Letos v červenci uplynulo 50 let od přistání na Měsíci. Neil Armstrong vystoupil 21. července 1969 jako první člověk na povrch Měsíce a získal tím světovou proslulost. Tento měsíc ale přinesl další vědecké výročí, jehož význam pro budoucnost civilizace je možná podobně významný.

Vláda dnes schválila vznik uhelné komise po vzoru Německa. Podle Pirátů, pro které je odklon od závislosti od fosilních paliv zásadní téma, jde o krok dobrým směrem. Nesmíme však zapomínat, že výstupem práce komise bude doporučení a záleží na vládě a politicích nakolik toto doporučení vezmou vážně. S napětím budu očekávat výsledky s ohledem na to, že již dnes má vláda schválené strategie a koncepce vedoucí k útlumu těžby uhlí a odklonu od uhelné energetiky, ale těchto dokumentů se bohužel nedrží.

Nejdříve na stránkách Ekolistu apeloval chovatel ovcí a starosta menší obce na Broumovsku pan Havrlant na zdravý rozum a volal po přijetí účinných opatření, která by eliminovala negativní dopady neusměrňovaného rozšiřování vlčí populace. Ministerstvo životního prostředí, ústy pracovnice pro styk s veřejností, kontrovalo článkem „Místo tu mají jak hospodářská zvířata, tak vlci“ a Lidové noviny 22. července otiskly rozhovor s ředitelem Agentury na ochranu přírody a krajiny Františkem Pelcem.

Myslivci často vzájemně sdílejí pozitivní praxi a příklady péče o životní prostřední, aktivity velmi důležité pro naši přírodu a krajinu, prostřednictvím odborných periodik pro myslivce. Jedná se například o tvorbu biopásů, zatravněné orné půdy, tvorbu biokoridorů, biocenter, mokřadů, tůní a mnoho dalších

Elektrárna Chvaletice nepomohla v červnu odvrátit rozsáhlý blackout, jak tvrdili její zástupci. Žádný blackout totiž vůbec nehrozil a oblast mohla být zásobována elektrickým proudem i bez elektrárny Chvaletice. Vyplývá to z vyjádření společnosti ČEPS, která v Česku zajišťuje provoz elektroenergetické přenosové soustavy.

Nový tajný průzkum odhaluje krutou realitu života milionů telat v EU. Telata na mléčných farmách, oddělená od matek krátce po porodu a uzavřená v malých individuálních boxech, jsou zbavena možnosti přirozeného chování a sociální interakce.

Auta se těžce prodírala písčitým terénem, houpala se, zapadala a jinde zas nadskakovala a mně se živě vybavovalo, jak jsem do stejných míst přijel před osmi lety poprvé.

Klimatická změna v ČR, v Evropě i ve světě postupuje mílovými kroky. Začíná smrdět globální klimatickou katastrofou. Způsobují ji podle všeho rostoucí koncentrace skleníkových plynů (GHG) v ovzduší – oxidu uhličitého CO2, metanu CH4, oxidu dusného N2O. Emise freónů se podařilo zásadně snížit, byť jejich množství ve stratosféře klesá jen velmi pomalu. Množství vodní páry v ovzduší je prý stabilní. Chceme-li zastavit sílící rozvrat klimatu, musíme zásadně snížit a nejlépe v dohledné době zcela vyloučit antropogenní (lidmi vytvářené) emise GHG, resp. bilance přírodních emisí GHG je dlouhodobě přibližně v rovnováze s jejich asimilací přírodou. Současně je nutné provádět četné adaptační změny, abychom byli s to stále více se rozjíždějící klimatické změny (oteplování a prudký nárůst extrémů počasí všeho druhu) civilizovaně přežít.

Ústavní soud dnes rozhodl, že ze zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebude vypuštěn paragraf, který umožňoval několika vybraným stavbám projít schválením bez standardního procesu posouzení vlivu na životní prostředí. Ústavní soud ve svém nálezu vycházel z toho, že u dotčených staveb již posouzení vlivu na životní prostředí proběhlo, byť podle starých pravidel. Zdůraznil však také, že dotčená veřejnost má stále právo bránit se u soudu.

Když si na internetovém portálu Českého hydrometeorologického ústavu otevřeme kapitolu o změně klimatu, dočteme se, že "relativně nově je třeba počítat rovněž s dopady na energetický sektor, rekreační možnosti a turistický ruch i celkovou životní pohodu obyvatelstva, zvláště ve větších sídelních aglomeracích". Do budoucna je možné očekávat extrémní výkyvy teplot i srážek - tedy vedra a zimy, přívalové deště, záplavy i sucha.