemědělská politika (SZP) je vůbec nejstarší a zřejmě také nejkontroverznější politikou Evropského společenství. Od roku 2018 probíhá příprava na novou SZP pro období 2021-2027. Senát PČR se touto problematikou zabývá kontinuálně, k prvnímu dokumentu, kterým byl návrh reformy SZP, se vyjádřil již v říjnu 2018. Svým usnesením podpořil navrhované cíle pro další programové období a podpořil důraz na klimatická opatření a na ochranu životního prostředí. Na podzim loňského roku přijal Senát usnesení ke Strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ a podpořil také Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, která velmi úzce souvisí s hospodařením na zemědělské a lesní půdě.
|
reklama |