V tomto textu chci podrobně popsat jeden z řady příkladů, kdy se Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) opět ukázala jako bezzubá a neschopná instituce. Tato kritika nemíří na všechny zaměstnance a rozhodně je neházím do jednoho pytle, protože v ČIŽP pracují i lidé nadšení a nelhostejní k životnímu prostředí.

Pokud dojde ve Sněmovně ke schválení stavebního zákona (který je teď ve třetím čtení, tedy už stačí jen trochu), a který si pro sebe navrhli developeři skrze ministerstvo pro místní rozvoj, bude to největší malér tohoto volebního období. Mnohem větší než střety zájmů premiéra či kauza Vrbětice. Protože to ovlivní naši zemi nadlouho a plíživě.

Chronologie je takováto. V pondělí 3. 5. 2021 vydá ČTK zprávu, že soudní znalec Jiří Klicpera dokončil svůj posudek k příčině otrávené řeky Bečvy. V úterý 4. 5. 2021 vydá iDnes zprávu, ve které píše, že posudek podezřívá společnost Energoaqua. 5. 5. 2021 Policie ČR potvrdila, že posudek obdržela. O svých závěrech má Policie ČR informovat na konci května.

Konec uhlí neznamená jen snížení emisí skleníkových plynů, ale povede to i k významnému zlepšení kvality ovzduší.

Pozměňovací návrh poslance Jana Bauera (ODS) k stavebnímu zákonu je jednoznačný – odebere kompetence ochraně přírody, co se týče povolování výstavby ve všech chráněných územích, tedy i v národních parcích! Jeho případné schválení Sněmovnou umožní v parcích masovou výstavbu apartmánů, hotelů, skiareálů, …čehokoliv… MŽP se postavilo proti tomuto návrhu, ale i přesto ho Hospodářský výbor PSP schválil!

Ani za devět měsíců práce a konzultací nezvládla česká ministerstva připravit Národní plán obnovy v takové podobě, aby odpovídal základním požadavkům a mohl být oficiálně odeslán do Bruselu. V den lhůty pro jeho odeslání do Bruselu v pátek 30. 4. totiž plán nesplňoval základní kritérium: že 37 % z investic musí jít na klimatická opatření. Podle našich odhadů je nyní na zhruba 33 %. Pokud by ČR plán v této podobě do Bruselu odeslala, Evropská komise by ho musela oficiálně zamítnout. Hlavní problém představuje komponenta Ministerstva zemědělství ve výši 15 miliard (2.6 Ochrana přírody a adaptace na klimatickou změnu), která v rozporu s metodikou EU vykazovala 100 % příspěvek ke klimatickým opatřením, Evropská komise však uznává zhruba jen polovinu (8 miliard).

Návrh nového stavebního zákona považujeme za výrazně rizikový a zhoršující současnou situaci. Předložené pozměňovací návrhy jeho systémové vady neřeší. Zelený kruh proto doporučuje návrh přepracovat a schválit v novém volebním období.

Obracím se na vás se žádostí o uveřejnění mé reakce na lži pana Lukáše Hrábka, kterých se dopustil v textu o krušnohorských bučinách nad Horním Jiřetínem.

Hospodářský výbor na včerejším jednání, jehož hlavním bodem byl návrh nového stavebního zákona, doporučil přijetí pozměňovacího návrhu poslance Jana Bauera (ODS), který od okamžiku účinnosti zákona přesouvá kompetence orgánu ochrany přírody na nové stavební úřady, a to v zastavěných územích a zastavitelných plochách všech zvláště chráněných území. Tedy mj. všech národních parků i chráněných krajinných oblastí.

Slavonice jsou historické město. Stejně, jako do něj patří staré renesanční domy, patří do něj i staré stromy. Skutečnost, že město získalo dotaci z Operačního program Životního prostředí ve výši 9,3 milionu na obnovu zeleně, tedy údržbu, péči a výsadbu, nesmí být důvodem staré vitální stromy vykácet a nahradit novými. A to se přesně se ve Slavonicích stalo a město chce v kácení pokračovat. Celkem má padnout 357 vzrostlých stromů. Pokud se podíváme do povolení ke kácení, zjistíme, že kácet se má pouze v případě realizace Projektu revitalizace městské zeleně firmy Florart. Podmínkou realizace tohoto projektu bylo přidělení dotace. Bez dotace na obnovu zeleně by tedy paradoxně stromy dodnes stály. To na úvod.