Zima dorazila i do nížin a lidé do oken a na balkóny přidělávají krmítka pro ptáčky. Začíná období přikrmování ptáků a tak je nejvyšší čas si připomenout, co mají naši ptáci nejraději a co do krmítek nepatří.

Chránit ohrožené druhy rostlin a živočichů lze pěkně z pohodlí domácího gauče. Na webu jsou vybrané chráněné druhy naší přírody a popisy činností a změn prostředí, které je ohrožují. Pokud o něčem takovém ve svém okolí víte, nemusíte už složitě dohledávat informace a kontakty v širých vodách internetu. Stačí vzít myšku a prostřednictvím nových webových stránek zjistit, zda k ohrožení skutečně dochází, a pokud ano, ihned kontaktovat příslušné úřady ochrany přírody.

Nenechávejte své zvířecí miláčky zavřené v autě. Během horkých dnů může totiž teplota v autě dosáhnout vysokých hodnot během pár minut, a to nejen v autech na přímém slunci. Na to, jak se v takovém autě smaží třeba váš pes, se můžete podívat na videu organizace PETA. Úlohu psa na sebe vzala italská modelka Elisabetta Canalisová.

Sedí vaše děti non-stop u počítače a do lesa se dostanou, jenom když potřebují se svým tankem projet na nové bojiště virtuální střílečky? Můžete je zkusit vylákat na výlet, kam sice nemá smysl brát notebook, ale chytrý telefon se vaší ratolesti hodit bude. Pomůže přečíst černobíle kropenaté čtverečky, které můžete cestou najít. Nebude to asi tak explozivně napínavé jako on-line pařba počítačové hry, ale o poznání interaktivnější než klasické informační cedule to je.

Česká fauna je pro člověka prakticky bez nebezpečí (což rozhodně neplatí naopak). Vedle zmije a rozzuřeného divočáka figuruje v našem podvědomí jako nebezpečný tvor také sršeň. Jsou naše obavy z tohoto hmyzu oprávněné? A jak se vypořádat s tím, když si sršni udělají hnízdo u vás doma?

Představte si zahradu, kde není potřeba žádná chemie a nevzniká v ní žádný odpad. Hned pod okny domku rostou bylinky, nedaleko je trávník k lenošení, pro děti skrývá zahrada „bahniště“. Odlehlé kouty zahrady jsou ponechány divočině. Právě takové mohou být složky pěkné přírodní zahrady.

Ptačí budky se staly běžnou součástí venkova i měst. Ptáci ale nejsou jedinou skupinou, které schází vhodné úkryty. Nalézt pro sebe vhodné obydlí mají těžké také netopýři. Přirozených stromových dutin a dalších štěrbin je v současné krajině málo. A ubývá i skulin a spár ve zdech domů, do kterých se v posledních desetiletích netopýři přestěhovali. Naštěstí jim můžeme pomoci a do své zahrady nebo na své obydlí umístit speciální budku - náhradní domov pro netopýry. Budku si můžete buď vlastnoručně vyrobit, nic těžkého to není. A nebo ji můžete koupit, což také není těžké.

Od příchodu vermikompostování už se nemůže nikdo vymlouvat, že nemá pro kompostování vhodné prostory. Pro kompostování pomocí žížal není třeba zahrada, dvorek ani objemný kompostér. Žížalí kompostér neboli vermikompostér se vejde na balkón, do chodby, sklepa i do bytu.

Díky chytrým telefonům můžeme být chytřejší i my. Alespoň co se životního prostředí okolo nás týká. S rozvojem aplikací pro mobilní telefony přibývá i těch s environmentální tématikou. Jejich vývoj stejně jako vývoj operačních programů pro tzv. smartphony běží nezadržitelně kupředu. Ekolist přináší jen malou ochutnávku toho, co bylo v této oblasti dosud vynalezeno.

Mýdla, šampony, krémy a v případě dam i šminky se staly součástí našeho každodenního života. Firmy se předhání s uváděním novinek, díky kterým budeme mít pleť zdravější a krásnější, lifestylové časopisy nás zasypávají radami, jak a který krém na co použít. O tom, že značná část kosmetické produkce je testována na zvířatech, se mluví už méně. Přestože evropské státy postupně testování na zvířatech zakazují, zdá se, že kosmetika obsahující složky otestované na zvířatech z regálů jen tak nezmizí. Jedinou možností pro eticky smýšlejícího spotřebitele zatím zůstává certifikace HCS. Díky ní lze v obchodě najít přípravky, jejichž výroba žádnému živému tvoru bolest nezpůsobila.