„…V žádném případě bych se nechtěl vmanipulovat do role, že nám záleží víc na penězích než na zdraví našich občanů… Pokud by byl jediný relevantní náznak, že někdo dojde ke zdravotní újmě, okamžitě je zákaz veškerého používání…,“ sliboval primátor statutárního města Prostějova v prosinci 2019 na zasedání zastupitelstva Prostějova.

Extrémní jevy počasí, postupné zvyšování teplotních průměrů a nárůst period sucha jsou některými z jejích projevů.

Dne 9. 3. 2021 zveřejnil na Ekolist.cz ředitel odboru odpadů na Ministerstvu životního prostředí Jan Maršák článek Konspirační teorie dvojí data o odpadech skutečně nevyřeší. Tento článek byl reakcí na dříve zveřejněný komentář k vyřešení problematiky dvojích dat o odpadech v ČR. V článku pana ředitele se však objevuje řada nepravd či polopravd, které zde budou vysvětleny a uvedeny na pravou míru.

Článek Asociace vodní turistiky a sportu: Skutečné dopady stavby MVE Dubina negativně ovlivňuje pohled čtenáře a poškozuje dobrou pověst investora – společnost EnerUm a.s., a to na základě nepravdivých či zavádějících interpretacích. Z tohoto důvodu jsme se rozhodli na článek odpovědět a nepravdivá či zavádějící tvrzení uvést na pravou míru.

V poslední době se pozornost lidí obrátila ke koronaviru a problémům s ním spojených včetně nedostatečné připravenosti na pohromy tohoto typu. Do pozadí se trochu dostala klimatická změna a také možné negativní dopady této změny [1]. K nim patří i extrémy počasí spojené s katastrofami. Přestože se nám zatím příliš nedaří snížit dopady současné pandemie Covidu-19, neměli bychom si myslet, že hrozby katastrof a dalších negativních dopadů spojených s klimatickou změnou se nás netýkají. Proto bychom neměli zapomínat i v současné době na zvyšování připravenosti na katastrofy a zejména na to, že k tomu může, byť i různou měrou, přispět každý z nás.

I přes omezení, která s sebou nese současná doba způsobená pandemií Covid-19, a přes dlouhodobý trend úbytku zemědělců a neschopnosti současného vzdělávacího systému tento trend zvrátit, se sem tam přece jen objeví výjimečná pozitivní událost. Za takovou lze považovat zahájení prvního ročníku Farmářské školy pro mladé a začínající ekologické a biodynamické farmáře a farmářky.

Členové Českého svazu ochránců přírody opět pomohou zachránit tisíce žab a čolků. Postaví totiž dočasné zábrany kolem vytipovaných rizikových úseků silnic v místech, kde je přetínají tradiční migrační cesty obojživelníků. Zadržené obojživelníky pak bezpečně přenesou k vodním plochám, kam se vždy na jaře snaží dostat. Takových míst zabezpečí ČSOP letos celkem 29. V tomto roce poprvé podpořila návrat obojživelníků do svých domovů společnost Billa.

Dění okolo koronaviru v minulém roce naplno odhalilo fenomén, který v české společnosti narůstá již delší dobu, a to stoupající návštěvnost přírodních oblastí a s tím spojené problémy. Článek Jana Lenarta: Overturismus v české přírodě. A co dál? publikovaný v polovině ledna na Ekolist.cz je zatím posledním z řady příspěvků do debaty, která na toto téma již nějakou dobu probíhá. Problematikou rekreačního managementu se velmi podrobně zabýváme již více než deset let v praxi i teorii, a proto považujeme za svou povinnost do této debaty přispět, zpřesnit ji a nastínit některá možná východiska.

Za roky 2015 až 2020 státu a vlastníkům dluží myslivci minimálně nějakých 25 miliard Kč za škody, které způsobila přemnožená zvěř na lesích a pícninách.

V médiích se objevila zpráva o tom, co všechno způsobil Daniel Szórád ve funkci generálního ředitele Lesy ČR a o jakou škodu v řádech miliard se přičinil. K tomu se vyjádřit nemohu, neviděl jsem vyšetřovací spis. Ale vinit jediného člověka ze způsobení kalamitního schnutí jehličnatých dřevin nevídaného rozsahu, to mě tedy nadzvedlo.